Dlouhý souboj

Saloon sice nahradil klub gentlemanů, Ind Indiána, Gurkha modrokabátníka a kdovíjaká železniční společnost Union Pacific, ale každý hned pozná, kdo je Vinnetou, Nšoči a Olda Šetrnej, ač mu tentokrát scénář znemožňuje se sbratřit. Epické drama o tom, kterak neporozumění si mezi národy a snaha ovládat vedou ke zničení toho nejlepšího v obou. Patetické, velkolepé, se statečnými a moudrými muži, přestřelkami, koňmi, i těmi ocelovými, vášnivými ženami a padajícími provazovými mosty. Exotika pro exotiku. Kam příště? Do amazonských pralesů? Do pouště Kalahari? Do antarktických pustin? Na ječící šedesátky? Pro kluka snad dobré, pro muže už poněkud vyčpělé. Vždyť ten Ind je jako naše představa o něm. Ta klukovská představa. Proti dnešní představě je plošší, nereálnější, pohádkový. A jelikož to ten kluk v děství neviděl, muže, v kterého snad aspoň trochu dospěl, se nemůže zmocnit ani nostalgie. (08.09.2014)

Dlouhý souboj s divákovou trpělivostí postavenou před papundeklové kulisy, podivuhodné chování indického Jánošíka, trapné výkony většiny herců (pomiňme jejich neumětelské masky) a naprosto nulový vývoj všech postav. Brynner se snaží, seč může. Jeho charisma jede na plné obrátky, aby v tomhle nepovedeném filmu bylo alespoň na co koukat. I když se po umělecké stránce film nevyvedl, nenápadně jím probleskují střípky hodné zamyšlení. No jo, ale filozofujte u Gothaje s cibulí o hnusotě kolonizování. A na víc, než na Gothaj na stojáka, tenhle film nemá. (24.09.2012)

Režisér Ken ANNAKIN skutečně umí natočit vojenský film. Samozřejmě, že se lépe točí válečné filmy 2.světové války (jeho díla : Bitva v Ardenách nebo Nejdelší den), ale nutno přiznat, že i filmu s dějem z koloniální Indie 20.let minulého století nezůstal nic dlužen. Zde vidíme různé charaktery dvou Britských velitelů, charakter indického vůdce kmene Sultana (Yul Brynner) a celou koloniální misérii, která nic nevyřešila, ikdyž notně a neústupně pro královnu a Anglii zabíjela. Napadlo mě, že s takovou přírodní horskou scenérií jakou má Indie, Jugoslávie, Afghanistán a j. země horských masívů, nemá nepřítel absolutně žádnou šanci. Vždyť tam střílí každá skála. Dobrý film, nepostrádá akce. (03.01.2009)

Náramně romanticky, idealizovaně a pateticky vyvedený dobrodružný příběh, takhle se v dnešní dají točit jen parodie. Je to vlastně western, ale spíše klasického ražení, nezasažený vlivy italo-westernů. Spíše připomíná západoněmecké mayovky, však taky Yul Brynnerův Sultán je ušlechtilý jak vzor z čítanky. Přitom Yul Brynner je ještě vybrán dobře, ale hlavní klaďas na britské straně je dost nudný a v turbanu vypadá vyloženě směšně. Jednou se toto velice průměrné dílko ale přežít dá. (18.11.2012)

Chválim nápadité zasadenie filmu - hornatá krajina koloniálnej Indie, do ktorej Brynner skvele zapadol. Film sa zaoberá myšlienkami slobody a či stojí o ňu bojovať, resp. akými zbranami a ako ďaleko zájsť, než vás dejiny odsúdia. Potešili aj Andrews v jednej zo svojích úplne že typických rolí či Keir, tentoraz riadne zamaskovaný. K Howardovi mám určité výhrady skoro ako v každom jeho filme, začínajúci románik jeho role s mladou dámou bol zlý vtip, stačí iba letmý pohľad na jeho pripitý ksicht a módny účes, o veku ani nehovoriac a každý hneď pochopí...tvorcovia však zjavne nie. Škoda, že nie všetky scény boli točené v exteriéroch, viaceré totiž používali filmové plátno na pozadí a ak stopáž mohla byť o hodný kúsok kratšia, predsalen záver sa vlečie. To hlavné - stará dobrá britská herecká škola a dobrodružný dej s dostatočným počtom akcie - fungovalo. (14.09.2016)