• Šakal
    ****

    Co dodat?! Bezezbytku se ztotožnuji s prvními třemi řádky komentáře uživ. Radek99. Zde není moc co dodávat. Jedno z nejpalčivějších témat v našich dějinách a kostivec ukrytý po dlouhou dobu ve skříni. Snad pouze toto: TOTO a podobné snímky a nikoliv estrády, superstar a jiné ....čoviny by mělo běžet na našich Tv v prime timu. P.s. a ano, naprostý souhlas s uživ. Radek 99, tohhle by si bez jakýchkoliv diskuzí zasloužilo (ba přímo volá) po celovečerním filmu. P.p.s co se týče tohoto tématu, nadále pro mě osobně zůstavájí nedostižným number one Polákovi Nebeští jezdci a přestože tento Tv počin Jaroslava Dudeka nelze s nimi porovnávat a nebylo by to ani zcela fér ( každý se k tématu postavil jinak) rozhodně dělá čest našim pilotům a ukazuje sílu a zrůdnost našeho systému v tehdejší době. Nic proti pánům Svěrákům, ale jejich Tmavomodrý svět se rozhodně s těmito snímky rovnat nemůže. Na to byl příliš učesaný, podbízivý a z každého třetího záběru na člověka křičel kalkul zvaný oscar......a tak nějak se pozapomnělo na skutečnou podstatu věci.(19.5.2011)

  • Snorlax
    *****

    Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem Josefa Dvořáka považovala za šaškujícího vodníka, zde prokázal, že je velmi dobrý herec. Hřbitov pro cizince se mi líbí především proto, že si vybral téma, které mohlo sklouznout v sladkobolné špinění doby minulé. To ale nečiní, nesnaží se prvoplánově něco, či někoho hanět, naopak vyzdvihuje. Vyzdvihuje a vzdává hold letcům RAF. Tento film by si měli povinně pustit autoři té věci s názvem Tmavomodrý svět.(15.5.2011)

  • ripo
    ***

    Príbeh to bol pekný. Mal aj nové poslanie - oboznámiť ľudí, že okrem Sovieteskeho zväzu, bojovali proti okupantom aj vojaci na iných frontoch , ako bol ten východný. Legendami sa stali čs. letci. To, ako dopadli je nám už teraz známe ... Toto je jeden z prvých (ak nie prvý) filmový počin, ktorý zobrazuje tragiku 50-tych rokov. Tie svinstvá boli ešte väčšie, ako boli vôbec ukázané. Tu však v popredí stojí bývalý vojak v službách RAF, ktorého už len kvôli tomu, že slúžil v službách kapitalistického štátu, chceli odrovnať, znemožniť a psychicky zdeptať. Hlavnou postavou tu nie je Bartoška, ale napodiv Dvořák, ktorý tu ukázal, že dokáže aj iné veci, ako šaškoviny v TV estrádach. Nedostatkom boli nedotiahnuté charaktery postáv (Šafránková) a nedokonalý strih. Vsuvky s budovateľskými piesňami pôsobili surovo a rušivo. Celkovo - Mierne nadpriemerný televízny príbeh - 3,5 *(31.10.2008)

  • farmnf
    *****

    Nádherné a kruté poselství všem komoušům a a jejich pohotovým přisluhovačům. Havlova slova o právním státě, který se neuskutečnil, díky jistému ambicióznímu ekonomovi zde nabývají reálný obraz včetně děje. Žádný národ nemá hrdinů tolik, aby je poslal do zemědělství, dolů a nedej bůh do gulagů. Žádný národ by neměl mít takové svědomí z hoven a sraček, že kálí na památku svých padlých za svobodu. My jsme to pochopitelně dokázali. My dokážeme absolutně vše!(2.1.2011)

  • emma53
    *****

    To se musí vidět, ale nevím, jestli to dnešní teenageři osloví. V každém případě by to měli vidět. Ano, takové to bylo a po zhlédnutí je mně strašlivě hořko a smutno. Už nikdy víc a souhlasím s gogo76, že by tohle téma stálo za to zvěčnit v nějakém větším měřítku na filmové plátno jako vzpomínku na dobu, kterou by už nikdo, kdo k tomu nějak přičichnul, nechtěl nikdy v životě vrátit. A je celkem jedno, jestli to Rudolf zahrál možná až příliš komisně. 563 jmen !(3.3.2017)

  • - Natáčelo se především v Berouně, ale také v Praze na Pražském hradě, zámku Veleslavín, v Dejvicích či u kostela sv. Norberta ve Střešovicích. (rakovnik)

  • - Symbolem zvrácenosti komunistické moci se stal letec František Fajtl. Zažil obsazení Polska, bojoval ve Francii, v bitvě o Británii. Účastnil se bojů RAF nad západní Evropou, velel československé 313. stíhací peruti. Počátkem roku 1944 stál u vytvoření čs. perutě "anglických" letců v SSSR, kde bojoval až do konce války. Po převratu skončil na Mírově. Nakonec jej soudruzi "částečně rehabilitovali". (calculus)

  • - Slavné bitvy o Británii se v létě 1940 zúčastnilo 89 československých stíhačů 310. stíhací perutě, vedle nich se z Protektorátu dostalo ven cca 1200 dalších příslušníků letectva. (calculus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace