The Portrait of a Lady
Portrét dámy
Režie:
Jane CampionScénář:
Laura JonesHudba:
Wojciech KilarHrají:
Nicole Kidman, John Malkovich, Barbara Hershey, Mary-Louise Parker, Martin Donovan, Shelley Winters, Richard E. Grant, Shelley Duvall, Christian Bale (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem… Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu. Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá. Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede. Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (62)
Možno i menšia galéria.Náčrty scenáristu pekne vymaľovali všetci herci a hudba nie síce žiarivými tónmi,o to však pôsobivejšími.V príbehu je veľa nešťastných ľudí a veľa podôb i dôvodov ich skrývaného smútku."Bolesť je hlboká,ale prejde.Láska zostáva".Najťažšie vždy bolo a bude nájsť toho, kto si ju zaslúži a zároveň opätuje. ()
Obsáhlá předloha vyžadovala buď dílo zpracovat podrobně jako rozlehlý seriál nebo zbavit se nálepky adaptace a nechat se příběhem jen volně inspirovat. Nebo přenechat látku protřelejšímu Jamesi Ivorymu... Vzniklo stopáží dlouhé a nudné dílo, ve kterém se divák ztrácí. Každá z postav je jen narychlo načrtnuta, o motivacích a záměrech nemůže být řeč. Izabela Archer v chladném beztvarém podání Nicole Kidman se urputně snaží zůstat svobodná (=svobodomyslná) až nakonec podlehne slizskému Gilbertu Osmondovi (nejen díky Johnu Malkovichovi mě napadá přirovnání k Nebezpečným známostem). Postava Izabely přímo vybízí k podání jejího vnitřního boje, lítosti nad špatně zvolenou cestou a tvrdohlavému odpírání nabízené pomoci. Repliky typu "Jsi šťastná?" zaznívají filmem nebepečně často a jen mě utvrzují v přesvědčení, že točit tenhle kousek nebylo pro Jane Campion šťastným rozhodnutím. ()
,,ČO PRE TEBA PREDSTAVUJE BOHATSTVO?" ,,BOHATÝ JE TEN, KTO DOKÁŽE VYHOVIEŤ NÁROKOM SVOJEJ PREDSTAVIVOSTI." __ Na základe prvého pozretia je ,,Portrét dámy" uťahané, nezáživné dielo bez potrebných dramatických momentov, ktoré sa vzhľadom na pomerne časté zložito prednesené dialógy a myšlienky od neho očakávajú. Na druhej strane disponuje precízne zvládnutou výpravou, kostýmami, precitenými hudobnými melódiami a nádhernou kamerou vytvárajúcou niekoľko naozaj pamätných momentov (príchod kočiara do Florencie), na ktoré nestačia tvorčie schopnosti režisérky. Takáto nevyrovnaná kombinácia mala za následok môj opakovaný útlm a mikro/makro spánok počas zbytočne výdatnej 140 minútej stopáže. A práve opakované prehratie oných spánkom poznačených scén mi pomohlo k tomu, aby som sa na film pozrel z iného pohľadu, lepšie porozumel niektorým veciam a zauvažoval nad tým, aby som mu niekedy v budúcnosti dal príležitosť zdvihnúť jeho priemerný kredit. Okrem toho tiež zdvíham ruku v skupine užívateľov, ktorým film - nielen pre účasť Johna Malkovicha - ale tiež pre podobnosť zápletky pripomenie dejovo predsa len prepracovanejšie ,,Nebezpečné známosti" . Nuž a úvodná titulková sekvencia zasadená do súčasnosti ostáva pre mňa záhadou. (1081. hodnotenie, 51. komentár k filmu) ()
Rozhodnutím natočit film podle literární předlohy Henry Jamese se Jane Campion-ová vrhla na nebezpečné pole filmových adaptací. Portrét dámy trpí všemi nedostatky pro tyto adaptace typickými. Filmové médium si vynucuje dramatické zjednodušení příběhu, což se logicky dotkne čtenářů knihy. Citlivé motivační pohnutky v jednání postav se stávají ve filmu mnohem méně srozumitelnými a průměrný divák je proto pochopitelně zmatený. Film je také poznamenán dalším jevem typickým pro filmové adaptace: Režisér se buď může otrocky držet předlohy a tak riskovat, že bude obvinět z nedostatku invence. Nebo se pokusí příběh někam posunout a nově interpretovat, ovšem pak hrozí, že mu bude vyčitáno pokřivení klasického díla. Jane Campion -ová zůstala někde napůli cesty. - Její film se skutečně jemným až portrétním způsobem snaží vyjádřit vnitřní zápas ženy mezi touhou po svobodě a touhou (p)oddat se. Příběh je zároveň jakousi parafrází na Nebezpečné známosti (Isabel = madam se Tourvel, Madam Merle = Madam de Marteuil, Osmond = Valmont, Pansy = Cecil). Na rozdíl od paní de Tourvel není však hlavní hrdinka pouhou pasivní obětí. Její podlehnutí a pád je zapříčeněn i vlastními chybami, jakýmsi osudovým, přímo geneticky zakódovaným předurčením. Její odpor k přijetí všedního života manželky, hledání čehosi vyjímečného - to vše ji nakonec nezíská svobodu, ale naopak vžene do spárů nejdémoničtějšího z mužů v jejím okolí. Řešení Isabelina dilematu nám zůstane autor dlužen. Zůstává nejisté, zda-li takové řešení vůbec existuje. ()
Tak toto bylo velice slabé. Neudrží si to vaši pozornost, zbytečně dlouhé, svým způsobem chladné a neosobní (i když se to snaží o přesný opak). Výkon Nicole Kidman to bohužel nevytrhne. Režie a scénář děs. Potenciál Christiana nevyužit, objeví se jen v pár scénkách. A to je škoda, svým charismatem by filmu určitě pomohl, kdyby mu bylo dopřáno více prostoru. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (2)
- Jane Campion a Stuart Dryburgh prispôsobili farebnosť snímky dospievaniu hlavnej hrdinky. Isabel (Nicole Kidman) je na začiatku tvrdohlavá idealistka, vtedy obrazu dominujú svetlé tóny zelenej či žltej farby počas jej pobytu v Anglicku. Keď jej učaruje Osmond (John Malkovich), ktorý je rýchlozhohatlík, dominujú teplé farby červenej či oranžovej. O niekoľko rokov neskôr, keď je Isabel za Osmonda nešťastne vydatá, farbám prevláda svetlomodrá. V záverečnej scéne, keď sa vráti do Anglicka, čo pripomína úvod, je však Isabel plná výčitiek a premýšľa nad budúcnosťou. Scény komponujúce zasneženú krajinu, sú ponorené do modrej farby, čo odkazuje, že ju stále prenasledujú spomienky na jej nevydarené manželstvo. (Biopler)
- Shelley Duvall se kvůli své roli učila italsky (Pumiiix)
Reklama