Genroku čúšingura
The Loyal 47 Ronin
Obsahy(1)
40. roky viedli japonský filmový trh k vyzývaniu militaristického ducha z dôvodu vtedajšej historickej situácie prostredníctvom množstva samurajských jidaigeki. 47 Ronin (Genroku Chûshingura) patrí k tým najpamätnejším, hoci jeho 241-minútová dĺžka oficiálne rozdelená na dve časti zvyšuje náročnosť jeho sledovania. Ide o adaptáciu Seika Mayama, ktorá opisuje kroniky počiatkov 18. storočia, charakteristického patriotizmom i hybridnosťou existujúcich vzťahových štruktúr. (MikO_NR_1909)
(více)Recenze (6)
SPOILER /// Ukazuje se, že jsem v intrikách asi dost naiva... Už jen mezi nejprostšími tezemi filmu je, že oněch slavných 47 róninů bylo do pomsty zmanipulováno a zneužito vyšší šlechtou včetně císaře, kteřížto velmi litovali, že úvodní pokus o vraždu Kiry nevyšel. Zařídili tedy nespravedlně přehnaný trest a bránili obnovení rodu... zajímavé. Tenhle film nikam nechvátá, a to je dost eufemismus. Než o nějaký děj se zajímá o konfiguraci, situaci. Zaujme i extrémně formální dvorský jazyk (reforma gramatiky byla až po kapitulaci, zde jsou i nyní již nepoužívaná nepravidelná slovesa). Titulky jen poněkud přibližné... ()
Aj keď to znie ako stereotypné konštatovanie, na takéto vzťahové obrátky by mali súčasní režiséri prihliadať, keď budujú veľkofilm podľa modernistických štandardov. Nech neextrahuje akúkoľvek akčné sekvencie, vyžaruje z filmu nesmierne citlivá rekonštrukcia krokov vedúcich k nahromadeniu odporu voči elitárskemu správaniu (hoci udalosť je zložitejšia a vystupuje v nej viacero bočných záujmov, ktoré však v militarizovanej pohotovosti japonských 40.rokov neboli v tejto branži moc prípustné). Mimoriadne súdobá je práca s obrazom. Vytvára odbytište pre vzburu ako aj teritoriálne uviaznutie do pavučín následkov, vyplývajúcich z krátkodobého revanšu. Otvorený koniec neprekvapuje, ale zrejme nenadchne "bežného" diváka. ()
Na shlédnutí tohoto filmu (dramatu a la Shakespeare) jsem si počkal do 14, prosince, kdy výročí této dramaticky a filmově zpracované události slaví v paláci Sengaku-ji (já samozřejmě u televize). Příběhem je děj, dějem je nejen primitivní rozhodování se, zda ano či ne, ale způsob, jakým naplnit původní záměr. Úchvatným způsobem je zde prakticky představen samurajský kodex "bushidō" a prostředí, v němž se realizoval. Pozn. 1: Známý katolický historik a publicista Paul Johnson by tento typ nekonzumní společenské hierarchie (šogun - daimjó - samuraj - ronin, tj. samuraj bez pána) označil za Nepřátelé společnosti (viz stejnojmenná kniha), jak to ostatně čini u všech společností, jejich hodnotami není jen technický a ekonomický pokrok vyjádřený v penězích. Pozn. 2: V jedné japonské písni (viz film) se zpívá: "Květ švestky se pozná podle vůně/ květ třešně podle tvaru/ lidé se nepoznají podle vzhledu, jen podle svého srdce." Pozn. 3: Pro doplnění vřele dopručuji povídku J.L. Borgese: Nezdvořilý mistr obřadů Kocuke no Suke. ()
Takto by možná vypadala ještě dnes japonská kinematografie, nebýt ovlivnění západem. 47 roninů je fascinující monumentální drama o jednom prostém rozhodnutí - pomstít se, nebo nepomstít. Čistě konverzační (až divadelní )snímek je pro evropského diváka fascinující, ale těžce stravitelnou podívanou. Čtyři hodiny trvající disputace bez jediné akce, bez jediné kapky krve.... To by měli vidět všichni milovníci pozdějších "samurajských" filmů.... ()
Příliš povlovné vyprávění, v jehož centru je intrika šlechty, vše podáno v duchu etikety a bušidó. Film ocení japanolog, japanofil či specialista na japonskou kinematografii. (film je takřka bez soubojů) ()
Ja budem asi jeden z tých rebelov a dám slabšie hodnotenie, ale nie preto, že by som tento žáner neobľuboval, ale pretože som čakal viac akčnosti. V tomto prípade ide o japonskú samurajovskú drámu, ktorá minimálne pre iného ako japonského diváka prinesie trošku ich subkultúry a jej zobrazenie v divadelnom štýle. Avšak štvorhodinové rozprávanie o pomste či nepomste mi naozaj nepríde ako filmový skvost. Ale zas na druhej strane, je to štýl, ktorý niekomu sadne, niekomu nie. Predsa len je to film z vojnových rokov. Mne to jednoducho nesadlo. 40 % ()