Hamlet
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Mel Gibson, Glenn Close, Alan Bates, Paul Scofield, Ian Holm, Helena Bonham Carter, Stephen Dillane, Nathaniel Parker, Christien Anholt, Pete Postlethwaite (více)Obsahy(1)
Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)
(více)Recenze (121)
Ten úvod je hodně pomalý a nepomáhá vtažení do děje, ale s příchodem ducha krále na scénu se to konečně rozjede (i když Gibson občas oči poulí až zbytečně moc) a nakonec se mi to civilní herectví a jistá umírněnost výpravy líbily. Lépe to podtrhuje ducha řekněme té doby, tehdejších mravů a vypichuje všechny ty bolestivé myšlenky o vině a trestu, o tom, že jeden hřích plodí další zlo i u nevinných (třeba bych chtěl vidět film z pohledu Ofélie, která do toho celého byla vtažena naprosto nevinně, aniž by nekomu něco udělala, stala se obětí „vyšší politiky“.). Zazní zde řada myšlenek pro další zamyšlení o životě obecně, o nutnosti poznání sebe sama, o vlastních slabostech, a taky o vztazích mužů a žen... Konečný souboj je natočen hodně napínavě a uvěřitelně. ()
Hamlet nie je hrdina v pravom zmysle slova, ako sa ho mnohí snažia podávať a väčšina povrchne chápe. Je to veľmi rozporuplná postava v shakespearovsky plnokrvnom príbehu; masa tém a myšlienok zjednotená v určujúcom konflikte. Interpretácia Franka Zeffirelliho, podporená chápajúcim hereckým ansáblom (Mel Gisbon !!!) ide presne týmto, vôbec nie jednoznačným smerom - využíva bohatosť predlohy v maximálnej možnej miere, nebojí sa postaviť do opozície. Nie je to zrovna bezchybné umelecké dielo preplnené podprahovými odkazmi, symbolikou a emočne nabité do prasknutia. Je to moderný, odvážny a samostatný kus driny, zúročený v jednej z najlepších a určite v najoriginálnejšej verzii právom nesmrteľného príbehu. ()
Ďalšie zpracovanie nesmrteľnej klasiky od Shakespeara. zeffirelli natočil pomalý film, pri ktorom dáva vyniknúť herectvu hlavých aktérov ktorý všetci hrajú fantasticky a svojim hereckým prejavom zachraňujú nudné miesta. V tomto prípade poklona Melovi Gibsonovi za jeden z najlepších prejavov v jeho kariére. Celkové rozuzlenie tragédie aj jej zakončenie je podané minimalisticky ale celkový dojem je umocnený budovaných charakterov. Samozrejme niekoho môžu odradiť verše ale tie sú práve to čo robí všetky shakespearové hry dokonalé. Tak isto ako som bol raz napísal aj tu je za základ kvalitný podklad a jeho prevedenie na film sa podarilo. Jediné čo mi možno trocha vadilo je to že morriconeho hudba nevynikne tak ako by mala pretože režisér zvolil tichý spôsob kde sa sústreduje na herectvo nie na hudobný podklad. Jedna z najlepších adaptácií vôbec ()
Adaptace slavné Shakespearovy hry pod taktovkou Franca Zefirelliho. V hlavní roli Hamleta se objevuje Mel Gibson. Scénář : Christopher De Vore Franco Zeffirelli. Tam tenhle Hamlet naní tak shnilej, jako některé jiné pokusy. ()
Tomuto filmu bych chtěl napřed hodně poděkovat, protože mi pomohl při skládání maturitní zkoušky z českého jazyka. Jinak Hamleta považuji za nejlepší dílo Shakespeara. Film je určitě nadrprůměrný kvůli hercům, zvláště Gibson, Close a mladá Helena Bonham Carter září. V půlce sice trochu ztrácí dech ale pořád nadprůměr. ()
,,ŠIALENSTVO KNIEŽAT NESMIE CHODIŤ NESTRÁŽENÉ." __ Hamleta som videl kedysi veľmi, veľmi, veľmi dávno ako maličký chlapec (zrejme TV premiéra na niektorom z českých kanálov) a aj keď som mu vtedy ešte veľmi nerozumel, zapôsobil na mňa na toľko, že keď som mal možnosť si ho teraz znova pozrieť žasol som koľko scén z neho sa mi presne vrylo do pamäti a pri jeho sledovaní sa mi znova po toľkých rokoch vynárali. Zhliadol som ho však v českom dabingu, čo ma hlavne na začiatku dosť zamrzelo a iste je to voči Shekespearovy kultúrne barbarstvo, na druhej strane bol však dabing vcelku vydarený a zaujímavý bol aj preklad, ale ako tu už ktosi predo mnou podotkol, občas mu bolo ťažšie rozumieť. Inak nemám proti tomuto spracovaniu žiadnych výčitiek, vychutnával som si každú chvíľku a záver je svojou určitou odmeranosťou o to viac pôsobivý (citlivejšej dušičke aj slzička ukápne). Sústredená Zeffirelliho réžia, skvelo hrajúce obsadenie (Close, Bates, Holm a jeden z najlepších Gibsonových výkonov) a patrične komornejší, no o nič horší Morricone. ()
Dokonalé! Úžasný zážitek! Všechno tu už bylo řečeno v předchozích komentářích . ()
K filmu mě přivedl mix Zeffirelliho, Morriconeho, Gibsona (toho nemám rád, ale byl jsem zvědavý na Hamleta v jeho podání) a Close. A také mě zaujala věta na obalu, a sice že tato verze je rozhodně nejoriginálnějším zpracováním klasického příběhu. Nakonec se mi ale zalíbil z přesně opačného důvodu - že to nebylo vůbec originální, ale naopak klasicky dobře vystavěné, bez nějakých excesů, pokusů o šokující modernizace nebo tak něco. Herci nezklamali, akorát Morricone trochu jo. Žádné Tenkrát na Západě 2 se nekoná. Jinak mi ale tato verze v ničem nevadila. ()
"Být nebo nebýt – to je otázka..." A víš co, jdi někam, Hamlete... Do filmu se tohle, podle mě veskrze divadelní, drama ani za mák nehodí. A proč tři hvězdičky a proč jsem se vůbec na to dívala? Inu, protože jsem to chtěla vidět. Číst ho, k tomu jsem neměla odvahu, ale soudím, že by se mi předloha nelíbila. S některými Shakespearovými díly mám prostě problém, kromě tohoto mi vadil např. se Sen noci svatojánské nebo Kupec benátský, naopak líbil se mi Caesar nebo Antonius a Kleopatra. Hm, takového Tita Andronica radši nebudu ani zkoušet. Ale zpátky k hodnocenému a už skutečně jen pár slov, poněvadž s náladou na tohle jeho světoznámé dílo jsem se teda rozhodně dneska nepotkala, strašně, ale opravdu strašně, mě iritovalo... ()
Vynikající film. Já jsem nikdy MEL GIBSONA nemusela. Zdál se mi trošku ve filmech jako "libový frajer". Ale v této úloze Hamleta jsem poznala, že opravdu umí. GLEN CLOSE jako vždy jemná a perfektní. ALAN BATES též ukázal své herecké mistrovství. Bála jsem se monologů - ale Franco ZEFFIRELLI to prostě zvládl bezvadně. Hudba ENNIO MORRICONE (Tenkrát na západě) též velmi silně emotivní. Film nemá chybu. ()
Je to fajn no. Ale to je tak všechno. Jsou zde zajímaví herci, kdy Glenn Close nepředvede v podstatě nic, Ian Holm na to má málo prostoru podobně jako Helena Bonham Carter, a tak to stojí všechno na Melovi, který ukazuje, že dovede zahrát každou emoci, ale stejně tuhle verzi Hamleta nikam nepovyšuje. ()
Komentátor Salahadin** to vystihl pěkně. Rovněž komentátor bogu* napsal vše, co bych snad napsal i já, kdybych to uměl. A ztotožňuji se i s jeho doporučením Kozincevovy verze. ()
Konzervativní shakespearovská adaptace, která se nesnaží o zásadní inovace, ale spíše klasickým způsobem převádí největšího dramatika do filmové podoby. S divadelním původem se Zeffirelli popral se ctí a děj přenesl do jednoho zámku, takže tu vlastně vidíme jen minimum kulis a zdání divadla je tak téměř dokonalé. Ani jazyk není nikterak modernizován, ale jede se v klasickém "znění" (tady bych ocenil i výborné české titulky, které si s ním poradily velmi dobře), takže jakýsi dojem autenticity tu funguje. Je znát, že Zeffirelli má s podobným tématem zkušenost, protože nezaváhá ani na moment, není tu žádná slabá chvilka a přesně ví, co a jak chce divákovi sdělit a ukázat a opřít se může i o v rámci možností slušné tempo a hlavně o středověkou atmosféru nehostinného prostředí. Jen je možná škoda, že až příliš dbá na teatrálnosti herců, protože tím pádem Gibson hodně přehrává a předstírání blázna dostává do takové ne úplně snesitelné podoby, naštěstí to ale netrvá dlouho, jinak je ale výborný, i když v závěrečném šermířském souboji hodně připomíná svou slavnou postavu Riggse. Podobně výborná je i Glenn Close a v závěru také Helena Bonham Carter. Ocenit musím i závěrečný šeřmířský souboj, který má spád a vůbec nevypadá divadelně. Trochu ale mrzí to, že Morriconeho hudba není vůbec výrazná a chybí jí zapamatovatelnější a údernější motiv. Jakožto učební materiál a seznámení s Hamletem funguje film velmi dobře a je snesitelný i pro ty, kterým divadlo nic neříká, jen by mohl mít trochu větší spád. 70% PS: Srovnání s dalšími verzemi zatím nemám, takže nemůžu posoudit, co bylo kde vynecháno nebo jinak pojato. ()
Zde si můžeme krásně ověřit, že Mel Gibson je opravdu skvělý herec. Posuďte sami, kdo dokáže tak výborně přednést texty Shakespeara? Výborný je i dabing, opravdu, hlavně tedy u Hamleta. Scény ve filmu jsou sice velmi zpřeházené, to dosvědčuje i scéna hrobníků, která zmizela zřejmě do zapomnění. Jen tak mimochodem, český dabing vychází z překladu E. A. Saudka, nikoliv od Martina Hilského, jak je zvykem... ()
Starosvětská kamera bez mraků filtrů se k jednomu z nejznámějších děl anglického popularizátora životních mouder hodí skvěle. A Mel Gibson sice hraje pořád stejně, ale v Hamletovi mu to sedlo jako málokde — snad ještě v Brave Heart. 4¾. ()
Shakespeara mám svým způsobem rád, protože dává průchod lidským emocím a chtíčům. Něco málo jsem od něj přečetl, něco málo viděl v divadle. Gibson jako Hamlet je překvapivě uvěřitelný a ani nehraje takový ten svůj Lethal Weapon standart (ten mám rád, sem by se ale nehodil), což mě překvapilo. Pár scén je zde povedeně vygradovaných (představení či konec) a výborně zahraných. Jedno z neoprávněných negativ je jazyk, kterému je těžko rozumět. Jinými, ale už oprávněnými, je podle mě spíše divadelní výprava a hlavně chybějící či nevýrazná hudba. Tak jako tak, dobrá adaptace. -"Oh villain, villain, smiling, damned villain!" ()
Nedávno jsem zhlédnul Branaghovu adaptaci, která se mi dost líbila, a proto jsem chtěl vidět i tuhle, Zeffirelliho, abych měl s čím porovnávat. Zásadní poznatek je, že obě verze jsou naprosto odlišné a skvělé zároveň (společné mají snad jen to, že se přísně drží původního Shakespearova textu). Zeffirelliho verze mi přišla taková vážnější, s důrazem na čisté dodržení předlohy. Hodně se mi líbilo dobové prostředí (nádherné exteriéry i interiéry hradního komplexu), které je u Branagha poněkud upozaděno (a to i přesto, že je děj situován do 19. století - tenhle prvek jsem moc nepochopil a přišel mi nevyužit, nicméně mi při sledování nijak nevadil). Ale možná i v tom je Branaghův smínek hravější a celkově má o něco větší jiskru. To samé se dá říct o samotné postavě Hamleta. Obě jsou zahrány výborně, ale opět zcela odlišně. Gibsonův Hamlet je vážnější, smutnější a více uzavřený do sebe, zatímco Branaghova postava je více rozverná a cyničtější (těžko říct, která interpretace se víc blíží představě samotného autora). To mi právě dost imponovalo, proto u mě Branaghova adaptace o fous vítězí. Ke zhlédnutí samozřejmě doporučuji obě ;-) ()
Kočkopes, který neví, zda být filmem nebo divadlem. Je sympatické, jak Zefirelli hledá novou interpretaci.Jeho Hamlet je student žijící v relativním klidu trénovaný na vládce, který v sobě musí co nejrychleji najít rozhodnost a opustit teplo smyslné matky (což Olivierův Hamlet nedokázal). A v tomto případě je Gibson výbornou volbou, protože jako filmový herec ví, jak před kamerou vypadat přirozeně a spoléhá se na akci nikoliv na slova. Jenže Shakespeare patří na divadlo, jeho zbraní jsou slova, slova, slova, a tím, že Zeffirelli brutálně seškrtal text a občas nějakou scénu natočil v exteriérech, nevytvořil nic víc, než takový digest, který se díky distribuci na DVD stal oblíbeným nástrojem učitelek českého jazyka a literatury (společně s Pacinovým Shylockem) - "teď si žáci pustíme nejslavnější Shakespearovu tragédii, hraje v tom Gibson, a přece to je umění, tak buďte zticha, ať opravím ty písemky". Pro film by se měl Shakespeare pořádně odshakespearovat, ale to za zatím bohužel nedaří. ()
Franco Zeffiirelli natočil kvylitní filmovou adaptaci Hamleta, v titulní roli je výborný Mel Gibson, Helena Bonham Carter je v roli Ophelie stejně skvělá jako později Kate Winslet v nepřekonatelní Branaghově verzi. O hudbu se postaral Ennio Morricone a ani tentokrát nezklamal, byť tato nepatří k jeho nejlepším kompozicím. Právě existence i lepších filmových verzí Hamleta je důvodem proč si Zeffirelliho verze odnáší "pouhé" 4*. ()
Tohoto Shakespeara jsem si opravdu užila. Nějak mi nedošlo, že uvidím všechny herce tak mladé a krásné a Hamleta jsem ani hned nepoznala :-) Mel Gibson se sice herecky předvedl skvěle, ale pojetí Hamleta mi zrovna moc nevyhovovalo. Byl až moc excitovaný a to je taky důvod, proč nedám 5 hvězd. Jinak pro mne hra dostala ve filmu život a prostor. Prostředí hradu Elsinor, exteriéry i interiéry byly pro hru jak stvořené. Ještě jsem nezkoumala, kde probíhalo natáčení, ale udělám to. Hudba krásná, to bylo také lákadlo, Morricone je moje jednička v topce. Přijde mi legrační, když někdo očekával hudbu jako k westernu a byl zklamaný. Pro mne je to spíš důkaz tvůrčí pružnosti, že je tahle hudba úplně jiná. ()