Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem…
Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu.
Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá.
Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede.
Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí...(oficiální text distributora)
Želik
Nicol Kidman ako mladá žena plná života, odmietajúca všetkých nápadníkov. Láska ju však zaslepí a zmení. Vzdáva sa snov, plánov a poddáva sa despotickému manželovi. John Malkovich bol presvedčivý a mala som chuť, dať mu facku za všetky ženy, ktoré ovládal. Pár scén bolo ozaj silných, ale slzu som nevyronila. "Ži ako sa ti páči a charakter sa o seba postará."(25.2.2010)
Anderton
Jane Campion občas použije odvážnejšie, až experimentálne scény cez subjektivizované vnímanie Isabel. Potešilo najmä časozberné zhrnutie jej cestovania, štylizované do nemého filmu, prípadne snová erotická scéna. Nerozumiem ale, prečo je zvyšok nakrútený tak striktne akademicky a na istotu. Portrét dámy je najmä o hercoch, ktorí sú bez výnimky skvelí a naskytuje sa otázka, prečo sa z Nicole stala veľká hviezda až po Moulin Rouge, pričom toto je jedna z jej najlepšie stvárnených úloh. Asi kvôli tomu, že nie každý vydržal sledovať v kine Campionine dvojapolhodinové nie príliš dramatické rozprávanie, kde dochádza k väčším časovým skokom a tak vás napadne, či nejde skôr o materiál vhodnejší pre seriálové spracovanie. Prípadne divák začal porovnávať s Nebezpečnými známosťami a tie mu prišli objektívne strhujúcejšie.(23.6.2018)
milancecil
Skvělý dobově laděný příběh, spíše intimně komorní, s velmi pečlivým provedením, jak v celku i v téměř zanedbatelných drobnostech, tak působivě je v každém záběru vykreslený portrét mladé dámy, Američanky Isabel žijící v reáliích tehdejší movité společnosti, nemá vzhledem ke svému společenskému postavení žádné jiné poslání, než jak být co nejlépe provdána, je velmi půvabnou ženou, ale v citech navenek odtažitá až chladná, o to více poutá pozornost mužů, různého věku, postavení a vlivu, ona je však tvrdohlavě k jejich snahám o dvoření odmítavá, až její vlastní svéhlavost a zamilovanost jí dovede k uzavření sňatku s mužem, o kterém si zaslepeně myslí, že je pro ní právě ten nejlepší, ten vysněný, až běh dalších událostí jí bohužel odhalí velmi trpkou skutečnost, jak prohnanou intrikou ona byla do manželství s ním lstivě vmanipulována, poznává kdo jí naopak celou tu dlouhou dobu vroucně a nezištně miloval, k čím citům ona byla tak hloupě slepá, krásné, smutné a poučné.(27.8.2012)
belldandy
Rozhodnutím natočit film podle literární předlohy Henry Jamese se Jane Campion-ová vrhla na nebezpečné pole filmových adaptací. Portrét dámy trpí všemi nedostatky pro tyto adaptace typickými. Filmové médium si vynucuje dramatické zjednodušení příběhu, což se logicky dotkne čtenářů knihy. Citlivé motivační pohnutky v jednání postav se stávají ve filmu mnohem méně srozumitelnými a průměrný divák je proto pochopitelně zmatený. Film je také poznamenán dalším jevem typickým pro filmové adaptace: Režisér se buď může otrocky držet předlohy a tak riskovat, že bude obvinět z nedostatku invence. Nebo se pokusí příběh někam posunout a nově interpretovat, ovšem pak hrozí, že mu bude vyčitáno pokřivení klasického díla. Jane Campion -ová zůstala někde napůli cesty. - Její film se skutečně jemným až portrétním způsobem snaží vyjádřit vnitřní zápas ženy mezi touhou po svobodě a touhou (p)oddat se. Příběh je zároveň jakousi parafrází na Nebezpečné známosti (Isabel = madam se Tourvel, Madam Merle = Madam de Marteuil, Osmond = Valmont, Pansy = Cecil). Na rozdíl od paní de Tourvel není však hlavní hrdinka pouhou pasivní obětí. Její podlehnutí a pád je zapříčeněn i vlastními chybami, jakýmsi osudovým, přímo geneticky zakódovaným předurčením. Její odpor k přijetí všedního života manželky, hledání čehosi vyjímečného - to vše ji nakonec nezíská svobodu, ale naopak vžene do spárů nejdémoničtějšího z mužů v jejím okolí. Řešení Isabelina dilematu nám zůstane autor dlužen. Zůstává nejisté, zda-li takové řešení vůbec existuje.(25.2.2004)
Streeper
Film jsem nemohla sehnat nikde na internetu, takže jsem byla nadšená, že ho konečně zařadili do vysílacího času na ČT2, škoda jen, že tak pozdě, protože se jedná o 2 a půl hodiny dlouhý film, ale i tak jsem to vydržela. Nebudu lhát, ze začátku se mi zavíraly oči nudou, teprve když se na plátně objevil John Malkovich a Nicole Kidman vedle sebe, tak to konečně začalo vřít. Nejprve se objevila lehká romance, pak sexuální touha a následně násilí. Moc se mi líbilo, jak to bylo hezky po sobě a jak na Nicole bylo vidět, že je nešťastná a John byl úplně v pohodě. Co mě ale asi mrzelo nejvíce byl konec, očekávala jsem, že dostanu vysvětlení, co se stalo s ostatními postavami, s dcerou, Johnem nebo Barbarou, ale nic. Film končí dle mého názoru naprosto nesmyslně a neuspokojivě.(18.6.2018)