Život je krásný

(Ministerstvo zdravotnictví varuje: následující komentář obsahuje spoiler). Je pravda, že člověk musí občas dostat od prozřetelnosti pár facek, aby si uvědomil, jak veliký je život dar. Pokud mám být hodně stručný, režisérovi se tímto snímkem povedly především dvě věci. Divákovi se v něm dostává vřelého vyznání víry ve skutečnou lidskou dobrotu, která se v konečném důsledku vždy vyplácí (a je to vyznání natolik upřímné, že filmu odpustíte i občasné hraní na city). A pak je zde také patrná velmi mazaná vypravěčská technika. První (hanlivě by se dalo říct skoro uspávací) 2/3 filmu dostanou skutečný smysl až ve třetině poslední. Jinými slovy, divák si teprve v poslední části filmu uvědomí, jak moc byly všechny předchozí události důležité k finálnímu rozuzlení. S tím, že celkové vyznění filmu je několikrát předznamenáno vícero drobnými epizodami (nejvýraznější je ta s otráveným receptem, na který upozorní hlavní hrdina, aby za záchranu života dostal nejprve pořádný výprask, ale nakonec byl s vděkem objat). (14.09.2016)

Osobně bych tomuto filmu nemohl dát plný počet, ani kdybych se rozkrájel, na to jsem až příliš cynický. Snad i proto mě film nejvíce bavil hlavně zpočátku, kdy sledoval, jak se George Bailey postupně dostával (?) do sraček - i když i to je na pováženou, protože jednoduchou změnou optiky je v závěru ukázáno, že všechny jeho domnělé trable byly zrelativizovány v milosrdenství. Nezastírám, že by se mi film asi líbil víc, kdyby to bylo něco na způsob JASMÍNINÝCH SLZ, tedy filmová zpráva o prohlubující se beznaději jednoho zmařeného života, jemuž štěstí nepřálo a jehož konec má k happy endu na míle daleko. Ale budiž, chápu, že doba vzniku si žádala své a doznívající poválečný entuziasmus a životní optimismus je ze snímku cítit i po tolika letech. Jistě je správné, že existují takové filmy, a že je lidi mají stále rádi, i když se stále nemohu ubránit pocitu, že zrovna v tomto případě je to skutečně nejčistší filmové opium, které má k realitě nekonečně daleko a které muselo působit lehce směšně už tehdy - například pro úvodní scénu, v níž na hvězdném nebi blikají dvě galaxie coby božské hlasy, nacházím jen čistý výsměch - něco tak pitomého aby pohledal. Takových momentů by se ve filmu našlo i víc, a ostatně i samotný závěr je na mě asi už moc, ale ve výsledku se mi film stejně líbil. Především zásluhou kvalitního obsazení (u Donny Reed lze v mém případě mluvit skoro o lásce na první pohled) a kvalitního scénáře mě film bavil, respektive nenudil - přece jenom je zde doba vzniku hodně znát, což se projevuje třeba ve stylu herectví, které se od té doby diametrálně změnilo (včetně takových detailů, jako je líbání - herci ve filmech ze 40. let se líbají jinak než herci z filmů v 80. letech, a ti zase líbají jinak než herci v současných filmech). Stejně tak bylo zajímavé vidět mladého Jamesa Stewarta, dávno před tím, než hrál v mistrných Hitchcockových dramatech PROVAZ, OKNO DO DVORA a VERTIGO, které jsem viděl už dříve. Za mě celkově silné 4 *, je to velmi pěkný film, který teď v čase adventu určitě stojí za vidění. (11.12.2013)

I díky hrátkám s flashbacky a fantaskní představou paralelního vesmíru, v němž George nikdy neexistoval, působí vyprávění filmu dodnes zcela svěže a 130minutová stopáž rychle utíká. Jistě též kvůli této tvůrčí odvaze se snímek v poválečných kinech velkého úspěchu nedočkal, což podtrhly i rozpačité kritiky. Na svou slávu si musel počkat až do poloviny 70. let, kdy se z něj kvůli propadlým licencím stalo volně šiřitelné dílo – na což televizní stanice zareagovaly stovkami repríz ve vánočním čase. Dnes si už zámořské Vánoce bez Caprovy klasiky nelze ani představit, ale připomenout si tento neustále skvěle fungující a žánry překračující snímek se vyplatí v kteroukoli roční dobu. Více zde. (28.08.2022)

Zvláštní případ filmu, kterému musíte dát víc šancí, abyste si ho zamilovali. To, že patří v USA k nedílným atributům vánočního vysílání, je trochu matoucí. Je třeba vzít v úvahu, že v kinech to byl málem propadák a rodinným stříbrem se stal až s opakovanými televizními reprízami. Inu, tak se zrodil nejeden hit. ;-) Ale k samotnému filmu: Capra opět natočil sentimentální pohádku se sociálněkritickým podhoubím a záleží na vás, jestli něco tak sladkého snesete. Zápletka nutkavě připomíná Dickensovu Vánoční koledu (kterou mám osobně dost rád) a o Jamesi Stewartovi se nedá napsat nic výstižnějšího, než napsal kolega Radyo. Tak. Jestli jste dočetli až sem a ještě nezvracíte, tak jděte do toho. Mohlo by se vám to líbit. 90 % (20.02.2003)

Život je krásný a tohle je opravdu krásný film. It's a Wonderful Life se stal americkou vánoční klasikou a není se čemu divit. Kdo by si tenhle film hned po zhlédnutí neoblíbil? Já se moc příjemně bavil. James Stewart je ve své roli moc sympatický a i zbylé herecké osazenstvo bylo vybráno skvěle. Někomu může možná vadit ta mírná pohádkovost, ale mně to přišlo roztomilé a myslím, že tenhle snímek si své místo v řebříčku nejlepších filmů zaslouží. (20.10.2011)