Sladký čas Kalimagdory

Prvních 20 minut se mi líbilo hodně, protože to celé bylo dost zvláštní a byl jsem zvědavý, co z toho nakonec vypadne. Jenže potom už to bylo jasné a já se začínal poněkud nudit. On celý ten film je o průběhu života, od dětství přes dospívání a dospělosti až ke stáří a smrti. Samotný námět ale na 100 minut působí (alespoň na mě, teda) utahaně a zkrátit to tak o polovinu by podle mě nebylo na škodu. Jako středometrážní film by to bylo opravdu geniální. Ale jako celovečerák, co trvá hodinu čtyřicet, tomu sice ocením jisté kvality (jako třeba zajímavé scény, skvělá kamera, či zvláštní poetika nebo vedení děje), ale nadšený z toho být prostě nemohu a spokojený taky zrovna ne. I tak si to nezasloužilo takhle zapadnout... Silné 3* (13.08.2020)

Tak som si Kalimagdoru pozrel ešte raz, aby som verifikoval pôvodné hodnotenie a dopísal komentár, lebo knižnú predlohu z roku 1937 mám stále v knižnici a je to nepochybne zvláštna kniha o ktorej nie som presvedčený, že je sfilmovateľná. Námet nie je nosný. Napriek tomu, je vo filme čo obdivovať, aj keď celok nemá podľa môjho názoru na viac, ako na tri hviezdičky. Výkon Rüdigera Bahra dosť kolíše, ostatní sú často toporní. Páčila sa mi najmä kamera, s ktorou Viktor Svoboda robil všetko čo sa dalo, aby zakryl medzery v scenári. (27.01.2018)

Prvých 15 minút zaujímavých a hravých. Bol som neuveriteľne natešený, že uvidím niečo nové a krásne - minimálne formálna stránka a načrtnutie príbehu tomu nasvedčovali. Posledných 5 minút s príchodom Magdy Vášáryovej je nádherných a poetických. Až mi bolo ľúto že jej vo filme nebolo viac. A zvyšok? Zvyšok je zlepenec scén, situácií a póz, ktoré ma unavovali a znechucovali. Hlavný hrdina nebol natoľko charizmatický aby utiahol celý film a snaha o nejakú psychológiu sa tiež nekonala. Nečítal som knihu, takže neviem posúdiť do akej miery je to film Laholu a do akej Weissa, ale pravdou je, že ma film dosť sklamal. Slovenské filmy na prelome 60 a 70 rokov mi prídu strašne neúprimné. Bez duše a bez emocionálnej hĺbky. Možno že je to len mnou, ale pre takého filmy som nikdy nemal pochopenie a asi ani mať nebudem. Najviac ma mrzí, že to naozaj vyzeralo zo začiatku pekne. (04.06.2012)

Podivuhodný film o ešte zvláštnejšom človeku. Magda sa v ňom síce iba mihne a aj Gogáľa som si uvedomila až neskôr, ale je plný poetiky a trošku aj drsný. Kto chce vidieť svoj život v rýchlosti 92 min má možnosť - vnímať svoju detskú hravosť, dospelácku nenásytnosť i stareckú neznášanlivosť v rýchlej postupnosti za sebou. (15.07.2009)

Experimentálně laděný snímek, kterému dominuje poetický duch surrealistických šedesátých let. Mladý hrdina Jonáš (Rudiger Bahr, skvěle namluven Ivanem Mistríkem) se během čtvero ročních období mění od rozverného dítěte až po nevrlého a spánkem unaveného člověka. Symbolika v tomhle ohledu je podobenstvím života samého. Zvláštní obrazy, erotická atmosféra, hravá a velmi nápaditá kamera. Film vznikl v koprodukci s tehdejším Západním Německem, děj je však metaforicky situován kamkoliv. Předloha byla napsána podle knihy Jana Weisse Spáč ve zvěrokruhu, kterou si musím brzy sehnat. Škoda, že režisér Leopold Lahola brzy po natáčení zemřel ve věku 49 let, moc by mě zajímala jeho další tvorba. Pěknou roli zde má Magda Vašáryová, jejíž krása je stejná jako u Markety, kterou dotočila o rok dříve. Všechno tohle je pak zabaleno do komfortního, barvami hýřícího vizuálu, u kterého bych šedesátá léta nehádal ani náhodou. (02.06.2021)