Hrob světlušek

Když si ještě lidi dokážou poplakat, byť "jenom" u animáku, tak to s námi není nejhorší.... Citovému vydírání sice neholduju, ale tady jsem ho lehce překousl a nechal jsem tomu volný průběh. Skvělý příběh, který na vás zapůsobí tak silně.... V tomhle případě by to skuteční herci asi vážně líp nezvládli. Zkrátka - povinná četba. (30.11.2004)

Vizuálně skvostné, ale... To nesnesitelně uřvané děcko; ty stále uslzené obličeje; ta přehnaná snaha tvůrce dohnat diváka k slzám; ten konec a vlastně už i ten začátek - "21. září 1945... tu noc jsem zemřel..." aneb v překladu: lidi nachystejte si kapesníky, protože teď vám tady budu hodinu a půl fňukat (doslova) příběh mého tristního života. Jak krásný němý film to mohl být. (26.11.2009)

Tak dlouho se chodí s hrůzami války pro slzy, až se trpělivost protrhne. Nebudu lhát, Hrob světlušek se mi líbil, má silný příběh, ukazuje člověka v tísni z mnoha různých pohledů a oplývá tím jedinečným smyslem pro detail, jaký je snad jen japonským mistrům animátorům vlastní. Bohužel mám se Světluškami dva velké problémy. Jak už mnoho lidí podotklo přede mnou, film až moc tlačí na pilu. Líbivá smutná hudba, ač podmanivá a sama o sobě fungující jako zaručený zdroj melancholična, se tu podbízí jako gejša v gejšinci, a některé epizodické postavy plus tetička křičí "vykalkulovaný stereotyp" na celé kolo, což mi na patře zanechává něpříjemnou hořkou pachuť. Druhý problém vidím v tom, že jsme na slzavý závěr připraveni už v prvních minutách, takže ať už je Takahata v jeho realizaci jakkoli šikovný, ve mně vyvolaný výsledný dojem je oslabený. Neslzím, necítím prázdno, ani tíživý smutek. (05.10.2016)

Říkejte mi hnusný cyniku, nadávejte mi do hloupého mainstreamového diváka, ale podle mého je tohle nehorázná nuda, kterou zachraňuje pár opravdu skvělých scén (první vypuštění světlušek v krytu, například). Nehorázné hraní na city, na animák jsou tu některé vážně drsné scény (ok, válka je hnus, ale musíme to cpát před oči malým dětem, pro které je tohle nejspíše určeno?) Celkově je tohle dost ponurý film, na který jsem nebyl připraven. Zkrátka - po Cestě do fantazie je tohle další japonský animák, který je zde hodně nadhodnocený. 40 %. P. S. A ta úmyslná hra na city jde poznat v některých chybách tohoto snímku - kluk ví, že má po matce nějaké peníze v bance, ale nejdříve bude krást a až je sestra téměř mrtvá, jde ty peníze vybrat. Uniklo mi něco, nebo tohle je jen důkaz jisté blbosti tohohle filmu? (05.03.2011)

Bez znalosti obsahu, je dopad tohoto filmu a celková beznaděj z něho sálající snad ještě silnější, než pro někoho kdo si o tom alespoň něco přečetl ... Z předchozích zkušeností s japonskými "anime" filmy je mi jasné, že dokážou vyvolat spoustu emocí, ale tohle jsem nečekal. Hodně silný zážitek. Sečteno, podtrženo, 5* po zásluze (07.10.2006)