poster

Malá Věra

  • ruský

    Malenkaya Vera

  • ruský

    Маленькая Вера

  • ruský

    Maleňkaja Vera

  • slovenský

    Malá Viera

  • anglický

    Little Vera

Drama / Romantický

Sovětský svaz, 1988, 128 min

Režie:

Vasilij Pičul

Scénář:

Mariya Khmelik

Kamera:

Jefim Reznikov
  • Brouk
    ****

    To byl nezapomenutelný film o životě dospívajícících v "Gorbačovském" Sovětském Svazu poloviny 80.let.... Žádné: "Lépe! Radostněji! Výše! Světlé zítřky! Budovatelští hrdinové!" ale naprostá nezkreslená syrová realita... Všichni chlapi chlastaj, v krámě maj tak leda rajčatový protlak a rybí konzervy a sem tam maraženoje.... a totální beznaděj...a vše pod heslem : Vezmi, než vezme někdo jiný... moc se soudruhům tenhle film nelíbil... :-) To by se mělo promítat před volbama, abychom nezapoměli, jak vypadaly světlé zítřky s velkou stranou a vládou“ Promítalo se to na FFP (filmový festival pracujících) pod názvem Malá Věra Jinak ho mám pro zájemce na DVD s anglickými titulky(2.11.2004)

  • Jordan
    *****

    film rozprávajúci o Rusku, no nie o Rusku plnom pomníkov, tankov, politiky a vojen, eposov a epoch, o Rusku plnom ľudí - obyčajných ľudí, žijúcich svoj ťažký každodenný život v problémoch i malých radostiach. Príbeh o ruskom človeku, o ruskej duši, skvelý obraz doby a života, nehľadiac na atmosféru, ktorá cielene vyvoláva v pozornom divákovi presné pocity a samozrejme neopomenúc herecké výkony také prirodzené, akoby to tí herci prežívali . . . a je dosť možné, že to aj prežívali, či prežili . . . rozhodne povinnosť pre ľudí, ktorí si hovoria či chcú hovoriť milovníci filmu, fajnšmekri alebo náročnejší diváci(24.10.2005)

  • igi B.
    *****

    Láska za časů >zmagory< aneb na svou dobu neobyčejně otevřená, poctivá a nelítostná sonda do sociopatického životního stylu jistých vrstev sovětské společnosti na přelomu brežněvovsko-gorbačovského "nejhumánnějšího společenského zřízení v dějinách lidstva" (jak i nás v těch dobách učili a zpracovávali v našich školách, že...)... Socialistický životní styl včetně "morálního kodexu budovatele komunismu" odcházely pomalu na smetiště dějin a nastaly časy glasnosi a perestrojky. Pro desitky milionů obyčejných Rusů přišlo rozčarování a společenský rozvrat a Vasilij Pičul nahlíží do života jedné takové rodiny kdesi v průmyslové oblasti Ruska... Otec blbec, matka trubice, pijanství a šablonkovitá povrchnost denodenního bytí, které ubíjí a pohlcuje a hubí i toho >duchem silného< bratra Vítěnku (...dávno marně uprchnuvšího do Moskvy, ale samotného se potájejíce ve svých rodinných problémech...), i tu rozvernou >malou< Věročku, co snad by taky tak ráda unikla (...ale se svou povahou danou rodinnými dispozicemi vlastně zjevně nemá kam...), i toho zamilovaného vysokoškoláka Serjožu, co do téhle duchem i žitím pominuté sémji ale vůbec nepatří (...a nakonec zřejmě i on té marnosti podlehne...). . . . Šílená skládanka šílených epizodek ze šíleného prostředí, film silný ve své syrové formě i obsahu, ryzí sociální drama snad přijatelné i jako jakési podobenství o >životě a době< , navíc s uvědoměním si a znalostí kontextu politické situace a stavu společnosti, v níž se odehrává... Tak za to všechno to nejvyšší hodnocení, byť ryze toho filmařského espritu se mi zde přeci jen malinko nedostává. V tomto případě tedy ale zase jednou s tolerancí vše zaokrouhleno nahoru, za pět zlatých hvězd, dávno už bez srpu a kladiva na jakémsi od krve desítek milionů obětí rudém podkladu... - - - - - (Poprvé viděno v kině kdysi na přelomu epoch, hodnocení po repete na dvd /v původním znění a originálním formátu obrazu/ 17.1.1012, hodnocení 176., komentář zde jako třiadvacátý - 17.1.2012) - - - - - - - - - - Mimo mísu: Marku, neplácej prosímtě zase ty svoje >explicitně sexploatační< hlouposti... °-[(17.1.2012)

  • gogo76
    ****

    Keď pozriem na meno režiséra, tak si tak hovorím, či sa on vážne nenasral a natočil na ruské pomery fakt netradičný film s pomerne odvážnymi (na vtedajšie časy) sexuálnymi scénami. Rodinná dráma na ruský spôsob sa dá naplno vychutnať len s titulkami, dabingom sa vážne zabije podstatná časť atmosféry. Vera mi svojim účesom i celkovým outfitom pripomínala hviezdu 80.-tych rokov C.C. Catch a takmer mi spadla sánka, keď sa vo filme objavila scéna, pri ktorej ruská mládež s otvorenými ústami čumí na telku, kde spieva práve C.C. Catch...Záver super, ale fajn je celý film, zvlášť od Rusov, ktorí dovtedy chrlili len jeden vojnový film za druhým. 80%.(12.10.2015)

  • sportovec
    ****

    Filmové umění gorbačovovské přestavby je dnes uzavřeným historickým faktem. Stále nadčasové však zůstávají jeho vrcholné filmové plody, které ve své době znamenaly zničující demytizaci žaláře sovětského člověka. To, co ve své době lidé a autoři jako Babel, Pilňak, Zimjanin, Erenburg, Solženicyn, Aksjonov, Ilf, Petrov, Pastěrnak ale i Vysockij či Cvětajeva nebo Jevtušenko mohli jen napovědět, zaznělo v této době s novou, pro režim - jak se brzy mělo ukázat - zničující naléhavostí. Italský neorealismus připomínající pohled VĚRY sleduje jako pod drobnohledem všední život v stále preferované oblasti zřejmě ruského Přičernomoří (jako nejpravděpodobnější inspirace mne napadla Oděsa). Mnohdy žákovská selhání polistopavé protikomunistické tvorby ať už publicistické, nebo umělecké vyniknou právě při takovýchto srovnáních. Bezútěšnost, šedost života, bezradnost hledání v této poušti těla i ducha, to jsou ony skutečně nosné prvky režimní sovětské skutečnosti. Jakkoliv režie tentokrát poněkud převyšuje herecké výkony - s jistou výjimkou tehdy umělecky i věkově mladičké Natalije Něgodové, výsledný dojem z filmu, jemuž dominují některá vrcholná čísla a výstupy, zůstává i po letech plastický, živý ve svých "tázacích" odpovědích živý a přesvědčující. A v tomto ohledu i meze doby svého vzniku přesahující.(27.3.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace