Když chce jít do pekla, nech ho jít
The Challenge
The Challenge
Režie:
John FrankenheimerHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Scott Glenn, Toširó Mifune, Acuo Nakamura, Clyde Kusatsu, Kenta Fukasaku, Seidži Mijaguči, Miiko Taka, Sab Shimono, Kazunaga Cudži, Jošio Inaba, Calvin Jung (více)Obsahy(1)
Americký boxer Rick přijímá zvláštní úkol, má dovézt do Japonska dlouho ztracený samurajský meč. Po příjezdu do země vycházejícího slunce se ukáže, že jeho cesta letadlem byla jen pouhou částí složitého plánu. O vzácný meč mají zájem dva na smrt znepřátelení bratři Toru Yoshida a Hideo Yoshida. Zatímco prvý představuje japonskou kulturu a samurajské tradice, druhý moderní odvrácenou tvář dálného Východu. Rick, který původně přijal úkol jen z pouhých zištných důvodů, přehodnocuje svůj pohled na svět. Od posledního zástupce samurajského rodu Torua Yoshidy, se jako jeho žák postupně nechává zasvětit do starých bojových umění, aby mu pomohl zachránit rodovou památku... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Stokrát ohraný děj o boji tradičního a tedy dobrého japonského bojového umění a zlých bijců s moderními střelnými zbraněmi. Určitě byste neuhodli, že se bojuje o samurajské meče:-O Zatímco Edward Zwick v Posledním samurajovi se obdobného konfliktu zhostil spolu s Tomem Cruisem náramně a se ctí, John Frankenheimer zde jako režisér neprokázal žádnou invenci a přes účast slavného Kurosawova samuraje Toshirô Mifuneho v hlavní roli spáchal něco jako filmové harakiri. Bohužel. Trailer: Nenalezen. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,977,706║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Challenge mi posloužil nejen pro ukázku Frankenheimerových béčkových kořenů, ale také pro styl hodnocení zdejších uživatelů. Než film začal (na jedné televizní stanici v pozdních hodinách), snímek neměl ani 20 hodnocení při 77%. Po 10 minutách tu bylo 21 hodnocení. Po hodině a 20ceti minutách tu bylo 25 hodnocení včetně 1* Radka99 (dokoukals?:))) a po konci filmu 32h. s průměrem 71%. Den po odvysílání 76 hodnocení a 63%... Musím říct, že 5* hodnocení tu byly v podstatě dřív, než film začal a naopak nízká hodnocení jako by přicházela během filmu:). Docela sranda, ale nic to nemění na béčkovosti, hlouposti a snaze obdivovat tradiční japonsko, které přeci je lepší a má větší význam než japonsko nové, přetechnizované. Naivita do poslední minuty s pár hlavami oddělenými od těl... PS: vtipné vzpomínky ve stylu Scott Gleen v hotelu kouká na film s (podle hlasu) Toshiro Mifunem vcelku potěšili:) ()
Vůbec se mi nechce věřit, že takovouhle béčkovou slátaninu natočil tvůrce slavného Ronina, Francouzské spojky či Mandžuského kandidáta... Esence toho nejhoršího z akčního béčka 80. let... ()
Staré samurajské tradice, jenž postupně zlákají na svou stranu dobrosrdečného Američana vs. moderní a manonu chtivé Japonsko - nic nového pod (vycházejícím) sluncem.. Patřičně krvavý Frankenheimer, tradičně charismatický sensei Mifune a tvrďák Glenn, jenž se syndromu ze zasypání směje do tváře. Za úchvatný "kancelářský souboj" na konci jsem si slíbil, že budu v hodnocení tohoto jinak lehce tupého béčka postupovat shovívavě. ()
50% - Koukatelné béčko bez kapky originality. Námět x-krát (a mnohdy lépe) omletý v jiných filmech. Přesto mě tento film ála Poslední samuraj v sobotu večer zabavil... ()
TV/// Obsazení 6/10 Děj 7/10 Hudba 5/10 Akce 7/10/// +Toshiro Mifune, závěrečná akce, některé souboje, samurajský příběh odehrávající se v současnosti (80tá léta) -Scott Glenn není zrovna typ charismatického hrdiny, první polovina je celkem utahaná/// Je potřeba se na to dokoukat do konce, protože to pravé finále přichází až ke konci filmu a fakt to stojí za to. Jinak je to dost zajímavý příběh z dálného Japonska kde určitá část obyvatel stále uznává prastaré samurajské motivy. Výsledný efekt je ten, že se před vámi odehrává regulerní samurajský film, který jen občas nakoukne do ulic moderního velkoměsta. S hlavním hrdinou je to podobné (bude vám to připomínat film Poslední samuraj), je to Američan učící se tradiční Japonské kultuře a postupem času k těmto lidem stále více a více získává obdiv, uznání, a částečně přijímá jejich zvyky. Závěrem to vše zpečetí výborná akce ve stylu meč proti střelné zbrani. A nutno dodat, že to má koule./// Celkem 65%/// ()
Takhle to vypadá, když áčkový režisér s jedním hercem a bandou béčkových šmíráků natočí akční klišofilm. Hlavní hrdina je neprůstřelný, nezdolný, hbitý a odolá všemu. Nepřatelé se pochopitelně šikují po jednom kusu, aby obránci cti a spravedlnosti neměli příliš práce. Samopaly v rukou nepřátel se mění na neškodné dětské hračky, které nemohou obstát v souboji proti dalekonosnému meči!! a šípům opatřeným pravděpodobně tím nejlepším naváděcím zařízením. Hrdina, bývalý boxer, nyní přeučený v rychlokurzu na samuraje lvl 10, kosí nepřátelské hordy již pouhým zatnutím sanic. Již dříve jsem postřehla, že spousta herců z akčních filmů umí nadstandardně používat zatínání sanic k vyjadřování emocí. Ale tohle bylo mistrovské dílo, intenzita zatnutí se lišila podle síly prožitku, pozitivní emoce (šikulka si stihnul dát v mezičase i sexík) byly zvýrazněny lišáckým pomrkáváním, tedy pokud to nebyl počátek mozkové mrtvice. Již dlouho jsem se tak intenzivně netěšila na závěrečné titulky. Měl tohle Mifune zapotřebí? ()
Kristovy rány! Tohle opravdu natočil John Frankenheimer? No jo, je tu akce odvozena ze sportovního tématu (stejně jako v režisérově The Gypsy Moths, Grand Prix nebo Jezdcích), je zde únos příchozího cizince do velkoměsta (což zase evokuje Francouzskou spojku 2) a spolu s tím zobrazena nevolnost člověka pod rukou mučitele (dávající vedle zmíněné "Spojky" vzpomenout třeba i na Fixera z roku 1968), dále typická kombinace akce s komorními momenty, ano... poznávám rovněž i v některých konkrétních scénách typický režisérův rukopis. Říkám si, kdyby to Frankenheimer pojal jako cílenou sebeparodii svých dřívějších filmů, mohlo to být možná i zábavné. :o) Ze strany režiséra je to tedy opravdové vyzvání k souboji, ale spíše s divákem, kterého pan režisér dokázal svými dřívějšími filmy hodně oslovit, ba přímo nadchnout a teď mu za odměnu (nebo za trest?) nabídl slátaninu plnou směšnotrapných akčních scén kombinující japonské bojové sporty s moderními zbraněmi. Bizarnostmi typu přerušení vysílání a TV signálu samurajským mečem se to v poslední půlhodince jenom hýři. Plus do všeho na chvilku z ničeho nic kýčovitá romantika a sex, to vážně? Nejhorší na tom je, že tahle ptákovina se po celou dobu bere vážně. Odpustil bych Frankenheimerovi nepříliš povedený film (každý má právo na slabší chvilku a v 80. letech kinematografie zažívala v mnoha ohledech krizovější období), možná i Frankenheimerův postupný přesun od několika umělečtějších snímků k čistokrevnému akčnímu béčku bych strávil a dokázal se nad tím pozvnést. Neodpustím ale přítomnost násilí pro násilí a přítomnost krve jen proto, aby tam ty červené tekutiny stříkaly a aby to bylo co nejvíce brutální (useknuté hlavy) a současně bizarní (vražda spinkovačem). Poslední půlhodina k nevydržení, tudy ne, Johne! 10% ()
A to jsem se docela i těšil, ale zdání opět klamalo. Kvalitu to má, ale dost jsem se i nudil. ()
Zaciatok bol este celkom zaujimavy, ale akonahle sa dej presunul do vycvikoveho tabora, tak sa nielenze zvolni tempo, ale typicky priamociara a tupa 80s zapletka sa zacne brat neskutocne vazne, co neposobi konzistentne. A akokeby to nestacilo, tak v poslednej tretine sa dej znova prepne do tupej akcnej rubanice. Je to taky nevyrovnany film a ani jednotlive casti prilis nevynikaju. Cely cas sa to mota okolo priemeru. Jednoznacne sa jedna o jeden z tych nepodarenych reziserovych filmov. Sklamu aj herci. Glenn je cely cas nemastny neslany a Mifune od zdesenia z toho, v com sa ocitol skoro ani neprehovori. Trochu zaujme len zaverecny suboj. Choreografia je len priemerna, ale zato je dost krvavy. Zaujimavost, ktora ma neskutocne prekvapila. Koordinatora bojovych scen robil Steve Seagal. Ano vtedy este bez n. 4/10. ()
Úloha ako stvorená pre Chucka Norrisa. Zrejme nemal čas? Zastúpil ho síce vždy charizmatický, ale v tomto prípade nevýrazný Scott Glenn. Zbytočne uťahaný a dlhý snímok, ktorý až v závere ukázal, že má gule. ()
Akční béčko, které chce být moderní variací na samurajskou klasiku Yojimbo. Zápletka je dost podobná. Je tu i Toširó Mifune v roli samurajského mentora. Zatímco Sergio Leone ve své westernové verzi Yojimba „Pro hrst dolarů“ vyměnil původní samuraje za kovboje a Walter Hill ve své gangsterské verzi „Poslední zůstává“ zase za gangstery, tak tady někteří samurajové „přežili“ až do dneška a stále udržují svoje tradice. Proměna zpočátku ignorantského boxera (Scott Glenn) v oldschoolového samuraje, který se řídí morálním kodexem Bušidó, je ale naprosto neuvěřitelná. Film nicméně nabídne solidní akční scény, které oslní nejen díky Frankenheimerovu osobitému vizuálnímu stylu, ale i díky solidní choreografii boje na blízko tehdy ještě neznámého Stevena Seagala. Finální scéna připomíná přehnanou závěrečnou "one-man-army" řežbu v pozdějším Komandu (s tím rozdílem, že zde si Mifune vystačí s pouhým samurajským mečem proti samopalům). The Challenge ovšem na rozdíl od Komanda chybí sebemenší nadhled a nerealistické akce servíruje se suchou vážností. Ale i tak to má něco do sebe. ()
Béčkovatý béčko, kterýmu nelze nic vytýkat. Plus Mifune, co chcete víc? ()
Teda v tomhle filmu za něco stála jen impozantní postava Toshira Mifuneho. Jinak to byla jedna velká nuda a všechny ty souboje, kterým se ani souboje říkat nedá, za nic nestály. O hereckých výkonech se ani nedá mluvit, protože tam byli všichni, kromě výše jmenovaného, spíš k smíchu nebo k pláči. ()
Nadpriemerna americka filmarina z 80. rokov, americky boxer v Japonsku ma na praci nejake nastroje - meci ci co to bolo. Tempo slusne, hlavne v druhej polke uz nechybaju nahanacka, suboje a japonske realie su fascinujuce . 80 % ()
Existují filmy, které i po mnoha letech přes svou nespornou naivitu dokážou silně zaujmout, mají jiskru, disponují zábavným nebo napínavým dějem a charismatickým hrdinou, ale „Vyzvání k souboji“ k nim rozhodně nepatří. Myslím, že v době svého vzniku snímek nějaký potenciál měl, ale z dnešního pohledu se jedná o snadno zapomenutelný příběh s téměř nulovou atmosférou, který navzdory celkem svižnému ději nudí a chvílemi působí spíš jako nechtěná parodie. ()
To bol riadne debilný nápad obsadiť do hlavnej role Glenna aj s jeho sedemdesiatkovým hippi-három. Absolútne sa svojím zjavom i charizmou na rolu nehodí. Ešteže to nad vodou držali jeho japonskí kolegovia na čele s Mifunem (bohužiaľ pre neho, ako Japonca ho do lepších amerických filmov asi nebolo možné dostať). Príbeh v štýle Posledného samuraja, aj keď veľmi zrýchlene a oveľa horšie spracované, síce neoslnil, ale kedže akčných súbojov, v podstate dobrých súbojov, bolo relatívne dosť, celé dokopy to určite nenudilo. Napr. záverečný súboj v kanceláriách bol celkom originálny. ()
Solidní akční béčko z 80. let, dost dobrý Scott Glenn (samozřejmě, výborný je Toshirô Mifune), svižné tempo, dobrá režie. ()
Natočily rákosky snad ještě něco jiného, kromě filmů, kde se mlátí šavlemi? Podle mě je to prostě "kuře 1000x jinak". Dejme tomu, že jsem byl k tomuhle jídlu pozván. Nezaujaly mě ani lákavé nabídky, jak je toto jídlo výživné a chutné, jaké má složení. A podle toho to také dopadlo. Rákosnické umění 1000x jinak, přitom těch výborných snad není ani setina. ()