Režie:
Takaši KoizumiScénář:
Akira KurosawaKamera:
Šódži UedaHudba:
Masaru SatóHrají:
Akira Terao, Fumi Dan, Mieko Harada, Hidetaka Jošioka, Hisaši Igawa, Tacuja Nakadai, Tacuo Macumura, Jošiko Mijazaki, Daisuke Rjú, Hadžime Okajama, Taró Ómija (více)Obsahy(1)
Ihei Misawa, samuraj bez pána a výborný šermiar, a jeho žena Tayo uviaznu pre silný dážď v hostinci. Svojou štedrosťou a dobrou náladou potešia ostatných pocestných. Po daždi sa Ihei Misawa dostáva do potýčky s miestnymi a padne do oka miestnemu feudálovi, ktorý mu ponúkne miesto učiteľa šermu svojich bojovníkov. Závisť a intrigy zapríčinia, že toto miesto musí opustiť. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Příběh ronina hledajícího práci bojovníka a nacházejícího duševní klid poutníka. Film se příjemně japonsky vleče a více než sporadickými souboji upoutá životními postoji jednotlivých osob. Ame agaru nepovažuji za to nejlepší co bylo ve stylu jidai-geki natočeno, přesto si myslím, že si zaslouží pozornost. ()
Hrozně specifickej film, především díky tomu, že do dokonalé symbiózy dává dvě složky, jednu, co ukazuje, kterak je nejdůležitější pomáhat bližnímu svému a to přes hory přenáší a tu druhou, která je pravověrným samurajským filmem a působí jako kdyby se teleportoval z šedesátých let, zlatého období chanbar. Oba prvky se mezi sebou netlučou a vytváří velmi příjemný kontrast, kdy bojové scény podtrhují náladu "lidskosti." Někdy je tahle snaha o dokonalou hlavní postavu, která je lidumilem a zároveň nadmistrem s katanou bez jediné špatné vlastnosti trošku křečovitá, ale v konečném důsledku je to jedno, jelikož je to prostě dobrý, Jednoduché. Krom toho je to hrozně pěkně natočeno, nevím, jestli je to režií, kamerou, nebo čímkoliv a zase si vystačím s prohlášením - je to prostě dobrý. A pozorovat postarší chudé paničky v herberku prozpěvovat prostopášné písně se taky jinde moc často nevidí. ()
Tenhle film si budu asi pravidelně pouštět, až si budu chtít trochu zpravit náladu. Není nijak ambiciózní, nijak přeakčněný, spíš jako rozjímání nad šálkem čaje, které dopřeje odpočinku od reality. Krásného a poetického. Alespoň tak na něj vzpomínám měsíc od shlédnutí. Nejde o žádný rozsáhlý příběh, ale o epizodu z života samuraje se srdcem Budhy, který hledá, komu by mohl sloužit. Škoda, že neexistuje nějaký seriál, kterého by Ame agaru byla jen část. ()
Pohodový příběh jednoho poctivého, čestného a lidumilného samuraje, kterému právě jeho slušnost a mírumilovnost způsobuje nemalé trable. Úžasné na snímku je jeho optimistické vyznění, kdy ke štěstí stačí jen pár maličkostí (dobré jídlo a zábava ve společnosti prostých lidí, krásné počasí či okouzlující výhled) a není potřeba nepřeberné bohatství, tituly nebo prestiž. Neřeší se zde žádné osudové záležitosti, možná i proto doba samurajů konečně působí tak nějak reálně a lidsky. ()
Obecně (resp. formálně) možná nepřináší nic objevného a nového, co člověk znalý samurajských filmů neviděl někde jinde, dříve, ale ten nezměřitelný pozitivní náboj a radost ze života, které přímo sálají z každého pečlivě voleného záběru, to je něco neuvěřitelného! Velmi poetické, lidské, hřejivé, hravé a štědré ve své prostotě. P.S. Nevím, jak bych to přesně popsal, ale mnohé přírodní scény, speciálně ty následující bezprostředně "po dešti", mi svou náladou doslova přičarovali dojem vlahé lesní vůně v chřípí. Bylo to obzvláště uklidňující a harmonické, tak trochu "zen like". ()
Galerie (7)
Photo © Toho Company, Asmik Ace Entertainment
Reklama