Země v mém nitru

Tak tohle je čistokrevný nezávislý snímek, čili hodně dlouhých statických záběrů, postavy, ze kterých aby jeden páčil každé slovo a mnoho nevyslovených výčitek, křivd a smutku. Do toho nějaká ta symbolika s vlky a vyústění silné zápletky, která na mě ale tentokrát neměla takový účinek, v jaký asi tvůrci doufali. (04.05.2024)

Tažká psycho depka, ktorú navyše umocňuje obraz dediny rozbitej vojnou v pochmúrnom zimnom počasí  nehostinnej krajiny . Do toho navyše hrá nesmierne ponurá melancholická muzika, ktorá spolu so záverečným rozuzlením slušne rozseká vašu náladu na kašu! No a môžem si to teraz ísť 'veselo' hodiť... (02.09.2023)

Nevľúdne miesto zničené vojnou, málovravní ľudia a kopec nevypovedaného z minulosti. Pre Unu a Rema koniec pátrania vlastne znamená nový začiatok. Niekto sa oslobodí a niekoho minulosť poznačí ešte viac. 3,5* (17.03.2024)

Návrat do povojnového Kosova je pre všetkých zúčastnených poriadne tvrdý a divák to pociťuje spoločne s postavami. Filmom sa tiahne poriadne melancholická atmosféra a bolesť z minulosti je zväčša veľmi citelná aj bez slov. Finálny twist však, bohužiaľ, nebol prekvapivý a istý čas vopred sa dal bez problémov predvídať. (17.02.2024)

Ultimátní slowburn depka v pochmurném prostředí mezi podivnými složitými lidmi, kteří žijí krvavou minulostí a s nulovou vidinou světlé budoucnosti. Zapadákov, město duchů, kde se stále udržují podivné tradice, plné válkou zničených lidí, nevyřešených tajemství a nevyřčených křivd. Celkem se to táhne, flashbacky jsou občas dost matoucí a divák musí dávat pozor, aby se v postavách zorientoval. Závěrečné rozuzlení vzhledem ke zdejším poměrům zas až tak nepřekvapí a jen dokresluje ten zmar, ve kterém místní žijí a jsou jím svázáni. (23.06.2024)