poster

Virdžina (festivalový název)

  • Jugoslávie

    Virdzina

Drama

Jugoslávie / Francie, 1991, 101 min

Komentáře uživatelů k filmu (10)

  • emma53
    *****

    Já vím, proč jsem odpůrcem zarytých tradic a pověr, kterým otročí žel i v dnešní době mnoho lidí. A nemusí jít pouze o tu, kterou jsem měla možnost vidět a je k uzoufání. Něco tak smutného a hořkého jsem dlouho neviděla. Někdy jsou lidé tak zapálenými otroky těchto a podobných tradic ve spojení s náboženstvím, že mně to rozum a srdce nebere. Naštěstí se občas objeví člověk, který se nenechá těmito řetězy spoutat a dokáže se vzepřít. Drsný a zároveň křehký pohled do duše a mysli dívky spoutanou právě jednou takovou naprosto nesmyslnou tradicí. Silný příběh.(12.3.2016)

  • misterz
    ****

    Veľmi silné a emotívne. Tak sa zdá, že asi nikde inde na svete nebolo tak dôležité mať syna ako v 19. st. na Balkáne. Na prvý pohľad nezmyselná tradícia, no v kontexte prostredia celkom pochopiteľná. Pôda kamenistá, práca ťažká a dorábanie obilia vyčerpávajúce. Do tohto prostredia sa naozaj skôr hodí syn. Samozrejme, dnes tak úpenlivo trvať na tradíciách nemá žiaden význam, no kedysi sa to bralo veľmi vážne. Dievčinka to veru nemala ľahké, som rád, že to dopadlo tak ako dopadlo. 85/100(17.2.2017)

  • Ekser
    *****

    Sila, tento film ma riadne vytočil. Povery a názory iných , by som mal stopercentne hlboko v paži, než by som si kvôli tomu trápil svoju rodinu. Ťažký film, ale zároveň silný zážitok.(20.2.2010)

  • pm
    *****

    Mám ráda filmy s hudbou Zorana Simjanoviće, tady mě ale nejvíc zasáhly spíš scény obecně lidské „Zasloužila sis maminko, aby o tebe pečovali andělé"...(29.1.2008)

  • nascendi
    ***

    Drsná príroda, drsní ľudia, drsné zvyky. Bez ohľadu na to, čo si o tom myslíme dnes, v danej dobe to bola otázka prežitia. Zaujímavý film o tradícii, o ktorej som nič nevedel. Film realisticky nakrútený, s výborne stvárnenými postavami a podfarbený vhodnou hudbou pôsobil neuveriteľne autenticky. Vlastne je dobre, že ľudia opúšťajú takéto nehostinné končiny, pretože tam sa nedá žiť, tam ide doslova o život. Ešte porozmýšľam o štyroch hviezdičkách, keď sa mi to všetko poskladá v hlave.(5.5.2018)

  • eLeR
    *****

    Najsmutnejšie je, že za týmito nezmyselnými tradíciami sú ľudia. Celé to na mňa pôsobilo veľmi skutočne, hudba výborná, oblečenie, obydlia, zvyky a ostatné tradície boli zobrazené priam dokonalo. Z filmu na vás dýchne poriadny kus histórie. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou vol. 3(14.3.2016)

  • kareen
    *****

    Další z důstojných zástupců kvalitního balkánského filmu, tentokrát z časů, kdy tradice ještě vítězila nad zdravým rozumem v tvrdém životě chudé jugoslávské vesnice. Syrový, ale svým způsobem zároveň křehký snímek o přirozenosti, která se dere na světlo, navzdory všem pověrám. A s vynikajícím hudebním podkladem, mimochodem.(28.11.2015)

  • dzira
    ****

    Vydávat dívku za chlapce určitě lze. Do puberty... Co bude pak? Tato otázka udržuje diváky filmu spolehlivě v napětí....(27.7.2011)

  • radektejkal
    *****

    Problém (pokud ne ještě něco horšího) nemít syna se neřešil jen kdysi na Balkánu, ale prošel jím celý svět - přes Indii až po Japonsko. Proč tomu dnes tak není, je nasnadě, všude se o tom píše a vedou rousáhlé polemiky. Vydávat dívku za chlapce je sice literárně mnohokrát doloženo, ale zřejmě se nejedná o žádnou tradici. Z filmu nevíme, kdy se Stevan (Marta Kelerová) dozví, že je dívka, víme však, kdy a jak se rozhodlo, že bude Virdžina: o jakési zpola zapomenuté tradici měl potuchu jak otec, tak i matka. Nikdo z vesničanů však nepojak žádné podezření, a zřejmě o ní neměl ani ponětí. Karanovičův film skončí dvojím odhalením: Timotij (nádherná postava) odhaluje sám sebe a Steven své dívčí city. No, a teď obecná otázka, jak by se to mohlo vyvíjet dál? A zvláštní: jak si to představoval Timotij? Pozn: Zřejmě to ale máme pořád v krvi. Když se nám narodilo první dítě, měli jsme jméno jenom pro syna. Další děti byli, k naší radosti, pak už jen synové - a radost nám také působili - a působí dodnes.(17.7.2017)

  • Zikky100
    ***

    Silný, ovšem značně schematizovaný příběh z úchvatného prostředí odlehlých horských krasových planin někdejší SFRJ Jugoslávie. Tradice dívek přejímajících mužskou společenskou roli včetně vnějších aspektů a vzhledu (v jihoslovanském prostředí "virdžina", v albánském "burrnesha") byla až do počátku dvacátého století příznačná pro rozsáhlou oblast západního Balkánu obývanou patriarchálními klanovými a kmenovými uskupeními, táhnoucí se od vnitrozemské části Dalmácie a Hercegovinu na severu přes Černou Horu až po sever Albánie na jihu, kde se zachovala nejdéle (několik posledních "přísežných panen" dosud žije!). Na rozdíl od této filmové typisace se ovšem zpravidla jednalo o osobní volbu přinášející výhody a prestiž (viz svoboda, práva a možnosti mužů oproti ve všech ohledech podřízenému životu žen), anebo o dobrovolný závazek udržení kontinuity rodiny (která v případě vymření mužských členů zanikala). Tvůrcům filmu se ovšem, jak vidno ze zdejších komentářů, naneštěstí podařilo vytvořit zcela falešný dojem naprosto nesmyslné a ukrutné donucovací tradice, ničící lidské životy, a bezděky tak nahrát do karet exponentům feminismu a dalších nebezpečných demagogií, což tomuto prostému, syrovému, ovšem značně poetickému filmu žel dosti ubírá. Na druhou stranu mě těší, že se tomuto opomíjenému tématu a zajímavému dobovému prostředí vůbec někdo nadaný filmařským umem věnuje, proto dávám průměrné hodnocení.(28.10.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace