poster

Zemětřesení

  • Rumunsko

    Mai presus de orice

Dokumentární / Drama / Katastrofický

Rumunsko, 1978

Komentáře uživatelů k filmu (3)

  • Bluntman
    ***

    (KB - R) Očekávat film kvalit KAMENNÉ SVATBY, když jedním ze spolurežisérů byl Dan Pita, by bylo poněkud přehnané. Směrodatnější než auteurská otázka je v tomto případě spíše vnímání žánrové příslušnosti, protože až na základě chápání ZEMĚTŘESENÍ jako katastrofického snímku je možné docenit poetologickou výlučnost a ústřední ozvláštňující princip. Ten spočívá v zaměření se nikoliv na incident, který se opravdu odehrál, a skupinku přeživších, kteří se snaží překonat nástrahy a vyváznout ze svého uvěznění živí, ale na hledání a vytahování lidí ze zřícených sutin a na jejich reflexi celé události. Paradokumentární forma pak přidává na autenticitě (působivá je především práce se světlem) a "vymezuje" počin režisérské dvojice Dan Pita - Nicolae Margineanu od ostatních, jemu podobných - především pak americké kinematografie, v rámci které byly v 70. letech velmi oblíbená katastofická díla. Zatímco v Hollywoodu se stvrzovaly pravé americké hodnoty (rodina, víra ad.), v Rumunsku všem stačí, že dovedou pracovat jako jeden muž a umírající lidé mají chuť znovu žít, když slyší, že se Caucescovi nic nestalo a kráčí spolu se svou paní postiženými oblastmi. Ideologickou dobovou poplatnost tak lze vnímat jako neodmyslitelnou od žánru katastrofického filmu, kdy část národa musí čelit něčemu nečekanému, a všímat si, jak formálně "nepatřičně" působí úvod a závěr oproti zbytku.(7.10.2012)

  • NinadeL
    ***

    Aktuální doku drama na téma zemětřesení v Bukurešti 4. 3. 1977. Samozřejmě s dobově poplatným úvodem a pointou. Nicméně hodně uvěřitelné a smysluplné.(7.10.2012)

  • asLoeReed
    ***

    Semi-dokumentární film, na němž se tentokrát Dan Piţa režijně podělil s debutantem Nicolaem Mărgineanu, je aktuální, vydatnou a napínavou rekonstrukcí záchranných akcí po těžkém zemětřesení, postihnuvším Bukurešť na začátku března roku 1977. V reálu natočené autentické záběry hasičské, vojenské či policejní pomoci se v rámci plánu spojily dohromady s inscenovanými scénami, v nichž jsou rozehrány fiktivní, ovšem přirozené zápletky jednotlivých postav a jejích osudů (kupříkladu smrt herecké osobnosti), a podpořeny dotočenými rozhovory s přeživšími účastníky (výrok jednoho z nich „V té chvíli přestává existovat ‚mít‘ a je jen ‚být‘“ je velmi výmluvný) celkově tvarují věrohodný a nestylizovaný obraz, jenž žánrovějším (katastrofickým a záchranářským) velkofilmům tvoří jistý protipól. Dobový záměr však byl především utvrdit skrze ukázku lidské obětavosti a neúnavné výpomoci jednoho druhému víru v kolektivní soudržnost v rámci socialistické společnosti a také kult Ceauceşcovi osobnosti, jíž je věnována oslavná závěrečná sekvence, kvůli níž se však snímek zřejmě již nevyhrabe z trosek filmové historie.(3.1.2013)