Der letzte Akt

V podstatě stejný příběh jako v pozdějším a známějším Pádu třetí říše (13.11.2005)

Vrchol kariéry G. W. Pabsta rámují dva důležité filmy odehrávající se v samém závěru Třetí říše. Pouhé dva měsíce po uvedení filmu Der letzte Akt měl premiéru Es geschah am 20. Juli věnovaný von Stauffenbergově pokusu o atentát. S posledními deseti dny Adolfa Hitlera se nejprve vypořádal americký soudce s italskými kořeny Michael A. Musmanno, který se po norimberských procesech věnoval vyvrácení teorie o Hitlerově přežití 30. dubna 1945. Musmanno nejprve publikoval v roce 1948 v The Pittsburgh Press článek sestavený z rozhovorů s očitými svědky, a o dva roky později navázal knihou Ten Days to Die (1950, česky nevyšla). Po jeho smrti byl ještě dodatečně sestaven samostatný dokument The Day Hitler Died. S tímto materiálem pracovali Erich Maria Remarque a Fritz Habeck, než se z něho stal plnohodnotný filmový scénář. Polovina 50. let velmi přála protiválečným filmům zejména v německy mluvících kinematografiích, přičemž Der letzte Akt lze považovat za pomyslný vrchol tohoto trendu. Stísněná atmosféra, autentické detaily, Pabst na filmu dokonce spolupracoval s Hitlerovou poslední sekretářkou Traudl Junge. Není co vytknout, i casting je výborný: Albin Skoda, Lotte Tobisch nebo Oskar Werner. (27.08.2023)

Ponurá atmosféra podzemného úkrytu je klaustrofobická a ako celá Hitlerova politická kariéra, aj posledné dni v tomto betónovom úkryte svedčia o jeho neuveriteľnom fanatizme. U nás neznámy film sa snaží o vykreslenie posledných vodcových dní zrejme najvernejšie ako sa len dá, a vcelku sa to vydarilo. Tento zámer sa však dal dosiahnuť aj menšou "údernejšou" minutážou. Štvrtý komentár. (08.01.2020)

Traudl Junge, posledná sekretárka Adolfa Hitlera, bola vypočúvaná sudcom Michaelom Mussmanom niekoľkokrát; časť jej spomienok zahrnul do knihy Ten Days to Die, ktorá tvorila základnú ideu tohoto filmu. Scenár dvakrát revidoval Erich Maria Remarque, a do konečnej verzie ho dotiahol Fritz Habeck. A práve Hitlerova sekretárka bola osobne prítomná pri filmovani, ale neželala si byť viditeľnou vo filme pretože sa bála Hitlerových prísluhovačov. Vidieť sme ju mohli vo filme Bunker z roku 1981. Ďalšie filmy s touto tématikou Hitler: Posledných desať dní, 1973; Smrť Adolfa Hitlera, 1973; Bunker, 1981; Pád Tretej ríše, 2004. (17.11.2015)

Deset let po válce bylo Pabstovi 70 let - a jeho zkušenosti se zobrazováním pruských oficírů mohl využít i zde. Navíc měl k dispozici výpovědi obyvatel berlínského bukru, kteří byli Hitlerovi nejblíže; pořídil je Michael Musmanno. O událostech z 12. dubna, v den Rooseveltovy smrti, referuje jeho tiskový mluvčí Heinz Lorenz. O další událostech jeho sekretářka Traudl Junge, a o dalších další. Filmový popis posledních tří dnů Adolfa Hitlera, kdy jeho manio-depresivita už rozervala celou jeho osobnost, je možno pohlížet jako na umělecký (hraný) dokument. Vedlejší epizody jsou určené spíš jen k podbarevní a odlehčení nesnesitelného pádu největšího německého romantika. (09.03.2020)

Príjemné prekvapenie z Rakúska. Filmov z posledných chvíľ v Hitlerovom bunkri som videl niekoľko a tento sa medzi najlepšími určite nestatí. Hitler sa na seba podobá síce o trochu menej, ale charizmu má neskutočnú (vždy porovnávam s fantastickým Hopkinsonovým Hitlerom). Mladý Oskar Werner mu dobre sekunduje. Z filmu cítiť ľudskosť i naliehavosť. (19.04.2021)

Nikdy by mě nenapadlo že Pád třetí říše je vlastně REMAKE. Je sice pravda že v tomto filmu jsou scény, které v Der Untergang chybí (např. zaplavení metra...), ale jinak mi to přišlo dost podobné. Z filmu je hodně cítit rukopis George Wilhelma Pabsta a to především díky podobné atmosféře a stylu vyprávění jako ve stejně starém ilmu Es geschah am 20. Juli, Der Letzte Akt mi ale přišel povedenější. (30.05.2013)

Zajímavé panoptikum postav kdy jedny jsou absolutně zničené (nejčastěji permanentně pod vlivem alkoholu a sexuálního chtíče - chovající se téměř jako zvířata) a mezi nimi také generálové, co neví jak přemluvit Hitlera, že už to nemá cenu a musí vyřešit morální dilemata pro splnění rozkazů, jako je zaplavení metra plné německých civilistů. Druhé  postavy jsou blouznící a pomýlené karikatury lidí, co už absolutně ztratili pojem o realitě a mezi nimi blouznivý král zkázy, sám Adolf Hitler. V některých momentech je podle mého mínění možné spatřit budoucí inspiraci pro Der Untergang, většina scén jsou však jsou nové (resp. v jiných filmech o Hitlerových posledních dnech neviděné) například Hitlerův rozhovor se zraněným Robertem von Greimem  , Hitlerovy blouznivé monology nebo postava malého vojáka Hitlerjugendu snažící se všechno přežít a mezitím spatřuje a hlavně prožívá rozpad nejen německé společnosti, ale rozpad a zkázu jeho rodiny. (23.11.2021)