Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Silně konfrontační snímek, pokoušející divákovu toleranci. Surrealistické dílo se zajímavým soundtrackem, doprovázející na plátně spoustu nahých těl, lidského vyměšování i šokujících politických odkazů. Dodnes nestravitelné pro cenzory v řadě zemích. (Epistemolog)

Recenze (23)

garmon 

všechny recenze uživatele

Yuppie kultura je v současnosti přesně v momentě, kdy je úplně out – nebyla zahrnutá v retro vlně, protože nebyla čistě hippie a zatím není taková situace, aby se k ní někdo vracel pro tu deziluzi a dekadenci. Samozřejmě jsou výjimky – Pink Flamingos jsou tak bizarní a hnusní, že se o nich prostě dozvíte (klip Čoko voko…). Sweet movie vidím spíš jako nástupce Dovidenia v pekle, priatelia. Dovidenia má ale tu obrovskou přednost jednoho z mála filmů dodělávaných po 20.letech - odstup, zmoudření i ten efekt zestárlých tváří. V Sweet movie najdete mimoděk hafo „skandálních“ situací – tehdy asi ještě nebylo tabu explicitní šukání s dětmi za zvůků pravoslavné modlitby. Účastní se toho alespoň pro mě typicky pokleslý herec (rozuměj: pokleslý osudem, teorií života, dekadent v praxi, zmýlený „revolucionář") Pierre Clémenti – poté, co jsem ho viděl v Buñuelech a Pacifistce, nemůžu se zbavit dojmu, jak moc to bylo u něj NA PŮL CESTY. A v tom vidím i omyl Sweet movie – je to všechno možné, je to pravda, není to tu tak samoúčelné jako Flamingos, ale nic z toho nevyplývá- z deklarování revoluce revoluci neuděláte, ani když si ostříháte páčo. Sedmikrásky neměly důvod to syntetizovat – byly zakládající čin. Idioti od Triera to hezky zopakovali, ale řešení nabídli jen ornamentální. Třeba to řešení nemá. Třeba to nějak zhodnotí ti, co se k tomu vrátí příště. ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Srdce fekalistovo plesa, a to jsem u toho navic jedl:-) Film lze interpretovat trojim zpusobem: 1) Sverazny protest proti Titove Jugoslavii, 2) Surrealisticka hricka bez nutnosti hledat v ni racionalni smysl, 3) Prosta potreba zobrazit na platne co nejvetsi humus. Vyberte si svou verzi. Jako celek mi ale prisel film dost nevyrovnany, narazil jsem na hlucha mista, kde jsem durazne vyzadoval bud navazani na predchozi sceny anebo alespon dalsi hovna ci blitky. PS. Pamatuji si, ze nam behem studii filmove vedy v Brne (kdy jsem mel v te dobe zatim tu cest spatrit pouhou ukazku) prednasejici Jaromir Blazejovsky vypravel, ze na jednom rocniku LFS v Uherskem Hradisti tehdejsi reditel Jiri Kralik osobne slibil Dusanu Makavejevovi, ze tento jeho film koupi do ceske distribuce. Udelal vsak zasadni chybu - neracil se na nej podivat drive, nez svuj slib vypustil z huby:-) ()

Reklama

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Velmi kontroverzní snímek, ani v komunizmu ani na západě nebyl populární. (kde byl komunizmus tam byl zakázán a ne jen to, sankce, atd). Nebyl v oblibě protože film je myšlenka režiséra o tom že ani komunizmus ani kapitalizmus není ideální forma života pro lidí, protože oba formy pro svůj prospěch využívají člověka-lidské tělo. .. Osobně si myslím že je to hodně povedený film, podobné vždycky jsou o tom jak moc umím vyjádřit své myšlenky, jestli vůbec mám k tomu něco říct. A když někdo umí tak různorodý obraz poskládat, tak ten člověk něco ví. Kritiku dostával spíš od kritiků, ne od režisérů, kteří filmům rozumí. Největší režiséři své doby ho podporovali kde se dalo, Pasolini mu pomáhal v Itálii, Coppola mu nabídl režírovat Apokalypsu, atd. Velmi kvalitní film. 4/5 ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Chutě rozeznáváme čtyři: sladká, slaná, kyselá a hořká. A Dušan Makavejev se na "sladkou" rozhodně neomezuje. Naopak přidává ještě (další) vizuální chutě z pomezí estetiky krásy a ošklivosti. Nicméně má jeho film dvě tváře: politickou a muzikálovou. Tu první popisuje Umberto Eco jako editor Dějin ošklivosti: "O tom, co je hezké a co ošklivé čato rozhodují kritéria nikoli estetická, ale politická a společenská." A dále: "Nietzsche: Ošklivost je chápána jako symptom degenerace... Co tedy člověk nenávidí? Není o tom pochyb - soumrak svého druhu." (Disparátní uvedení Katyňského masakru je zdůvodnitelné snad pouze z tohoto pohledu.) Muzikálové osvěžení je naopak veskrze příjemné. Myslím, že je to jediný muzikál, který jsem viděl až do konce.... Neodolám a přidám ještě jednu citaci z "Moci obrazu" Wiléma Flussera: "Sartre mluví o hrnci medu, do něhož jsme ponořeni a kde si pochutnáváme tak dlouho, dokud se nás nezmocní ošklivost z medu i nás samých a začneme se vyprošťovat. Tento pocit znechucení, který nás vytrhává ze skladkého zvyku do děsu, který artikujule naši prázdnostu v protikladu k příliš velké plnosti kýče, je právě tím, co značujeme jako "bytí člověka"". ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Opravdu slaďoučký film: hravá exhibice pohlavních údů, opatlávání nahých těl, nějaké to močení a zvracení a ještě leccos zajímavějšího. Ta stará dáma mi silně připomínala strážce krypty z Příběhů ze záhrobí, jinak jsem vzpomínala na Kurta Krena. Výrazný je hudební doprovod, složený z největších odrhovaček světa v čele s Internacionálou a Ódou na radost. Smysl snímku jsem nijak znatelně nepochytila, ale moc se mi líbilo pocukrované bodání. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Polka Anna Prucnal měla kvůli filmu několik let zákaz vstupu do své rodné země a víza nedostala dokonce ani tehdy, když chtěla jet navštívit svoji umírající matku. (Terva)
  • Film je dodnes zakázán v mnoha zemích. (Terva)

Reklama

Reklama