Reklama

Reklama

Plameny mé lásky

(festivalový název)
  • Japonsko Wagakoi wa moenu (více)

Obsahy(1)

Snímek, volně inspirovaný životopisem Hideko Kagejamy, průkopnice feminismu ze sklonku 19. století, sleduje mladou ženu, která se bouří proti rodičům a začne v Tokiu pracovat pro nově založenou politickou stranu. Film překvapuje otevřeným zobrazením násilí, jeho pravá síla však spočívá v hloubce politické analýzy a v burcujících hereckých výkonech. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (6)

stub 

všechny recenze uživatele

Snímek o skutečných událostech a postavách, odehrávající se koncem 19. stol. v prostředí frakce liberálů, potlačované vládnoucími tradicionalisty. Nosníkem filmu je silná dobová výpověď na téma ženské (ne)rovnoprávnosti. Jde o poměrně radikální Mizoguchiho manifest zacílený především na skutečnost, že deklarovaná změna neznamená rovnou změnu společenskou, a že kdo káže vodu, pije obvykle víno. I tu poslední, trošku patetickou, scénu prominu. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Nejspíš jeden z prvních japonských feministických filmů nejvíc trpí tím, že je jeden z prvních. Tím pádem cením výpověď, aktuální i v době vzniku, ale už ne tolik zpracování, které mi osobně přijde příliš expresivní a plné teatrálních dialogů. Ozu podobná témata zvládá mnohem líp a přitom na ně jde lehčeji, ale o to silněji. Mizoguči tady sice věděl, co dělá (a svědčí o tom i promyšlená kompozice záběrů), ale poselství se zde podřizuje naprosto vše, až to působí... ne zrovna přehnaně, tehdejší poměry v Japonsku byly a tohle je ještě fakt mírné zobrazení, ale spíš uměle. Ano, uměle, navzdory tomu, že se to řídí realitou. Jinak by tomu nebylo co vytknout, ale tímhle podáním to bylo aktuální hlavně ve své době a s absencí komplexnější charakterů to časem nutně muselo zestárnout. 3* ()

black.mao 

všechny recenze uživatele

Nenechte se prosím zmást posterem. V žádném případě se nejedná o film Women of the Night, ale o film Flame of My Love, aka My Love Burns. ()

Paldiny 

všechny recenze uživatele

Film zobrazuje Japonsko 19teho storočia, v ktorom sa dáva na odpor nová strana v záujme pretaviť do platnosti slobodu a rovnoprávnosť. Lenže rovní si nemali byť všetci a nedotýkala sa nežných „konkubín“, aké mali naďalej plniť iba funkciu pôrodníka, upratovača a pre nočné potešenia. Snímka aj na svoj vek dokáže upútať zaujímavým skrížením osobných i politických konfliktov, kde pojítko predstavuje žena. Tá sa na vlastných skúsenostiach učí, že dôverovať iným sa nevypláca. Vierohodne sú zobrazené davové scény, rovnako interiérové škriepky s miestami až sadistickým vyvrcholením. Jedna z nich sa šikovne odohráva akosi mimo záber a divákovi nezostáva nič iné, než zapojiť vlastnú fantáziu. Kamera inak neposedná, vyžíva sa v dlhších, neprerušovaných záberoch, strih s prechodmi medzi scénami, ten už trochu pokrivkáva. Rovnako podaktorí protagonisti topiaci sa v teatrálnom chovaní, kľudne by som vypustil celú scénku z väzenskej cely. Tí hlavní, ale presvedčiví, Tanaka navyše so silnou osobnosťou. Film aj vďaka nej zanechá dojem a aj napriek tomu, že sa hlási k životopisu tretej osoby, mám pocit, že nesie aj autobiografické črty režiséra. Stačí sa len pozrieť na osud mladučkej dievčiny zo snímku, ktorá musela opustiť rodinu rovnako ako Mizogučiho staršia sestra v najhorších časoch. ()

G3orgig 

všechny recenze uživatele

Během promítání jsem si připadal jako Němec sledující Schindlerův seznam, Pianistu či jakýkoli jiný film z prostředí druhé světové války a koncentračního tábora. Jinými slovy - většina mužů jsou je ve filmu vykreslena jako prasata, která si (v lepším případě) žen neváží a v tom horším je využívá jako otrokyně. Po skončení filmu a rozsvícení světel jsem raději koukal do země, nežli na některou z přítomných kamarádek. Na snímku oceňuji především jeho konkrétnost, srozumitelnost a snadnou orientovatelnost, kterou jsem u asijského snímku ze 40. let nečekal. ()

Reklama

Reklama