Režie:
František FilipScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Ivan RybákHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Zuzana Bydžovská, Vlastimil Brodský, Ota Sklenčka, Martin Růžek, Jaromír Hanzlík, Josef Abrhám, Jana Dítětová, Čestmír Řanda st., Jan Fiala, Kateřina Frýbová, Libuše Havelková, Miriam Hynková (více)Obsahy(2)
Komedie s hořkým podtextem o jednom soudním případu, který prověřil lidské charaktery, má všechny klady autorského talentu Z. Svěráka. S humorem a s porozuměním vypráví příběh bývalého učitele na okresním městě Moutelíka (Vlastimil Brodský), který se dostal před soud kvůli pohlavku, uštědřenému synovi z prominentní maloměstské rodiny. Proces dostane začínající právnička (Z. Bydžovská), která pozná v Moutelíkovi charakterního člověka a pomůže mu znovu získat lidskou důstojnost, i když po právnické stránce je proces neúspěšný… (Česká televize)
(více)Recenze (82)
Svělé ! Pan Vlastimil Brodský v roli slušného pana učitele, který obhajuje u soudu své zkratové jednání (výborný scénář pana Svěráka). Úžasný herecký koncert VB ! Také Zuzana Bydžovská podává na u ní nezvykle velkém prostoru velmi "uvěřitelný" výkon. A i když bychom se v té době asi z větší části zachovali jako postava pana Hanzlíka, cítíme přesně na které straně je statečnost a kde zbabělost. ()
Srazit diváka svým hereckým výkonem na kolena je pro Vlastimila Brodského standart, ale přesto mě zas a znova jeho projev dojímá a udivuje - jako tady. A Zuzana Bydžovská mu v roli idealistické obhájkyně zdatně sekunduje a pomáhá, zvlášť při závěrečné řeči. V podobě Svěrákova scénáře vzniklo něco, co má bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává, platnost kdykoli, protože morálka, to je oč tu běží. A já jsem to skoro celé probrečela. ()
Tenhle nenápadný televizní film je vážně klenot. Skrze poctivé herecké výkony, jež zmínili ostatní a díky apelu na morálku z pera Zdeňka Svěráka. Vše zaštiťuje režie zkušeného Františka Filipa. Vnímavý divák si pak třeba najde mnoho jiných kladů, například to, jak se dá tzv. "filmové fanouškovství" převést do reálného života. MY SE NA TO PLÁTNO DÍVÁME. I TU SLZU URONÍME. DRŽÍME PALCE TĚM SLABEJM, SPRAVEDLIVEJM. ALE KDYŽ POTOM PRO NĚ V ŽIVOTĚ MÁME HNOUT PRSTEM, TAK TO NEUDĚLÁME. JAKEJ TO MÁ SMYSL? ()
Jedna z mála opravdu výrazných rolí Zuzany Bydžovské, která, když má k dispozici dobrý scénář, je znamenitá. O kvalitách Vlastimila Brodského není třeba se zmiňovat. Velmi příjemná tv inscenace. ()
Natvrdo řečeno, Svěrák se zde evidentně pokoušel napodobit Jiřího Hubače. Ocitl se tak ovšem daleko od pole svého záběru a v dostávání se postavám "na krev" evidentně není ve svých kramflecích, díky čemuž na svůj vzor citelně ztrácí (asi jako Cimrmanův Dědeček na Němcové Babičku). Stejně tak vysvětlení motivace některých postav hapruje. Třeba ten obrátivší kamarád, to by u Hubače byla excelentní studie na téma kamarádství vs. správná věc, tady to vyzní vysloveně účelově a trapně. Co na tom, že Brodský je excelentní, když Svěrákovi tam, kde nestačí povrchní humor, naprosto chybí lidská hloubka i scenáristické schopnosti. ()
No, zase tak kvalitní podívaná to nebyla, ale na slušné 4* to je. Divák fandí profesorovi ve výborném podání Vlastimila Brodského, zírá na krapet vyšinutou právničku Zuzany Bydžovské a přemýšlí, jak by se zachoval na místě svědků Jaromíra Hanzlíka a Martina Zounara (popř. by rád nakopal do řitě ctěný soud a fracka s jeho otcem). Takže takové nenudící morální zamyšlení. Jen ten žánr "komedie" mi příjde trochu zcestný; kromě černohumorného oznámení o první zkušenosti u soudu jak žalovaného, tak obhájkyně, jsem nenašel nic čemu by se dalo zasmát. ()
Poslední léta protosocialistického režimu byla v očích mravně a kulturně zachovalejší části společnosti (vyjádření není pouze popisné, ale i až lékarnicky výstižné) časem jakéhosi vážení a převažování mravních hodnot. Stručně bychom tuto tendenci mohli popsat jako vzpouru proti pozitivně právní ortodoxii, myšlenkovému a mravnímu moru, který naší společnost v druhé polovině minulého století stál až příliš mnoho. Zdánlivě prostý a nezajímavý příběh podle vytříbeného, něžného mužství scénáře jednoho z cimrmanovských protagonistů se v tomto nasvícení mění v nadčasové naléhavé mravní poselství. Poselství, které burcuje nejen lidskou slušnost a smysl pro ideální hodnoty, ale i intelekt a jeho soudnost. Mravní rozhraní je vždy těhotné svou až sopečnou tektoničností velkých témat a mravních katarzí. A jeho přesné intuitivní postižení zase nadčasovým rozměrem. Divák, zejména poučený, otevřený a naslouchající divák, pak cítěním i dosažením mimořádného zážitku. Zážitku, na který se po léta a desetiletí nezapomíná. ()
Krásná inscenace s dojemně hezkým vyzněním. Lidská slušnost, to je, oč tu běží. Velmi dobrá Zuzana Bydžovská a excelentní Vlastimil Brodský, jehož jediný pohled dělá se slznými kanálky divy. ()
Nesdílím nadšení většiny hodnotících. A) Nemám v lásce TV inscenace, působí na mě příliš uměle, papundeklově a staticky. B) Děj byl křišťálově jasně předvídatelný, překvapila snad jedině ochota ještě před Plyšovým cirkusem '89 ukázat, že někteří soudruzi zneužívali svou moc a neuměli vychovat své ratolesti. C) Zuzaně Bydžovské měl ještě před závěrečnými minutami někdo vysvětlit, že hraje vzdělanou ženu a ne vytlemenou puberťačku. Dlouhá scéna, kdy balila Hanzlíka, byla těžkým WTF!?! Její smích, znějící jako když se vlivem kulometné palby zřítí kostnice, mě bude asi ještě dlouho strašit ve snech. D) Nevím sice, jak fungovaly soudy za komárů, ale nějak mi ten proces nepřipadal věrohodný. Jinak samozřejmě potěšilo silné herecké obsazení, každý slušný člověk musel Brodskému držet palce, aby vyvázl se ctí a osobně by mě zajímal názor dnešních nedotknutelných generací zlatých dětiček... asi by byly pobouřené fyzickým násilím vůči vrstevníkovi a na jeho chování by neviděly nic zavrženíhodného. A proto: škoda každé facky, která padne vedle! 67% ()
Po zhlédnutí téhle skvělé inscenace ve vás zůstane nepříjemný pocit, že ne vždy zvítězí spravedlnost. Smutná pravda. Vlastimil Brodský v roli učitele doslova září a Zuzana Bydžovská je jako horlivá obhájkyně správňácká;-) ()
Jeden z těch koncertů jedné dvou osob. Skvělý tv film, který má co nabídnout a ukázat-ponaučit o lidských vztazích... ()
Poněkud hořká pravda, že jak stárneme a "moudříme", přicházíme o ideály a především o chuť za ně bojovat. Zuzana Bydžovská naprosto fantasticky ztvárnila obhájkyni podle výborného Svěrákova scénáře a pod skvělým režijním vedením Františka Filipa. ()
Príjemná televízna moralitka, ktorá sa zaoberá problémami nezviazanými s konkrétnym režimom. Miestami strácala tempo a zobrazovaný priebeh procesu som už videl mnohokrát. Nezabudnuteľný je výkon Vlastimila Brodského, u ktorého som si zaspomínal na rovnako bezbranného dobráka Matulku v podaní Jindřicha Plachtu. Naopak Zuzana Bydžovská ako premiantka právnickej fakulty potvrdila dôvody, pre ktoré ju neobľubujem, a pri scéne v kabíne premietača mi spôsobovala fyzické utrpenie. Napriek tomu som si inscenáciu rád pozrel a myslím, že mierne nadpriemerné hodnotenie si zaslúži. ()
Už tenkrát, kdy prvně TV dávalo tenhle televizní film vyvolával kontroverzní reakce, ale diváci se spíše přikláněli k bezmocnému učiteli, než k mládenci, který ho na ulici vyprovokoval.*** Poté, čím společnost za ten čas, kdy televizní film vznikl, tak jde spíše o kuriozitu. A přece jeho základní schéma má platnost v každé době, takže se může stát kdykoli a kdekoli. ()
O morálním poselství vynikajícího Svěrákova scénáře jistě nemá smysl jakkoli polemizovat; jeho hodnota zůstává neoddiskutovatelná i v současnosti, v níž základní konflikt nachází trvalého uplatnění. Jeho televizní provedení pod režijním dohledem Františka Filipa ovšem zůstává původní předloze leccos dlužné. Méně plynulé tempo, statické pasáže ze soudní síně, opakující se záběry, určitá poplatnost dobovým reáliím (prostředí judikatury). Přesto nelze nevnímat nadčasovou kvalitu hereckých výkonů celé plejády předních zástupců divadelní i filmové Thálie; jedna z prvních výrazných rolí Zuzany Bydžovské, tradičně vynikající jímavý portrét dobrosrdečného kantora v podání Vlastimila Brodského i nezvykle záporné figury Abrháma a Hanzlíka. V každém ohledu se jedná o nadstandardní produkt zlaté éry československé televizní zábavy. ()
Soudní drama s komediálním nádechem, díky skvělému scénáři Zdeňka Svěráka. Film nezaujme každého, ale překvapí skvělými herci a poutavým příběhem, ačkoliv se v něm na první pohled neděje nic závažného. ()
Svěrákovina, třebaže Brodský excelentní. ()
Jednoduchoučkej příběh o starým bývalým učiteli, který za jednu nešťastnou facku hajzlíkovi čelí soudu a ke vší smůle ho místo starého advokáta hájí jeho koncipientka jako svůj první případ. To, že je to jednoduchý, ale vůbec neznamená hloupý... Ten příběh je zajímavý jednak argumentací u soudu, ale možná ještě víc tím, jak se lidi v reálu chovají, když si mají vybrat mezi poctivostí a prospěchem.... a SPOILER ALERT!!!!! SPOILER ALERT!!!!!... v podstatě to rozetne polokokot Zounar, protože kdyby neudělal, co udělal, tak je celý ten případ ztracený. A přitom on z toho, že se zachová správně, má akorát problémy. ()
Strašně pomalu se to sere... 50% ()
Televizní komedie o bývalém pedagogovi v okresním městě, jemuž se nevyplatilo morální stanovisko ke studentovi.. Scénář : Zdeněk Svěrák. Kamera : Ivan Rybák ()