Reklama

Reklama

Nejkontroverznější film 20. století! Absolutní moc - absolutní zvůle... Slavný snímek Tinta Brasse zpracovává příběh ze starověkého Říma. Zvrácený Caligula (Malcolm McDowell) se neštítí ničeho, aby dosáhl moci, a za jeho panování ovládá Řím zrada, sex a násilí! Otevřené znázornění brutality i erotických scén vyneslo filmu skandální pověst. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Recenze (342)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí Caliguly mne zachvátily rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem měl dojem, že se jedná o mimořádný film, který zřejmě jako první ukazuje reálné poměry, které v Římě za Caligulovy vlády panovaly. Na druhou stranu mi to přišlo zase až moc reálné, protože některé scénky by se lépe vyjímaly v nějakém pornofilmu, než v historickém filmu (viděl jsem nesestříhanou verzi). Každopádně se tento film nedá jednoznačně ani pochválit, ani odsoudit. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Tinto Brasse považuji za neškodného chlípníka, který si místo točení kvalitních filmů spíše zkouší najít hranici mezi erotikou, pornem a nudnou slátaninou. Caligula je něčím ojedinělý. Je to spojení historického dramatu s poměrně tvrdou erotikou, která má blízko k pornu. Otevřené scény může někoho znechutit a někoho naopak ještě více přesvědčit, že se jedná spíše o snahu rekonstruovat (a domýšlet) než se věnovat obvyklému způsobu točení cokoliv spojeného s historií. Malcolm McDowell nechává vzpomenout na svůj grandiózní výkon v Mechanickém pomeranči a navazuje dalším bláznem, kterým je sám velký Caligula. Vedle něj nezáří žádná velká hvězda neboť Peter O´Toole jako jeho filmový otec, musí být zbaven svého postu, aby na něj mohl nastoupit právě Caligula. Historicky je film věrný polyhistorika Suetoniuse, ale historici dnešní doby nad několika věcmi nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou se nikdy nedozvíme. Pokud divák dokáže překousnout a akceptovat erotický nádech filmu, který se vůbec nevyhýbá jakémukoliv pohledu na pohlavní orgán ženy či muže, ani nemá nic proti dvěma děvčatům nebo náznakům homosexuality, bude se pravděpodobně bavit nad očekávání. Film je chvílemi dost podobný Felliniho Satyriconu, když používá skoro divadelní záběry na obrovské pódium s místem pro děj. Některé tyto záběry jsou opravdu obrovské a film působí chvílemi až velkolepě a co teprve obrovská "plující" loď s mnoha muži a ženami ze všech vrstev užívající si a oddávající se milostným praktikám všeho druhu? ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Na porno moc filmový, na film moc pornový. McDowell samozřejmě ďábelský a pro Caligulu jako stvořený, orgie i vraždy lahodná syrovátka bez cenzury. Celkově sympatický oldschool natural na všech 4(*), ale za Brassovu drzost a natruc zdejšímu hodnocení za pět. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Ako to prospeje človeku, ak získa celý svet, ale stratí sám seba?“ O Caligulovi som počúval roky (ale až v júni 2010 sa mi konečne podarilo vidieť vyčerpávajúco mŕtvolný 156-minútový strih) legendy. O tom, ako bol niekomu niekým film nejako odobratý a nejako boli dotočené nejaké nové (porno) scény a nejakí herci sa nejako od porno-verzie údajne nejako dištancovali. No, ťažko povedať, poznáte tie hollywoodske kecy. A ak môžem jednu otázočku: čo Malcolm McDowell, ktorý sa nakoniec od tohto filmu tak strašne a znechutene dištancoval, čakal od scény, v ktorej si natrie ruku šľahačkou a strká ju chlapovi do zadku? Takže konflikt je asi dosť predstieraný (kvôli reklame?) a všetci veľmi dobre vedeli, aký druh filmu robia. Na výslednej snímke je najhoršie, že k nej/voči nej nemožno zaujať jasné stanovisko. Je to dobré? Je to zlé? Je to niečo medzi tým. Niektoré scény opulentné, iné ako z poľsko-ukrajinskej televízie. McDowell unikátny, O´Toole a Gielgud nudní. Niektoré okamihy fantastické (možno dokonca fascinujúce), no potom desiatky minút nudy. Občas si poviete „wow!“. Väčšinou však nie. Osobne si myslím, že krvavá (sekanie vínom nadutého brucha, sekanie hláv, sekanie všeličoho ďalšieho) a sexuálna vízia je pôsobivá (keby mal tak Ridley Scott odvahu nakrútiť TAKTO svojho smiešne vznešeného GLADIÁTORA, to by bolo!). Ale nuda je tentoraz vyššia, ako zaujímavo kontroverzná zvrátená vízia. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Prostopášně zvrhlé a operně opulentní dílo nejen ve smyslu, co se finálně otisklo na plátno, ale také z hlediska produkčního pojetí a kolize několika umanutých vizí nabubřelých egomaniaků, kteří se na tomto projektu sešli. "Caligula" pověstně existuje v mnoha verzích přičemž osobně se domnívám, že k docenění všech aspektů tohoto počinu je třeba absolvovat nejdelší dostupnou, 156 minut trvající verzi. Jistě, že je zparchantělá a vulgární a nerespektuje domnělý tvůrčí záměr Tinta Brasse ve prospěch zhůvěřilé nesoudnosti produkujícího zakladatele Penthouse Boba Guccioneho. Ale přesně tím právě že "Caligula" má být. Představuje okázalou velikášskou vizi okázalého velikášství, koroze soudnosti v pozici absolutní moci a nezpochybňované autority. Stejně tak lze žasnout nad blouznivým míšením estetiky moderní opery s brassovským obšournictvím a penthousovou budoárovou pseudo-erotikou. Ve výpravě se snoubí laciná spektakularita s designovou nezřízeností, přičemž součástí dekorací se stávají také živé sochy penetračních performerů, kolem nichž pompézně deklamují herečtí velikáni. "Caligula" prostě zosobňuje nehoráznost ambicí Guccioneho natočit velkofilm pro dospělé, k čemuž si příznačně vybral stejně nabubřelé hovada Vidala a Brasse. Navzdory nafrněným prohlášením oněch dvou pánů ale film zůstává Guccioneho projektem a díky němu také působí tak unikátně nesoudně. ___ Je roztomilé, že se Thomas Negovan coby umanutý fanoušek, příznačně přesvědčený o správnosti svého pohledu, pustil do počinu "Caligula – The Ultimate Cut" (dříve též "Caligula: Orgy of Power"). Zaštítěn představou, že vysmívané a haněné dílo pozdvihne, se jal pomocí počítačových triků vylepšovat výpravu, vyházel explicitní záběry a z dříve nepoužitého materiálu vybral jetí s méně absurdně vyznívajícími výkony. Při tom se dušoval tím, že jeho verze bude oním brassovským režisérským sestřihem podle poslední verze scénáře. Na to mu ale Brass nakašlal a celý projekt zažaloval. Nejedná se tedy o příspěvek adorované kategorii režisérských verzí, ale pohybujeme se v hájemství modování či fan editů, kde jen umanutí fandové odmítají přijmout dílo takové, jaké je jim předkládané. Jinými slovy fajn kuriozita, ale "Caligula" zůstává navždy jen jeden - zparchantělý, fantasmagorický, nesoudný, ale díky tomu také fascinující. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Ze začátku, jestli sem náhodou zabrousíte, tak bych vás všechny chtěl upozornit, že tento můj komentář je tak trochu jednou velkou historickou výpovědí a pak teprve až názorem k filmu samotnému. Vše spolu ale souvisí...Svého času šlo skutečně o vysoce kontroverzní a skandální film, od kontroverzního a skandálního režiséra s kontroverzní a skandální tématikou. Kdo nečetl na toto téma alespoň nějakou zajímavou knihu nebo životopis (nejlépe "Caligula hrozivý bůh", Suetoniusův "Život dvanácti císařů" nebo Gravesův román "Já Claudius" zabývající se nejen tímto despotou, tak jako by nic nevěděl a může se jen domnívat. Možná to jsou všechno jen spekulace, ale něco pravdy natom bude. Každopádně tento snímek, jako žádný jiný předtím ani potom nedokázal vzbudit tolik vášnivých a emotivních debat, odpovědět na plno otázek a odpovědí. Film působí věrohodně a do jisté míry to i všechno do sebe pěkně zapadá. To že morálka v nejvyšších kruzích Říma v té době byla zkažená, krvavá, násilná a značně zkorumpovaná a že častým politickým nástrojem byla vražda, to je známá věc. A proč by navíc císař-krutovládce, který má více méně neomezenou moc a lid ho považuje za polovičního boha (v té době to bylo jakési hellénisticko-orientální království), nemohl ztratit zábrany vyzkoušet co všechno mu může projít a kam až může zajít ? Moc historických nepřesností v tomto filmu nenajdeme (až na velkou arénu-Colloseum, které v té době ještě nestálo, a ani žádný sekací stroj na hlavy-vážně neexistoval). Smrt Tiberia udušením, smrt Gemella, Macrův vzestup i pád-který ale ve skutečnosti končí trochu jinak, ale pěkně zahrané to na něj bylo i tak, se všemi jeho sestrami, pěstoval incestní vztah, ale žádnou z nich nemiloval tak jako Drusillu, když se mu zachtělo tak mohl mít jakoukoliv jinou ženou, která se mu jen zalíbila, opojení svou absolutní mocí, pozdější přemožení, když už neví coby a konečné záchvaty šílenství, které vyvrcholí až jeho násilnou smrtí (ano je tu i známý Cassius Chaerea nebo Cassius Longinus i pantomimický herec Mnéstér to všechno a tito všechny osoby zde naleznete, a to všechno dá se říct že se i skutečně stalo, stejně jako třeba nařízení vražd svých rodinných příslušníků, poradců, senátorů a lidí z vysoké aristokracie, samozřejmě že se zabraním jejich veškerého majetku, nucení senátorů pracovat v jím vybudovaným nevěstinci, vysoké, nesmyslné a neúměrné daně skoro na všecko, udávání a donáčení otroků na své majitele-do té doby nevídaná věc, spaní se svým koněm, olizování těla své mrtvé sestry, znásilnění nevěsty a ženicha brr.. je mi zle ! Toto byl úpadek Říma, který trval až do Neronovi smrti do roku 68 n.l, a pozdějšímu skoro jednoročnímu anarchistickému bezvládí, kdy se na trůně vystřídali čtyři císařové! Zpět ale k filmu: film působí jako velkolepé stylizované divadelní představení, scény jsou obrovské a členité a stále se v nich něco děje, všude mnoho lidí a každý něco dělá, když zrovna tedy ne*uká! Ke kratší soft-verzi, vydané před nedávnem se radši vyjadřovat nebudu, sám mám doma tu dvou a půl hodinovou,kde je všechno tak jak má. Filmové a sexuální orgie s ansámblem pornoherců z Penthausu, morální zásady nikde, svévolná brutalita, špatné hospodaření a konfiskace majetku senátorů, dekadence, sexuální extravagance, fyzické a psychické násilí, jednoduše teror, který neměl nikdo přežít, nikdo si nemohl být jist svým životem, ať se jednalo o hlavní aktéry, rodinné příslušníky a nebo jen o jejich přátelé a známé. Caligula si nebyl jistý před nikým a ničím, a vždy se obával svých domnělých nepřátel. Sedět u jednoho stolu s Caligulou, nebo být jen hostem na zábavě bych vážně v té době nechtěl. Na druhou sranu, odmítnou však tuto poctu, to se rovnalo sebe-odsouzení, tak si pak vyberte. Dostta se jen do jeho blízkosti, dát najevo že je člověk v něčem lepší, uznávanější, nebo dokonce hezčí, to bylo skutečně životu nebezpečné. On si vás pamatoval a už jste se ho nezbavili! V této ponuré vizi světa bylo snad jediným štěstím být mrtev, aneb kdo přežil toto jeho 4-leté běsnení mohl děkovat samotnému Jupiteru ! Sám Caligula byl také tak trochu závistiví a nepřející, pohrdal vlastním lidem, bylo mu dovoleno vše a na všech. Opět k filmu, pro roli Caliguly nemohli filmaři skutečně vybrat v té době lépe. Stačí se podívat jen na samotnou Caligulovu bustu:-) Malcom McDowell byl skutečně úchvatný ďábel a svou roli zahrál od začátku až dokonce opravdu bravurně a přesvědčivě. Svou smrt si předpověděl a sám si ji pak nakonec bohužel poprávu i zasloužil. Peter O'Toole jako císař Tiberius velký a nemilosrdný požitkář ale ve své podstatě také tak trochu zrůda, byl ronež vynikající, ostatní dá se říct že splynuli s davem. Ve filmu snad dokonce zazněli i Caligulovi známé výroky jako "Ať si mne nenávidí jen když se bojí", "Ještě jsem naživu", to vynesl, krátce po napadení atentátníky, nebo ta o té "jedné šiji a jednom národu." Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších dramatických filmů ze starého Říma a jedna z nejlepších autobiografií, jednoho velkého megalomanského šílence, jaký kdy vládnul Římu. Možná to byl jen drastický, zvrácený, ohavný a hlavně perverzní pornofilm, ale v době vlády Caliguly tomu opravdu nejspíš tak bylo, a to se tu tvůrcům povedlo bez jakékoliv cenzury zachytit v plné míře (a říkejte si co chcete) a dokonale oproti dnešním rádoby historickým filmům, které sice násilí ukazují v plné míře, ale perverzi té doby jaksi opomíjejí a dělají jako by nebyla. Jsem rád že se toho kdysi tvůrci chytli i když se později někteří distancovali (Brass, Gore Vidal a herci McDowell, Gielgud a O'Toole) a ukázali tu skutečně vše! Hodnoceno a komentováno 8. 5. 2006. Komentář zde jako 25. v pořadí. () (méně) (více)

Marius 

všechny recenze uživatele

Nie je to zlý film. Ale nie je to ani dobrý film. Mal som možnosť vidieť trojhodinovú verziu tohto dielka a napriek tej stopáži musím povedať, že som sa nenudil, čo som pravdupovediac čakal odkedy film začal. Caligulove plusy sú najmä Malcolm McDowell, Peter O´Toole, Helen Mirren a Teresa Ann Savoy. Caligulove mínusy sú najmä desná réžia a do očí bijúca samoúčelnosť niektorých erotických scén. Celkom verím, že Rím na vrchole svojej moci bol takto dekadentný ale na to nemusím sledovať (dosť nešikovnú) fajku s prestrihmi na pochodujúcich vojakov. Skrátka toto bola s takými hercami a takým námetom prepálená šanca. A tiež ma štve čo spravili s Claudiom...5/10 ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Ani dvouapůlhopdinová verze mne kupodivu neunudila. Přestože děj je příliš konstantní a více než často je prokládán různými scénami sexuálích orgií, pořád je to film, který má něco do sebe. Vůbec odvahu s jakou byl natočen, nikdy předtím ani potom si v podobném filmu nikdo nic podobného nedovolil. Devizou je zde Malcolm McDowell, který zopakoval svůj grandiozní výkon z Mechanického pomeranče. Bez něj by Caligula nebyl Caligulou. Z filmu vyplývá, že starověký Řím byl jen krutý a orgastický a McDowell - Caligula je ztělesněním obého. Ač to zas tak příliš jednoznačně nevidím, musím znovu ocenit režisérovu odvahu, stejně jako účast renomovaných herců, kteří nejspíše vůbec netušili do čeho jdou. Caligula je jedním z nejkontroverznějšch filmů, které kdy byly natočeny. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

V mnoha směrech strhující a fascinující herecký koncert Malcolma McDowella v divadelních kulisách dekadentního říma... V mnoha směrech velmi působivé svojí vynalézavostí, originalitou a neskrývanou brutalitou a erotikou... A také místy velmi zábavné, v momentech,kdy je jasně vidět, že soulože odehrávající se na plátně byly přidávány dodatečně a zbytečně... A rozhodně velmi zábavné, i navzdory délce... ()

choze odpad!

všechny recenze uživatele

Caligulu jsem si představoval jako Mechanický pomeranč 2, drsný a ujetý, ale chytrý a zábavný film. Místo toho mě čekalo půldruhé hodiny nudy ala 120 dní Sodomy, v kulisách připomínající naše studiové pohádky. Obzvlášť skvěle obsazený Malcolm McDowell zklamal. ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Caligula je divný film, Brassův styl mi hodně připomínal ten Pasoliniho, myslím, že by si pánově měli podat ruce. Zajímavé, že i přes svou rozvleklost snímek nenudí, možná je to tím, že nad tím co je nám předkládáno zůstává rozum stát. Šílené, ale možná vcelku pravdivé... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ve své době šokující dílo, které se s úspěchem vzepřelo přežívající prudérii, nenechá nikoho - jak se zdá - lhostejným i dnes. Míra drastičnosti nebo naturality těch nebo jiných scén je vždy relativní, je dána jako výslednice a průsečík mnoha různorodých východisek a parametrů. Mluví-li se o antice jako o době, která měla odlišná hodnotová východiska, ve své praxi se vyznačovala větší tolerancí vůči deviacím naší doby, byla přirozenější, smyslnější atd., nemůže to filmař, který chce být práv svému tématu, ignorovat. Je míra sexuality, použitá o patnáct let později v POSEDLOSTI, větší, přiměřenější, věcnější, milostnější, umělečtější? Oproti Pasolinimu představuje CALIGULA ne krok, ale skok vpřed. Milostné scény v mně dostupné kratší verzi jsou pojaty cudně, ale ne prudérně; přitom nejsou tím nejdůležitějším. Daleko drastičtější je popravčí válečný stroj, stínající hlavy jako hlávky na řepném poli, skvěle vystižen je chlípný, avšak ne senilní pedofil Tiberius, mnohem přesvědčivější je scéna, v níž si Caligula zálibně opakovaně prohlíží sebe sama v odrazu zrcadla césarský prsten, který právě serval z prstu svého vzdáleného prastrýce (s genealogickými poměry v klaudiojulijské dynastii, vyztuženými hned celou řadou adopcí, to opravdu není jednoduché). To všechno by bylo nepředstavitelné bez skvělých hereckých výkonů počínaje hlavními rolemi (pro mne počínaje Theresou Ann Savoyvou v důležité roli Drusilly). Srovnáme-li tento film s televizním seriálem JÁ, CLAUDIUS, líčícím život Caligulova strýce a pokračovatele v čele Římského impéria, vidíme celou řadu návazností a shod přes odlišně pojímaný výchozí index prudérie. Zdá se, že lépe odpověď na otázku, položenou přímo i nepřímo v úvodu tohoto komentáře, formulovat nelze. I hnus má svou filmovou krásu, i přesnost v nechutnostech svou nezastupitelnou vypovídající a zobrazující hodnotu a i psychická choroba může přes tisíciletí, jež uplynula od doby, kdy se odehrála, ve filmu, který zanedlouho dovrší své třicetiny, uchovávat svou mimovolnou působivost a odstrašující přitažlivost. I to může být - a v mnoha případech také je - nadčasovostí. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Ze všech těch filmů, které kolem sebe mají auru neskutečnosti, zla, orgií, zakázaného ovoce a je nejlépe je vidět velice záhy, aby mravní výchova mládeže byla zachována, jediný Caligula je skutečným pokladem. Dokáže si podržet zaujetí po látku, neochvějně předvádí nádhernou kombinaci předních herců své doby s profesionálním komparsem Penthausu. Zatím nebyl natočen lepší film z nejslavnější éry prvních císařů. Mladý Botička si užívá se svou sestrou Drusillou, pochlebuje dědečkovi Tiberiovi, a netrvá to dlouho a i z Botičky se stává císař Caligula a jeho čtyřletá vláda plná extrémů může začít. Symbolicky se kdesi v koutku schovává Claudius a kdysi povolná Caesonia se stává matkou Caligulova rodu. Jednou z nejšílenějších scén se stává požehnání novomanželům, která vyvrcholí císařským bordelem s manželkami senátorů. Mezitím jsou ale také láskyplné scény smíření Drusilly a Caesonie a pověstné povýšení koně na senátora. Fantastická atmosféra umě pracuje s barevnými filtry, skvělou hudbou a nádhernými kostýmy. Jaká to škoda, že dnes je například taková Helen Mirren oceňována za zcela jiné role. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Málokterý film si to u puritánské zámořské cenzury slízl tak, jako právě Caligula. A přitom, uznejte sami, by jeden pohledal lepší znázornění zhoubného vlivu centralizované moci a špatné výchovy v jednom. Co Caligulu zásadně ozvláštňuje a vyděluje od ostatních historických velkofilmů - vyjma čitelného indexu nudistické kontroverze - je Brassova režie. Nejpříhodnější pojmenování, které k ní podle mého ideálně pasuje, je nepřítomná, resp. nepřítomně přezíravá (našla by se i stopa antické monumentálnosti). Ač má své neduhy v místy chaotickém střihu a nevzhledných úhlech kamery, nelze jí upřít značnou uměleckou hodnotu, a pokud ani to ne, tak minimálně snahu netradičně podchytit hedonistické dusno a gangrénu společenské dekadence. Abych byl upřímný, k úpadkovému a nemorálnímu dvoru nechvalně proslaveného titulního tyrana, kde to jen hýří sytými barvami, okázalým přepychem a násilím, si neumím představit výstižnější formu - každá jiná by byla příliš uhlazená nebo pro změnu přehnaně maniakální. Nad historickou věrností raději nepřemýšlím, byť by se jistojistě nastřádalo celé hejno vypasených much a mušek, které by bylo možno kriticky převracet ad infinitum. Nalijme si odtučněného mléka - nedostatky v tomto směru kompenzuje halda obnažených těl a artefaktů pohlavních orgánů. :)) Ovšem největší pochvalu si odnáší skvěle vytipovaný herecký ansámbl, v čele s pandémonickým Malcolmem McDowellem, který se (opětovně) doslova a do písmene stal svou postavou či zaživa se rozkládající Peter O'Toole. Pěkná to čeládka. Zajímavý to film. (díkybohu viděna režisérská verze) ()

sud 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem verzi, která čítá 103 minut. Když to vezmu tak či tak, "Caligulu" bych erotickým filmem nenazýval. Objevuje se zde sice hodně nahých a erotická atmosféra je chvílemi dosti patrná, jedná se všehovšudy o historický film. Tinto Brass se od původního - 156 minutového snímku distancoval, protože bez jeho zásahů a vědomí do filmu pustili spoustu pornoscén, které měly s dějem pramálo společného. Ta 103 minutová verze je zřejmě ta podle režisérových představ. Snad jediný film s vyšší ambicí od tohoto tvůrce neškodných eroťáků a prasečinek. Skvělý Malcolm McDowell - myslím si, že si režisér nemohl vybrat do hlavní role nikoho lepšího. "Caligula" je prostě historický film, který se s ničím netají. Takže pokud vám nevadí pár obnažených pohlavních orgánů, grupnsex a k tomu pár useknutých hlav, máte šanci, že se vám bude film líbit. Ale prostě žádný kentus nečekejte, není to odvážnější než seriál "Řím". 80%. ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Alibistické 3* s tím, že tentokrát se mi nepodařilo jednoznačně rozlišit, jestli je film pouhou provokující exhibicí, kdy tvůrci spoléhali na fakt, že stačí naplnit 156 minut filmu asi tisíci záběry na nahotiny a brutalitu a zbytek se udělá sám. Nebo jestli je to dokonalý a pravdivý odraz doby a tamních zvrácených poměrů. Zůstala jsem s názorem na půl cesty mezi oběma možnostmi. Jedna věc je ale jasná - Malcolm McDowell podává vynikající výkon, jasně zastiňuje všechny ostatní a hlavně jemu jdou moje tři hvězdy. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

S hodnocením docela váhám. Zmar, dekadence, intrikaření, duševní nestabilita jedince i společnosti vystresované chronicky psychotickým prostředím, v němž všichni vyrostli a které si sami vytvářeli, jsou zobrazeny přesvědčivě a vyvolávají přesně ten pocit stísněnosti, které mají (pokud nemají, stejně vyvolávají). Když je něco jev starý, zdůrazňuje se, že to dělali již staří Římané. Inu, staří Římané i souložili, příčným (nebo podélným, přijde na to) dělením, by se množili jen velmi těžko, že? Mnohost nahoty mě nerušila, ostatně film jsem si pustila k žehlení, tak jsem spoustu anatomických detailů ani neměla kdy detailně zkoumat. Kvůli tomu jsme si ovšem moc neužili jinou, zpravidla atraktivní, položku ze sandálových filmů, což jsou kostýmy. Tady se dost rychle válely po zemi. Závěrečná vražda malé Drusilly (to není spoiler, každý ví, že tohle pachole skončilo špatně) byla moc. Jak ji chuděrku vyrvali z rukou vyděšené chůvy a zavraždili před očima umírající matky, aby tělíčko pohodili na schody, si mohli nechat od cesty. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Zhlédnuta DC (156 minut) verze. Caligula je film, jehož pověst (jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob) ho předchází. Po jeho zhlédnutí se tomuto označení ani nedivím. Tinto Brass musel mít v době natáčení koule velikosti kokosů, aby něco takového natočil v koprodukci s USA, a za to mně nezbývá než ho obdivovat. Stejně jako Malcolma, který podal fenomenální výkon, či mladou Helen Mirren (ale byla to kočka!) nebo Teresu Ann Savoy za to, že se nejen nestyděly, ale taky podaly skvělé výkony. Film jako takový mě hodně překvapil - nejen, že se téměř nenudíte (a to má film přes dvě a půl hodiny!) ale zjistíte i něco málo o starém Římě a hlavně něco o Caligulovi samotném a jeho vztahu ke… všemu. K jeho sestře, k senátu, k lidem… tohle není film o těch orgiích, celé je to o tom jednom muži, který byl, řekněme to "jemně", hodně zvláštní. Neumím si představit někoho jiného než Malcolma, znovu opakuji, co on předvedl, to se jen tak nevidí. Caligula určitě není filmem pro každého, ale stojí za to ho vidět. I v případě, že se vám snímek nebude líbit, minimálně na něj nezapomenete, to vám garantuju. 80 %. ()

Související novinky

3D remake Caliguly

3D remake Caliguly

30.01.2010

Zdá se, že Tinto Brass je pořád ve formě. Otec, či spíš dědeček italského erotického filmu (nar. 1933), oznámil, že se nebojí pokrokových technologií a jeho následující přehlídka dámských pozadí nás… (více)

Reklama

Reklama