Duhul aurului
Gold Fever
Recenze (10)
Stejně jako v případě Kamenné svatby, je Zlato v horách adaptací povídek spisovatele Iona Agârbiceana. Opět se tu setkáváme s nezaměnitelným stylem režijní dvojice Pita & Veroiu, který je zde snad ještě vynalézavější co do pohybu kamery. Film mnohdy odmítá vést divákovu pozornost; ten je naopak odkázán na vlastní pozorování ve složitě inscenované mizanscéně. Oproti předchozímu filmu, kde nejvýraznější narativní akcí byla svatba v druhé části, se ve Zlatu v horách setkáváme (opět v druhé povídce) s přímočařejším příběhem, jehož výchozím bodem je znovu svatba (mladé krásné dívky a údajně bohatého staříka). Tentokrát je ještě více akcentován motiv zlaté horečky, která se projevuje i v čerstvě uzavřeném manželství. Nevyřčené věty a myšlenky jsou sugestivně vyjadřovány v hypnotických písních, zatímco kameru zaměstnává tichý pohyb figur. Také díky výraznějšímu příběhu je Zlato v horách v určitých pasážích ještě podmanivějším filmem než o něco slavnější Kamenná svatba. ()
Rumunský povídkový film mě zpočátku příliš nevtáhl do děje, možná způsobeno předešlou projekcí, nad kterou jsem neustále dumal. Z první povídky si toho mnoho nepamatuji, ale to, co jsem zachytil na mě působilo dost nekompromisně, což ale bylo jedině dobře, podobných filmů jsem ve svém životě viděl pomálu. Druhou povídku považuji za takovou malou mystifikaci, hlavní hrdina nejenže matl své neustále se obměňující mladinké manželky, ale i mě a co je na tom nejlepší, já mu to žral. :-) ()
Povídkový rumunský film zpracovávající Iona Agarbiceana, stejně jako Kamenná svatba (1972). Mirza pojednává o snaze získat zlato z hor na vějičku ruky neprovdané dcery a Truhla připomíná klasickou bajku o Pandořině skřínce. Formálně je to ale celé do sebe tak zahleděné, že není možné překonat nedostatek kyslíku ve vyšších sférách. ()
Film rozčleněný na dvě spolu zdánlivě nesouvisející povídky spojuje téma zlata a touze po bohatství a poznání staré pravdy, že chamtivost se nevyplácí. První povídka o zlatokopech,kteří se snažili získat zlato úředně patřící vrchnosti a tímto způsobem snadno zbohatnout. Všechno působí drsně a syrově, svět je zde vykreslený jako místo, kde si každý jde tvrdě za svým a citová pouta neznamenají nic ve srovnání se zlatým bohatstvím. Druhá povídka působí o něco méně syrově a drsně. Děj odlehčuje pointa celého příběhu, jakási rumunská obdoba Modrovouse. Černý humor ostře kontrastuje s pochmurností první povídky. Oba příběhy jsou propojeny postavou zhrzených manželů, které připravila touha po zlatě o jejich potomka a hamižnou hostinskou, která se svým sluhou ovládá osudy zlatokopů v první povídce. Film studuje lidskou povahu v situacích, kdy má člověk naději snadného zbohatnutí, tímto tématem by se dal přirovnat ke Stroheimově Chamtivosti z roku 1924, která se zabývá podobným tématem. ()
Druhý společný projekt Mircei Veroiu a Dana Pity na základě povídek Iona Agarbiceanua. Stejně jako u Kamenne svatby je film rozdělen do dvou na sobě takřka nezávislých částí. Významnou roli opět hraje pronikavý hudební doprovod, jednotícím tématem jsou tentokrát hory, zlato a lidská chamtivost.V první povídce sledujeme majitelku hostince v horské vesnici. Ta dříve hostila zlatokopy a dodnes ví, kam ukryli své poklady. Na nepřístupná místa ovšem nemůže sama a proto láká mladé chlapce, že jim výměnou za ukyté zlato věnuje ruku své krásné dcery. Když jí však dotyčné zlato přinesou, nechá je svým pomocníkem zavraždit. Druhá povídka vypráví o starém sedlákovi, který láká mladé manželky na plnou truhlu zlata, kterou má uzamčenou doma ve světnici. Tu jim zakazuje otevřít. Když se to dívkám konečně podaří, zjistí, že je truhla plná kamení, dostanou infarkt a na jejich pohřbu si sedlák vyhlédne jejich nástupkyně. ()
Zlato v horách, uvádějící zbylou dvojici již natočených povídek o dva roky později, je protnuto spíše napjatější a strašidelnější atmosférou (namísto poetičnosti a melancholie prvního filmu) a stvrzuje u obou filmařů i cit pro poněkud žánrovější pojetí (ostatně později společnými silami natočili třídílnou sérii red-westernových a dobrodružných filmů z transylvánských hor). V obou příbězích tentokrát hraje zásadní roli (v místě těžené) zlato – a s ním spojená chamtivost a vypočítavá touha po bohatství. Úvodní titulky přitom doprovází symbolická scéna hromadné popravy odsouzenců a svozu mrtvých těl na vozíku. Následná (Veroiuova) první povídka Mirza sleduje počínání majitelky hostince, jež láká mladíky k cestám za horskými úkryty zlatokopeckých pokladů, výměnou za ruku své dcery; její pomocník má však za úkol je pokaždé následně zavraždit. Naproti tomu druhá, poněkud anekdotická historka Truhla (režírovaná Piţou) vypráví o marném čekání vypočítavé dívky, provdavší se za klamavého starce s pověstí boháče, na toužebné nabytí dědictví – aby se pak dvojnásobnou pointou odhalilo skutečné tajemství příběhu. Fungující změna nálad, zahrnující i okamžiky pravé hororové nejistoty, dovede diváka vtáhnout i tentokrát. ()
Akasi druha, prepracovanejsia Kamenna svatba, ktoru natocili Veroiu a Dan Pita. Konecne pribudlo aj trochu atu, nejde len o dva nesuvisle pribehy spojene do jedneho filmu. Ten stray hostinec uprostred rumunskych Karpat bol na urovni, ona im vlastne co ponukala ? Hladanie zlatych zil, moznost ryzovat zlato z potokov a za to mali nejake vyhody, pochopil som to dobre? 80 % ()
Dvě povídky, jeden motiv – lačnost po materiálním bohatství – zlatě. Zlato zatmívá mysl téměř všem westernovým hrdinům. Oproti americkým klasickým westernům či italským spaghetti-westernům, se tento rumunský příspěvek do žánru (můžeme ho nazvat “eastern” či “red western”) snaží vystavět docela jiný příběh z éry zlaté horečky. Absence pistolnických výstupů je zde vyvážena vhledem do myslí nestandardizovaných postav, které se s touto dobou snaží vypořádat po svém. Zlatá záře však vždy převáží nad dobrými úmysly. ()
Vynikající atmosféra, která vás vtáhne do děje. Jste nuceni přijmout pravidla podivného městečka v horách (nebo to tak je i v realitě...?). Chamtivost holt dělá z lidí svině... ()
Uvedeno ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1977/78. ()