Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (113)

emma53 

všechny recenze uživatele

To se musí vidět, ale nevím, jestli to dnešní teenageři osloví. V každém případě by to měli vidět. Ano, takové to bylo a po zhlédnutí je mně strašlivě hořko a smutno. Už nikdy víc a souhlasím s gogo76, že by tohle téma stálo za to zvěčnit v nějakém větším měřítku na filmové plátno jako vzpomínku na dobu, kterou by už nikdo, kdo k tomu nějak přičichnul, nechtěl nikdy v životě vrátit. A je celkem jedno, jestli to Rudolf zahrál možná až příliš komisně. 563 jmen ! ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zřejmě dosud nejlepší a nejsugestivnější televizní dramatické vypořádání se s tragickým osudem československých válečných letců navrátivších se ze služeb britské RAF do republiky po roce 1948. Překvapí zejména tak nezvykle civilní herecký výkon známého baviče Josefa Dvořáka, který dokázal, že v něm dříme i neobyčejný dramatický herecký talent. Vynikají je také scénář Jiřího Hubače, ale to už je tak nějak jev vcelku očekávaný. Režisér Jaroslav Dudek se coby tvůrce specializující se na televizní tvorbu vypořádal s jeho scénářem, respektive původní televizní hrou, velmi obstojně, jako nejoriginálnější tvůrčí prvek se jeví primární důraz kladený na hudební složku filmu, pásmo dobových písní jakoby převzalo zásadní úlohu dobového kontextu. Z budovatelských písní, stejně jako z vizuální stylizace jejich přednesu, jde v podprahové rovině až strach a zjevně je v nich zakódována hrůza dané epochy (stačí se dobře zaposlouchat do textů) - podobnou úlohu však hrají i dobové plakáty, byť jistě nemají tak silnou podprahovou sdělnost a působí jen vizuálně. Jediná věc, která mi tak na této televizní inscenaci vadí, je fakt, že se tvůrci neodhodlali natočit tuto vynikající látku coby celovečerní film, jistě by si to zasloužila... ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

ZNIČILI JSTE VŠECHNO, ZA CO JSME BOJOVALI. Jiří Hubač napsal po roce ´89 dva silné scénáře ze stejné doby (ještě Zámek v Čechách) a dalo by se říct, že to docela potřeboval. Tohle je silnými hereckými výkony podpořený příběh o tom, že zapomínat se prostě nemá. Není to fráze, je to prostě holý fakt. PRAVÁ VEJŠ! ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Z těch mnoha a mnoha komunistických zločinů, včetně srpna roku 1968, včetně procesu s Miladou Horákovou, považuji za nejodpornější to, jak se rudý zrůdy zachovaly k letcům z Anglie. Vždy, když sleduji na strankách knih, časopisů nebo na televizní obrozovce jejich poválečný osud, chce se mě plakat. Jedni z nejstatečnějších lidí v dějinách naší země, nasazovali své životy pro svobodu své vlasti, aby se po skončení války dočkali komunistickýho teroru, šikany a smrti. Jinak tomu nebylo ani při sledování tohoto výtečnýho filmu. Jirka Bartoška svým fantastickým hereckým výkonem pomohl faktu, že moje emoce dostaly ten večer po dlouhé době zelenou. Není moc slov pro vyjádření mých pocitů, které jsem při tomto snímku měl, snad, možná, asi takhle. Ester Kočičková nazvala komunisty sviněma, následně se ze soudního rozhodnutí pro stížnost komunistů musela omluvit. Omluvila se sviním. A já se ptám, kdy se komunisti omluvili letcům z Anglie ? Kdy na jejich adresu zaslali třeba jen omluvný dopis ? Nikdy ! A víte proč ? Omluva je totiž výsadou slušných lidí a těma komunisti nikdy nebyli, nejsou a nebudou ! ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Když jsem viděl tuhle televizní hru začátkem 90. let, nijak zvlášť velký dojem na mě neudělala a bylo by to na průměrné tři hvězdičky. Po 18 letech jsem si ji zopakoval a výsledek byl o trochu lepší, nicméně i tak nesdílím všeobecné nadšení, protože mé původní výhrady zůstávají. Plný počet hvězdiček by si Hřbitov pro cizince zasloužil za svůj námět a téma, protože letcům ze západní fronty vděčíme opravdu za mnohé a politická elita v poválečném Československu se k nim zachovala nanejvýš nespravedlivě. Problém je v tom, že zpracování ale má své mouchy, především mě odrazuje taková ta figurkovitost, zvlášť výrazná u záporných postav stoupenců režimu a členů státního aparátu. Někdy to má rozměr grotesky a netuším, do jaké míry chtěné. Donašečka, která odposlouchává rourou kamen, nebo úředník národního výboru ztvárněný silně přehrávajícím Rudolfem Hrušínským ml., to jsou vážně jen figurky, které plně nevystihují složitost a bídu tehdejší situace. Zachraňuje to především Josef Dvořák, překvapivě civilní a sympatický ve své roli muže, který se dlouho pokouší se systémem sžít, až zjistí, že existuje hranice, kterou nechce překročit. Celkový dojem: 70 %. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (8)

  • Oldřich Vlach, který zde hraje souseda železničáře Krupičku, má v závěrečných titulcích uvedeno křestní jméno Ondřej. (Ganglion)
  • V notesu kapitána Vorla (Jiří Bartoška) je 563 padlých československých pilotů v Británii. V RAF sloužilo cca 2 500 Čechoslováků, kteří prchli před nacisty z domoviny a nakonec vytvořili jednu bombardovací a tři stíhací perutě. Ne všechny příběhy měly šťastný konec, oficiálně se uvádí, že celkem zemřelo v britských službách asi 500 Čechoslováků. (sator)
  • Natáčelo se především v Berouně, ale také v Praze na Pražském hradě, zámku Veleslavín, v Dejvicích či u kostela sv. Norberta ve Střešovicích. (rakovnik)

Reklama

Reklama