Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Adaptace slavné románové dystopie Aldouse Huxleyho Konec civilizace. Ve městě budoucnosti, kde jsou lidé geneticky upravováni, monogamie je společensky nepřípustná a všichni užívají drogu Soma, která zbavuje stresu potlačením emocí, se k nelibosti okolí vysoce postavený manažer Bernard a učitelka Lenina scházejí mnohem déle než je slušné. Když jejich vrtulník havaruje v odlehlé rezervaci, pomůže jim místní „divoch“ John a Bernard, fascinovaný jeho způsobem života, ho pozve do města, kde se sice „divoch“ stane mediální hvězdou, ale otráven povrchním životem společnosti, chce se vrátit zpět do divočiny. Změny, které svým příchodem vyvolal, se však pro některé stanou osudnými. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (11)

Una111 

všechny recenze uživatele

Je neuvěřitelné, že A. Huxley napsal svůj román, v němž tak výstižně a do detailů předjímá náš současný svět, už v r. 1932, zatímco filmové zpracování z konce 20. století, jehož tvůrci už mohli pozorovat zblízka, jak se tyto Huxleyho vize naplňují, se dopustili trestuhodných zásahů do Huxleyho literární předlohy a celkový účinek neuvěřitelně oslabili. Ve světě, který autor vylíčil ve svém románu, neexistuje žádné násilí, všichni jsou na sebe sladce milí, všichni patří všem, každý je pro každého a všichni žijí jen pro rozkoš, případné problémy se řeší drogou somou, není třeba vraždit, ani používat represivní opatření. Ale také v knize není žádný náznak úniku jako ve filmu, to vše máme nádavkem od pilných filmových umělců.- - - Škoda, mohlo to být lepší! ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Celkem mě to zklamalo. Rozjezd to má slušný, ale místo toho, aby se to rozvíjelo dál po stránce psychologie postav a přesahu (nejlíp obojí naráz), tak se zbytek filmu jen pitvá v tom, čím začal. Navíc celý ten děj natahuje spousta zbytečně dlouhých romantických nebo party scén. A zklamal mě i konec, který od SPOILER smrti Johna KONEC SPOILERU bere všechno strašně rychle. Ale nutno uznat, že i přes ten dost televizní vzhled to má něco do sebe, pár scén se vážně povedlo (třeba hned ta úvodní), má to dobrou hudbu a v něčem to je, jak jsem doufal, dost nadčasové. Takže fakt škoda, že se s tím režisér víc nepohrál a vše víc nerozvedl, protože takhle to sice má nejednu zajímavou myšlenku, ale jede to jen na půl plynu. V tomhle směru pro mě Válka světů - příští století a Harrison Bergeron zůstávají nepřekonány a bez větší konkurence. Ale pořád se mi Báječný nový svět líbil o něco víc, než 1984... 3* ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Everyone belongs to everyone else. Everyone is useful. There is a place, and a purpose for everyone. So everyone is happy. Be thankful that we live now. Never put off till tomorrow the fun you can have today. 1) Čím více je předlohou filmu kvalitní literatura, tím mají filmaři více problémů. Režisér i scénárista vědí, jak má prostředí vypadat, postavy mluvit a jednat. Divák tyto představy ale nesdílí a je pak více či méně zklamán. Řadu knih navíc zfilmovat nejde vůbec. U dalších naopak vznikne nové, srovnatelné dílo, které ovšem se svou předlohou má pramálo společného. Je to prostě kříž._____ 2) Je těžké převést spisovatelštinu do řeči filmové, ještě obtížnější je pak zobrazení fantasijního světa budoucnosti. Spisovatelé se moc nezabývají designem budov, prostředím či vzhledem postav. Filmaři naproti tomu vytvoří svět se všemi detaily, svět, který přesáhne imaginační schopnosti běžného čtenáře a tím jej ohromí (např. Avatar). Divák pak už neřeší, jak dalece je nabízená vize podobná jeho vlastní. Spolu se vzrůstajícími technologickými možnostmi filmu se tento postup stává pro tvůrce stále více atraktivní._____ 3) Je i jiná cesta - tvůrci omezí triky, efekty a ponechají volné pole divákově představivosti. Co divák nevidí, to si domyslí, a o to jde. Ideální film se pak stává jakousi variací na rozhlasovou hru, která může čtenáře - posluchače - diváka uspokojit tím více, čím méně znásilní jeho fantasii. Najít správnou rovnováhu mezi filmařsky minimalisticky ztvárněným prostředím a požadavkem, aby se film nezměnil v televizní inscenaci, je pak výzvou pro skutečné mistry oboru (Život v jednom dni, Vyměřený čas)._____ 4) Co tedy napsat o filmu? Není co. Nedobře (a samozřejmě neúplně s nesmyslně změněným koncem) převedený děj předehrávají nevýrazní herci v tuctovém prostředí. Kdo knížku nečetl, tomu se to může i líbit, ale ostatní jenom úpí._____ 5) Kvalita sdělení je ovšem tak silná, že i tento všední film může silně zapůsobit. Původně parodie na Wellsův román Lidé jako bozi, Konec civilizace jako "negativní utopie" (Huxley) patří mezi nejzajímavější díla žánru, co znám. Svou odezvu na amerikanizaci společnosti (Fordovy běžící pásy) napsal autor v 37 letech, kniha poprvé vyšla v roce 1932. Work is fun. The harder we work, the more things we can buy. New things! I hate old things! I want all new things. Ending is better than mending. If it's broken, don't fix it._____ 6) Mimořádně zajímavé srovnání knihy s o 16 let mladším Orwellovým "1984" uvádí Neil Portman ve své knize Ubavit se k smrti: Orwell se obával těch, kteří by zakázali knihy. Huxley se obával, že by nebyl důvod knihy zakazovat, protože by nebyl nikdo, kdo by chtěl nějakou číst. Orwell se obával těch, kteří by nám odpírali informace. Huxley se obával těch kteří by nám jich dali tolik, že by nás uvrhli do pasivity a egoismu. Orwell se obával toho, že by byla pravda před námi skryta. Huxley se obával toho, že by pravda utonula v moři bezvýznamnosti. Orwell se obával, že se staneme nesvobodnou kulturou. Huxley se obával, že se staneme kulturou zcela zaujatou obdobou smyslových filmů, heče peče a her s odstředivým míčem. Jak Huxley poznamenal v Brave New World Revisited, zastánci občanských svobod a racionalisté, kteří vždy varují před tyranií, zapomněli na téměř nekonečnou lidskou touhu po rozptýlení. Huxley dodává, že v 1984 jsou lidé ovládáni způsobovanou bolestí. V Konci civilizace jsou ovládáni způsobovanou rozkoší. Ve zkratce, Orwell se obával, že nás zničí to, co nenávidíme. Huxley se obával, že nás zničí to, co milujeme._____ 7) Název Brave New World je odvozen ze Shakespearovy Bouře: O wonder! How many goodly creatures are there here! How beauteous mankind is! O brave new world! That has such people in it!_____ 8) Ve filmu postrádám základní mantru zobrazené společnosti: Orgy-porgy, Ford and fun, kiss the girls and make them One. Boys at One with girls at peace; orgy-porgy gives release. Všechno bude dobré, protože you work hard, always doing your best. So when your workday is done, you want all life can give. You want Soma. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Průměrné zpracování výborné knihy. Aldous Huxley napsal trefnou hyperbolu kapitalistického světa, v němž je podstatou společnosti nerovnost a zároveň touha po šťastném životě pro všechny. Režisér tuto myšlenku převedl do filmu v podstatě beze změn. Laciné televizní zpracování trochu kazí zážitek. Herci jsou zoufale nevýrazní a snímek působí spíš jako prodloužený díl Krajních mezí, než celovečerní film. Gattaca, která sděluje podobné myšlenky, vypadá mnohem lépe a její dopad je o to větší. ()

Fanucci 

všechny recenze uživatele

Nebylo to úplně špatné...lacinější tv podoba a telenovelovské herecké obsazení taky nebyl hl.problém. Největší probém je zvláštní konec, který se totálně odchýlí od knihy vyzní v trapný happy-endovský konec alá Hollywood. Škoda. Adaptace Ridleyho Scotta s L. DiCapriem v roce 2011 bude jistě o dost lepší! ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama