Reklama

Reklama

Portrét dámy

  • Velká Británie The Portrait of a Lady (více)
Trailer

Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem… Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu. Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá. Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede. Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (59)

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Portrét dámy je môj prvý film na VHS a momentálne posledný na DVD, takže som si povedal, že by bolo načase pridať komentár. Psychologický román Henryho Jamesa by si mali prečítať všetky mladé "dámy", pre ktoré je ideálnou úrovňou existencie lahodné spočinutie v pracháčovom náručí. Jamesova hrdinka Isabel si to nemyslí, divím sa, že k niečomu takému dospel práve Američan. Campionová preberá z románu celé dialógy en bloc, čo nepovažujem za šťastný prístup k adaptácii literárneho diela. Kidmanová nekoordinovane pobehuje sem a tam, čím navodzuje dojem emocionálne nevyrovnanej osobnosti, ktorou Isabel rozhodne nebola (bola iba blbá). Wojciech Kilar nedokáže zabudnúť na úspech svojej hudby k Draculovi a vykráda sám seba. Ak však prítomnosti temného čardáša v danom kontexte rozumiem, írskej či keltskej archaickej spievanke už nie. To je ale asi tak všetko, čo by som vytkol. Film je totiž skutočne "grand" (výstižnejšie slovo ma nenapadá), k čomu prispieva aj jedna marginálna vecička - druhá polovica románu i filmu sa odohráva v roku 1877 a po, teda v krátkom údobí poslednej tretiny 70-tych rokov 19. storočia, kedy milosrdná prozreteľnosť obdarila v odievaní ženy siluetou, ktorá z nich robí bohyne. O očarení týmto aspektom svedčia dve scény, v ktorých Campionová necháva Kidmanovú k všeobenej poteche oka prechádzať sa len tak navermíboha a zároveň zvýrazňuje kontrasty svetla a tieňa. Neviem, či autor kostýmov a účesov dostal Oscara, ale určite mal, skvelá práca s líniou, tvarom i farbou. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Tento film mě trochu zklamal. Po famózním Pianu jsem čekal, že Jane Campionová zvládne na výbornou i tento námět, leč nestalo se. Trochu tomu napomohla i bezkrevná Nicole Kidman v hlavní roli. John Malkovich tentokrát (výjimečně) také nepředvedl své možnosti, výsledkem je proto jen průměrné hodnocení. ()

Reklama

belldandy 

všechny recenze uživatele

Rozhodnutím natočit film podle literární předlohy Henry Jamese se Jane Campion-ová vrhla na nebezpečné pole filmových adaptací. Portrét dámy trpí všemi nedostatky pro tyto adaptace typickými. Filmové médium si vynucuje dramatické zjednodušení příběhu, což se logicky dotkne čtenářů knihy. Citlivé motivační pohnutky v jednání postav se stávají ve filmu mnohem méně srozumitelnými a průměrný divák je proto pochopitelně zmatený. Film je také poznamenán dalším jevem typickým pro filmové adaptace: Režisér se buď může otrocky držet předlohy a tak riskovat, že bude obvinět z nedostatku invence. Nebo se pokusí příběh někam posunout a nově interpretovat, ovšem pak hrozí, že mu bude vyčitáno pokřivení klasického díla. Jane Campion -ová zůstala někde napůli cesty. - Její film se skutečně jemným až portrétním způsobem snaží vyjádřit vnitřní zápas ženy mezi touhou po svobodě a touhou (p)oddat se. Příběh je zároveň jakousi parafrází na Nebezpečné známosti (Isabel = madam se Tourvel, Madam Merle = Madam de Marteuil, Osmond = Valmont, Pansy = Cecil). Na rozdíl od paní de Tourvel není však hlavní hrdinka pouhou pasivní obětí. Její podlehnutí a pád je zapříčeněn i vlastními chybami, jakýmsi osudovým, přímo geneticky zakódovaným předurčením. Její odpor k přijetí všedního života manželky, hledání čehosi vyjímečného - to vše ji nakonec nezíská svobodu, ale naopak vžene do spárů nejdémoničtějšího z mužů v jejím okolí. Řešení Isabelina dilematu nám zůstane autor dlužen. Zůstává nejisté, zda-li takové řešení vůbec existuje. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Podivné rozkročení se mezi Pianem a Nebezpečnými známostmi. Ty detaily, co by bylo bývalo zajímavé prozkoumat, bohužel v tomto širokém kroku zůstaly zakryty dlouhou sukní. Jinak řečeno, viděla jsem vizuální krásu, ale chyběla mi ta vnitřní. Docela dost jsem se díky tomu nudila. Zvlášť mě znechutil Malkovich pohřbívající Valmonta pod spoustou povýšeně pronesených prázdných slov. Nevidím osobně důvod, proč by mu měl někdo jako Isabela podlehnout. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Ako osoba som veľmi vžitá s vyobrazením nešťastných, emancipovaných slobodomyseľných žien s feministickými postojmi. Ale to, že sa do uhrančivej, do seba zahľadenej Nicole Kidman beznádejne zamilujú hneď traja idealisti a ona podľahne akurát tomu štvrtému a najhoršiemu, Johnovi Malkovichovi - to predýchavam len ťažko :-) Dobové filmy mnou bytostne mávajú, lenže aj v snímke, odrážajúcej strohé maniere neprípustnej spoločnosti, potrebujem mať aspoň štipku emócií, ktoré ma ponoria do osudov hlavných postáv. Portrét dámy plynie pomaly a chvíľami aj dosť nudne a hoci Nicole dôveryhodne vyžaruje svoje ženské utrpenie, vyplývajúce z nesprávnych životných rozhodnutí, omnoho viac ma zaujímala dejová línia s Christianom Baleom, ktorá si napriek tomu, že bola vedľajšia, zaslúžila väčšie rozvrstvenie. Existujú filmy, ktoré verne zachovávajú predpisy konzervatívnej reality, no sú obohatené o emocionálne scény, ktoré Portrét dámy nemá (s výnimkou 10 minút na konci). Pochváliť ale musím výnimočnú hudbu Vojciecha Kilara, ktorého od Draculu milujem z celého srdca. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (2)

  • Jane Campion a Stuart Dryburgh prispôsobili farebnosť snímky dospievaniu hlavnej hrdinky. Isabel (Nicole Kidman) je na začiatku tvrdohlavá idealistka, vtedy obrazu dominujú svetlé tóny zelenej či žltej farby počas jej pobytu v Anglicku. Keď jej učaruje Osmond (John Malkovich), ktorý je rýchlozhohatlík, dominujú teplé farby červenej či oranžovej. O niekoľko rokov neskôr, keď je Isabel za Osmonda nešťastne vydatá, farbám prevláda svetlomodrá. V záverečnej scéne, keď sa vráti do Anglicka, čo pripomína úvod, je však Isabel plná výčitiek a premýšľa nad budúcnosťou. Scény komponujúce zasneženú krajinu, sú ponorené do modrej farby, čo odkazuje, že ju stále prenasledujú spomienky na jej nevydarené manželstvo. (Biopler)
  • Shelley Duvall se kvůli své roli učila italsky (Pumiiix)

Reklama

Reklama