poster

Malá Věra

  • ruský

    Malenkaya Vera

  • ruský

    Маленькая Вера

  • ruský

    Maleňkaja Vera

  • slovenský

    Malá Viera

  • anglický

    Little Vera

Drama / Romantický

Sovětský svaz, 1988, 128 min

Režie:

Vasilij Pičul

Scénář:

Mariya Khmelik

Kamera:

Jefim Reznikov
  • nascendi
    ****

    Po viacerých rokoch sa mi podarilo opätovne si pozrieť Malú Vieru, na ktorú som mal výborné spomienky už z premiérového sledovania. Bol som v Moskve rok po jej nakrútení a teda ma oslovila už vtedy viac ako tých, ktorí v Rusku neboli alebo tam boli s Inturistom po vyznačených trasách. Áno, je to presný obraz bezútešného života bežných občanov, ktorých okrem iného gniavi alkoholizmus, chudoba, ľahostajnosť a šlendriánstvo. Zaujímavé, ako si zo Západu (ostatne ako aj my) berú to poklesnuté, bezcenné a škodlivé. Veľmi cenné je, že to režisér v žiadnom ohľade neprehnal a nevytvoril figúrkovité panoptikum vzdialené realite. Dialógy boli presné a plasticky vykresľovali duševný svet časti obyvateľstva, o veľkosti podielu ktorej sa neodvážim špekulovať.(28.8.2015)

  • igi B.
    *****

    Láska za časů >zmagory< aneb na svou dobu neobyčejně otevřená, poctivá a nelítostná sonda do sociopatického životního stylu jistých vrstev sovětské společnosti na přelomu brežněvovsko-gorbačovského "nejhumánnějšího společenského zřízení v dějinách lidstva" (jak i nás v těch dobách učili a zpracovávali v našich školách, že...)... Socialistický životní styl včetně "morálního kodexu budovatele komunismu" odcházely pomalu na smetiště dějin a nastaly časy glasnosi a perestrojky. Pro desitky milionů obyčejných Rusů přišlo rozčarování a společenský rozvrat a Vasilij Pičul nahlíží do života jedné takové rodiny kdesi v průmyslové oblasti Ruska... Otec blbec, matka trubice, pijanství a šablonkovitá povrchnost denodenního bytí, které ubíjí a pohlcuje a hubí i toho >duchem silného< bratra Vítěnku (...dávno marně uprchnuvšího do Moskvy, ale samotného se potájejíce ve svých rodinných problémech...), i tu rozvernou >malou< Věročku, co snad by taky tak ráda unikla (...ale se svou povahou danou rodinnými dispozicemi vlastně zjevně nemá kam...), i toho zamilovaného vysokoškoláka Serjožu, co do téhle duchem i žitím pominuté sémji ale vůbec nepatří (...a nakonec zřejmě i on té marnosti podlehne...). . . . Šílená skládanka šílených epizodek ze šíleného prostředí, film silný ve své syrové formě i obsahu, ryzí sociální drama snad přijatelné i jako jakési podobenství o >životě a době< , navíc s uvědoměním si a znalostí kontextu politické situace a stavu společnosti, v níž se odehrává... Tak za to všechno to nejvyšší hodnocení, byť ryze toho filmařského espritu se mi zde přeci jen malinko nedostává. V tomto případě tedy ale zase jednou s tolerancí vše zaokrouhleno nahoru, za pět zlatých hvězd, dávno už bez srpu a kladiva na jakémsi od krve desítek milionů obětí rudém podkladu... - - - - - (Poprvé viděno v kině kdysi na přelomu epoch, hodnocení po repete na dvd /v původním znění a originálním formátu obrazu/ 17.1.1012, hodnocení 176., komentář zde jako třiadvacátý - 17.1.2012) - - - - - - - - - - Mimo mísu: Marku, neplácej prosímtě zase ty svoje >explicitně sexploatační< hlouposti... °-[(17.1.2012)

  • Pacco
    *****

    Tento geniální/infarktový počin, reflektující jednu z přelomových událostí moderní historie z pohledu jedné rodiny a jejich mladé dcery Věry, spojuje několik žánrových rovin, z kterých může interpretován - rodinné drama, sociální dokument vypovídající o povaze života na ruském sídlišti před pádem sovětského svazu a otevřený politický film, ukazující dekadentní rozpad/dopad už zahnívajícího režimu. Film ve své době zlomil veškerá cenzurní tabu ohledně otevřené sexuality, alkoholismu podanému v negativním vyznění a obrazu sovětské rodiny, který se změnil v depresivní ru(t)inu, bezvýchodnost a neporozumění. Nejvíc šokující na Malé Věře podle mne není samotná explicitnost některých tabuizovaných témat, ale způsob, jakým se s těmito tématy zachází. Snímek ukazuje následky komunistické režimu v Rusku bez ohledu na záměry režimu nebo rozdělení na viníky a oběti. Všichni jsou totiž obojím. Divákův vztah k postavám je od začátku do konce ambivalentní – Věra je líná, ale zoufalá z neporozumění si s rodiči, otec je alkoholik a skorovrah, ale jen proto, že je stejně jako jeho žena lapen v pasti předsudků a dávno minulých tradic. Nejděsivější jsou pak scény, kdy zvláště matka vyvíjí snahu tyto oživlé mrtvoly stereotypů přimět k životu zlehčováním závažnosti situace předstíráním, že se nic nestalo. Předstírat se však nedá donekonečna.(21.8.2010)

  • Brouk
    ****

    To byl nezapomenutelný film o životě dospívajícících v "Gorbačovském" Sovětském Svazu poloviny 80.let.... Žádné: "Lépe! Radostněji! Výše! Světlé zítřky! Budovatelští hrdinové!" ale naprostá nezkreslená syrová realita... Všichni chlapi chlastaj, v krámě maj tak leda rajčatový protlak a rybí konzervy a sem tam maraženoje.... a totální beznaděj...a vše pod heslem : Vezmi, než vezme někdo jiný... moc se soudruhům tenhle film nelíbil... :-) To by se mělo promítat před volbama, abychom nezapoměli, jak vypadaly světlé zítřky s velkou stranou a vládou“ Promítalo se to na FFP (filmový festival pracujících) pod názvem Malá Věra Jinak ho mám pro zájemce na DVD s anglickými titulky(2.11.2004)

  • Bluntman
    ****

    (SSSR) MALÁ VĚRA je výborný film, ale výrazně mu škodí způsob, jak byl a stále je propagován a co se ke k němu váže. Je tak nutné odhlédnout od pověsti prvního erotického sovětského filmu, ve kterém jsou explicitně vyobrazeny sexuální scény; toho, že v amerických kinech šlo o sexploataci, což podpořila propagace Natalije Něgodové, která nafotila fotky pro Playboy a řekla svůj životní příběh časopisu People; v poslední řadě je třeba zapomenout i na pověst "skandálního filmu z gorbačovského Ruska" a obal u nás vydaného DVD, který láká na sex a násilí. Debut Vasilie Pichula totiž není ryze žánrovým titulem, který by chtěl uspokojovat ty nejnižší pudy, ale naopak zásadním počinem, který realisticky nahlíží na to, co komunistická ideologie Sovětského svazu napáchala, když zanechala nesmazatelné stopy na jednotlivcích. Přesné studii, ve které se není s kým dost dobře identifikovat a která končí otevřeně, se dá vytknout leda modelovost, s jakou se k dané problematice přistupuje: rozklad jedné rodiny jako rozpad tamního režimu, otec jakožto sám Gorbačov. Nemyslím si, že jde o nadčasové vyprávění - coming-of-age drama, protože je snímek spjat s rokem a zemí vzniku, což je jak největším kladem (dnes je možné na něj nahlížet jako na dokument doby), tak i záporem (nejde o univerzální a kulturně přenositelný příběh, což zpětně vysvětluje onu potřebu inzerování MALÉ VĚRY jako sexuálně odvázené podívané s násilím).(23.1.2011)