Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem…
Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu.
Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá.
Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede.
Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí...(oficiální text distributora)
MIMIC
Portrét dámy je môj prvý film na VHS a momentálne posledný na DVD, takže som si povedal, že by bolo načase pridať komentár. Psychologický román Henryho Jamesa by si mali prečítať všetky mladé "dámy", pre ktoré je ideálnou úrovňou existencie lahodné spočinutie v pracháčovom náručí. Jamesova hrdinka Isabel si to nemyslí, divím sa, že k niečomu takému dospel práve Američan. Campionová preberá z románu celé dialógy en bloc, čo nepovažujem za šťastný prístup k adaptácii literárneho diela. Kidmanová nekoordinovane pobehuje sem a tam, čím navodzuje dojem emocionálne nevyrovnanej osobnosti, ktorou Isabel rozhodne nebola (bola iba blbá). Wojciech Kilar nedokáže zabudnúť na úspech svojej hudby k Draculovi a vykráda sám seba. Ak však prítomnosti temného čardáša v danom kontexte rozumiem, írskej či keltskej archaickej spievanke už nie. To je ale asi tak všetko, čo by som vytkol. Film je totiž skutočne "grand" (výstižnejšie slovo ma nenapadá), k čomu prispieva aj jedna marginálna vecička - druhá polovica románu i filmu sa odohráva v roku 1877 a po, teda v krátkom údobí poslednej tretiny 70-tych rokov 19. storočia, kedy milosrdná prozreteľnosť obdarila v odievaní ženy siluetou, ktorá z nich robí bohyne. O očarení týmto aspektom svedčia dve scény, v ktorých Campionová necháva Kidmanovú k všeobenej poteche oka prechádzať sa len tak navermíboha a zároveň zvýrazňuje kontrasty svetla a tieňa. Neviem, či autor kostýmov a účesov dostal Oscara, ale určite mal, skvelá práca s líniou, tvarom i farbou.(9.2.2020)
Madison
Ako osoba som veľmi vžitá s vyobrazením nešťastných, emancipovaných slobodomyseľných žien s feministickými postojmi. Ale to, že sa do uhrančivej, do seba zahľadenej Nicole Kidman beznádejne zamilujú hneď traja idealisti a ona podľahne akurát tomu štvrtému a najhoršiemu, Johnovi Malkovichovi - to predýchavam len ťažko :-) Dobové filmy mnou bytostne mávajú, lenže aj v snímke, odrážajúcej strohé maniere neprípustnej spoločnosti, potrebujem mať aspoň štipku emócií, ktoré ma ponoria do osudov hlavných postáv. Portrét dámy plynie pomaly a chvíľami aj dosť nudne a hoci Nicole dôveryhodne vyžaruje svoje ženské utrpenie, vyplývajúce z nesprávnych životných rozhodnutí, omnoho viac ma zaujímala dejová línia s Christianom Baleom, ktorá si napriek tomu, že bola vedľajšia, zaslúžila väčšie rozvrstvenie. Existujú filmy, ktoré verne zachovávajú predpisy konzervatívnej reality, no sú obohatené o emocionálne scény, ktoré Portrét dámy nemá (s výnimkou 10 minút na konci). Pochváliť ale musím výnimočnú hudbu Vojciecha Kilara, ktorého od Draculu milujem z celého srdca.(26.7.2011)
Anderton
Jane Campion občas použije odvážnejšie, až experimentálne scény cez subjektivizované vnímanie Isabel. Potešilo najmä časozberné zhrnutie jej cestovania, štylizované do nemého filmu, prípadne snová erotická scéna. Nerozumiem ale, prečo je zvyšok nakrútený tak striktne akademicky a na istotu. Portrét dámy je najmä o hercoch, ktorí sú bez výnimky skvelí a naskytuje sa otázka, prečo sa z Nicole stala veľká hviezda až po Moulin Rouge, pričom toto je jedna z jej najlepšie stvárnených úloh. Asi kvôli tomu, že nie každý vydržal sledovať v kine Campionine dvojapolhodinové nie príliš dramatické rozprávanie, kde dochádza k väčším časovým skokom a tak vás napadne, či nejde skôr o materiál vhodnejší pre seriálové spracovanie. Prípadne divák začal porovnávať s Nebezpečnými známosťami a tie mu prišli objektívne strhujúcejšie.(23.6.2018)
Streeper
Film jsem nemohla sehnat nikde na internetu, takže jsem byla nadšená, že ho konečně zařadili do vysílacího času na ČT2, škoda jen, že tak pozdě, protože se jedná o 2 a půl hodiny dlouhý film, ale i tak jsem to vydržela. Nebudu lhát, ze začátku se mi zavíraly oči nudou, teprve když se na plátně objevil John Malkovich a Nicole Kidman vedle sebe, tak to konečně začalo vřít. Nejprve se objevila lehká romance, pak sexuální touha a následně násilí. Moc se mi líbilo, jak to bylo hezky po sobě a jak na Nicole bylo vidět, že je nešťastná a John byl úplně v pohodě. Co mě ale asi mrzelo nejvíce byl konec, očekávala jsem, že dostanu vysvětlení, co se stalo s ostatními postavami, s dcerou, Johnem nebo Barbarou, ale nic. Film končí dle mého názoru naprosto nesmyslně a neuspokojivě.(18.6.2018)
andrii
...mezi trnovými rámy. Odmítá ctěné nápadníky - kavalíry, růžové krajkoví. Unášejí ji volné verše niterní, až ji vzápětí uhranul a omámil, omotal si její cit, utáhl korzet manželský, sám ďábelský... Píchá kvítek zlověstný. Ničí a tíží kamenný pohled netvora. Potají popíjí poháry slz. Srdce v touze. Stůně, žízní po líbezné harmonii. Láska v dáli. Kráska v moci zvířete.(18.6.2018)