She
Tajomná kráľovná
Režie:
Timothy BondScénář:
Peter JobinKamera:
Adolfo BartoliHudba:
Stelvio CiprianiHrají:
Ian Duncan, Götz Otto, Marie Bäumer, Edward Hardwicke, Christoph Waltz, Ophélie Winter, Michael A. Miranda, Jennifer Podemski, Martina Colombari, David RossObsahy(1)
Když pětiletému chlapci Leovi umírá otec, věhlasný archeolog, je jeho posledním přáním, aby nikdy neotvíral záhadnou starobylou skříňku, která je součástí rozsáhlého dědictví, a kterou umírající muž nestihl zničit a do poslední chvíle ji svíral v rukou. Chlapec vychovávaný svým poručníkem, strýcem Ludwigem Hollym, skutečně drží slovo a do skříňky se nepodívá. Tedy až do chvíle, kdy dosáhne věku pětadvaceti let. Tehdy neodolá a nahlédne do ní. Uvnitř najde nejen mapu se zakreslenou cestou vedoucí ke kdysi velké, ovšem nyní již dávno ztracené civilizaci, ale také prsten dávného vládce Kalikratese, který je k nerozeznání podobný Leovi. Mladý muž se rozhodne doprovázen svým sluhou Jobem a strýcem Hollym vydat na cestu do Samarkandu, aby s pomocí mapy pátral po tajemné civilizaci a odhalil tajemství podobizny na prstenu. Dalším důvodem, proč se mladý muž na cestu vydal, je krásná žena, která se mu zjevuje zahalená do modrých plamenů od chvíle, kdy na své ruce nosí tajemný prsten. Jmenuje se Ayesha a jak se později ukáže, je uctívanou vládkyní tajemné říše, která žije už více než dva tisíce let. Kdysi totiž ze žárlivosti zabila Kilikratese, slavný Alexandr Veliký ji za to proklel a ona od té chvíle čeká na Lea, který je novým vtělením zavražděného Kilikratese. Leo je sice kráskou vládkyně okouzlen, jeho srdce však patří sympatické dívce Roxen, se kterou se seznámil během dlouhého putování za tajemstvím Ayeshyny ztracené civilizace. Odmítne tedy následovat vládkyni do modrého plamene a to má nečekané důsledky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Rád bych napsal o tomto počinu na pomezí grotesky a recyklace porno kulis něco dostatečně inteligentního, ale nenapadá mě než: :o))))) ()
Asi x-té zpracování slavného románu Henryho Ridera Haggarda, jenž vypráví o izolované enklávě dávné civilizace a ohni života. Román u nás pokud se nepletu nevyšel, takže nemohu posoudit jak věrně se film drží psaného slova. Nejznámější zfilmování je z roku 1936 a pak ještě z roku 1965 s Ursulou Andressovou v hlavní roli tajemné vládkyně (kdysi jej dávala TV Prima). Výsledek Britsko-Kanadsko-Bulharko-Italské koprodukce je tristní, co také očekávat za sedm milionů kanadských dolarů, za než se tvůrci pokusili knihu převést na stříbrné plátno, knihu jenž svým dějem je klasickým příkladem pro dobrodružný velkofilm. Kanaďané s Brity dodali peníze, režiséra a pár herců, kteří beztak hlavně hrají v Itálii, Bulhaři dodali lokace a pomocné práce a Italové to zbývající, takže to znamená, že jde o film točený převážně italskými tvůrci za Kanadsko-Britské peníze. Dobrou práci na projektu neodvedl skoro nikdo, dialogy jsou děsivé, bojová choreografie jako od pětiletého dítěte, špatně hrající herci, nesmyslné kostýmy, ono tajemné město kam hrdinové směřují, není zrovna v nížině, přesto všichni chodí polonazí, což znamená že muži chodí vymódění jak z doby bronzové a ženy nemají kromě zvedacích podprsenek a bederních roušek zhola nic. Jedině co stojí za povšimnutí, je občasný pěkný záběr na hezkou bulharskou přírodu a hudba italského skladatele Stelvia Ciprianiho. Ten muziku nahrál s pětačtyřicetičlenným Bulharským symfonickým orchestrem, ale ani on nejede na sto procent (nejspíš si řekl, že hudba už tenhle film nespasí a stejně ji nikdo nikdy nevydá), což je poznat oproti muzice, jenž dodal do jiné debility Rogera "krále béček" Cormana, nazývající se Piraňa 2. Za uvedení tohoto milého počinu můžeme opětovně poděkovat TV Nova. ()
I s polonahou atraktivní kráskou se člověk může nudit. A v tomhle případě byla nuda extrémní. ()
Tento film je akční asi tak, jako jsou ryby chlupaté. A dobrodružství na vás číhá v každé scéně - hlavně to v podobě lehce lechtivého filmu, ve kterém se promenáduje rádoby herečka s bujným poprsím, které věrně sekundují toporní herci říkající čas od času nějakou nesmyslnou blbost. Nemá to hlavu ani patu. (P. S. Bylo celkem vtipné si s odstupem času uvědomit, že se na začátku tohoto skvostu objevil i dvojnásobný držitel Oscara a záporák par excellence Christoph Waltz.) ()
Hodně špatnej vtip. Tenhle patvar připomíná ze všeho nejvíc mix vystříhaného porna s parodií, při dialozích a bojových scénách jsem se nasmál jako nikdy. ()