Smrt panen

Dospívání není žádná sranda a když vás ještě rodiče zavřou v baráku, to je pak dějí věci. (06.02.2005)

70%. Coppola sa hrá na umenie, ale nie každý jej to "zožerie". Nechápem daný prívlastok "mysteriózny" či niektorých snahu pochopiť tzv. náznaky, udalosti, myšlienky, príčiny či otázky a odpovede - ba pripadá mi to až smiešne, ako podaktorí dychčia po transcendentne, ktoré má Coppola sprostredkovať a snažia sa pochopiť niečo, čo ani neexistuje. Až na jednu scénu, a to "mŕtvolku odpočívajúcu na strome", sa žiadny zázrak predsa nekoná. Išla by som s hodnotením vyššie, keby si Coppola nepripisovala schopnosť vytvoriť akúsi sugestívnu atmosféru, takto strhávam hviezdy za umenie, ktoré jej ponímaním za umenie nepovažujem............ Inak ako dráma zo školského a rodinného prostredia obkoleseného trávnikmi, domčekmi, rodičmi konzervatívcami a dcérkami, ktoré sa z takého puritánskeho zaobchádzania scvoknú, je to super (vždy som milovala tento cukrový americký život) a Kirsten s Joshom s ich pubertálno-sexuálnym aspektom ma prinútili nehodiť to až k odpadu. :-) (28.10.2010)

........Vskutku zajímavý debut začínající režisérky. Jak se říká, jablko nepadlo daleko od stromu a u Sofie jakbysmet. Řemeslné umění otce, od kterého se hodně naučila, morální podpora svého manžela Spika Jonze, její herecké začátky, studium výtvarného umění, vytváření scénářů, to vše je zahrnuto ve všech jejich zajímavých a nezvykle komorních dílech. Zde jde o adaptaci románu J. Engenida. Její zdařilý dobový kousek ze 60..70 let je teenegerský vyprávěný příběh. Hudební kolorit k filmu vytvořili dva mladíci z městečka Versailles. Soundtrack Air je jemná instrumentální hudba, která úžasně splývá s dějem a v některých chvílích nabývá převahy nad vlastní vizuální stránkou....Pokud další činnost Coppolové zůstane ve stejném tvůrčím myšlení a pojetí, pak se tedy máme SAKRA na co těšit !! (13.11.2004)

Zvláštní film... Na jedné straně dokáže rozvláčně poeticky vyprávět o osudu pěti dívek, na straně druhé je jako puzzle, které nejdou lehce složit dohromady. Některé pohnutky hlavních představitelek si nedokážu vysvětlit, což je pro logicky smýšlejícího člověka jako jsem já rána pod pás :-) A i když tedy vím, že jistým lidem bude ta mysterie určitě vyhovovat, mně sráží hodnocení o hvězdičku níž. (06.02.2008)

Komorná drama na čele s Kirsten Dunst, ktorá okolo seba vytvára úžasnú auru panenskej nedotkunteľnosti a tajomnej zvodnosti (ano, ide to do kopy) a celý snímok tak posúva o pomyselný level vyššie. A s geniálnym soundtrackom od francúzkych Air je toto oveľa lepšie ako preceňované Lost In Translation. (18.12.2005)

Co tím chtěl básník říci? Nejsem si jistá, jestli se Coppola snažila poukázat na to, že by lidé neměli podceňovat problémy teenagerů anebo na přehnanou a úzkoprsou lásku rodičů k dětem. Každopádně zpracování mi připadá naprosto uzívané a tak nějak zastřené. Nevím, co je pravdy na tom, že se hodnocení podstatně změnilo k lepšímu po tom, co měl další film Coppoly úspěch, ale nedivila bych se tomu. Psychologie a motivace postav byla naprosto nulová, všichni byli nevýrazní a jejich činy neopodstatněné. A sestry "panny" k nerozeznání, snad až na Kirsten Dunst. Toto mě zkrátka minulo obloukem. Mimochodem obsah je úplně zcestný. (09.04.2013)

Mým hodnocením nechci říct, že by mě Sofia nějak zklamala, naopak si myslím, že se jedná o dobrý a místy i dost okouzlující film (dost dlouho jsem přemýšlel o čtyřech hvězdách) ale, bohužel, nikdy jsem nebyl (třináctiletou) dívkou, takže asi nikdy nedocením krásu tohoto filmu. Co můžu docenit je krása Kirsten Dunst a její výborný výkon. 60 %. (25.07.2011)

Tehdy to byla docela událost. Znepokojivá prvotina, kterak pětice dospívajících sester vyrůstá v konzervativním domácím prostředí, a kterak jedna z nich spáchá na první pohled nesmyslnou sebevraždu. Bezpochyby nejpůsobivější postavou je tu vyzývavá Lux Kirsten Dunst, která funguje jako spouštěč řady událostí. Talentovaná debutantka Sofia Coppola se k osamění a prázdnotě života vyjadřovala i mnohokrát poté (tokijská tíha na duši ve Ztraceno v překladu, prázdnota bytí u dvora v Marii Antoinettě či vyprázdněný život v luxusních hotelech a s obdivovaným hercem v Odnikud někam…). Tady skvěle uchopila jednotlivé postavy, užívala výraznou symboliku a prokázala slušný cit pro vykreslení dané doby. (19.12.2021)

Priemerná, poeticko romantická záležitosť, ktorá mňa osobne nijak nezasiahla, lebo kde nie je dráma, tam nie je emócia. Skutočne ťažko sa mi sústredí na film, ktorý si plynie tak nejak bez povšimnutia, respektíve snahy akokoľvek zaujať. (29.07.2020)

Sofii Coppola podle mne patří mezi největší současné režisérské talenty. Její režijní styl není kdovíjak rozmáchlý ani okázalý a nestrhává na sebe příliš pozornosti, zato je chirurgicky přesný, jemný a velmi osobitý. Ve Virgin Suicides pracuje Sofia velice citlivě s charaktery jednotlivých postav, na těch vpodstě nenalezneme žádnou chybičku, zvlášť když jsou tak skvěle zahrané. Jedinečná na tomto filmu je ale hlavně jeho cleková nálada - převážně jemná a něžná, tam kde je to třeba ovšem nenásilně přechází až do úplné mrazivosti. Pochvalu bych směřoval i na přesně padnoucí hudbu a výtečně namluvený over-voice Giovanni Ribisiho. Sofie Coppola mě svým debutem nesmírně příjemně překvapila a popravdě také trochu zastínila Jana Svěráka, kterého jsem si vážil (a stále vážím) z velké části právě pro jeho režijní jemnost. (25.09.2007)

Styl vyprávění Sofie Coppoly mi je neuvěřitelně blízký. Umí skvěle budovat komorní atmosféru, do každého svého filmu dává cit a jakousi jemnost. Každým filmem mě dokáže vtáhnout a i když tento film rozhodně není žádné nervy drásající drama plné napětí a zvratů, je zkrátka strašně dobře natočené. Opět je zde skvěle vyobrazení hlavních hrdinů a jejich vnitřních pocitů. Výborný námět a myšlenka. Sofia chtěla položit několik otázek, na které si už každý divák musí odpovědět sám a v tom je také další kouzlo tohoto filmu, i když možná že mi přece jen chybělo více vykreslit v závěru motivy jednání jednotlivých postav. Dobří herci včele s velice talentovanou Kirsten Dunst, která je ve filmu rozhodně nejvýraznější. Sofia Coppola je rozhodně obrovský talent, na plný počet to u mě není, ale na debut víc než povedený film. (23.06.2011)

Coppola se teprve rozjíždí ke svému vrcholnému Lost in translation. Docela hezky a nadprůměrně natočeno, ale přeci jen je vidět občas až "rutinerským stylem" poznamenaná začátečnická nezkušenost. (29.01.2007)

Ztraceno v překladu je pro mě divnej mišmaš, ale tahle prvotina je vážně dokonalá a geniální. A ta hudba! (24.04.2010)

Když jsem se po čase znovu dostal k tomuhle filmu, překvapilo jak moc záživně a srozumitelně zvládla Sofie Coppola natočit film s tolika postavami, z nichž jich několik výzmaně přispívá do děje, ale zároveň je vše na svém místě a dává smysl a není problém se v ději oreintovat. Zároveň dokázala navodit a nenarušit dojem děsivé teenagerovské dívčí tajemnosti, ze kterého mě tu a tam mrazilo. Kromě skvělých přirozených juniorských hereckých výkonů jsem si vychutnal i vedlejší postavy jejich slavnějších herckých kolegů, kteří dokazují že i malá role se dá zahrát ve velkém stylu. Skvělý byl např. James Woods, ale třeba Danny de Vito svými pár větami také film obohatil. (22.04.2013)

Dosti zvláštní film, jehož vyznění jsem patrně nepochopil nebo je vskutku natolik nelogické. Po zhlédnutí mi vyvstala řada otázek, na které snímek neodpověděl či je dostatečně nevysvětlil. Namátkou (SPOILER): Proč dívky pozvaly chlapce k sobě domů, když se rozhodly hromadně spáchat sebevraždu? K čemu je potřebovaly? Proč si po telefonu pouštěly s chlapci hudbu a nehledaly řešení, nezavolaly si pomoc? Když se společně rozhodly pro sebevraždu, tak proč každá zvolila jiný způsob? Atd. (/SPOILER) Každopádně nelze filmu upřít jeho primární myšlenka o stylu výchovy a také jeho pointa, kdy si osoby, jež za tragédií stojí, neuvědomují svůj podíl viny. (07.09.2016)

Hodně zajímavý a zvláštní film, který vyzařuje takovou neobvyklou, ale velmi působivou atmosféru. Jsou v něm skvělé režisérské nápady, na některé scény je radost pohledět. Na druhou stranu v příběhu trochu chybí nějaké větší osvětlení motivace jednání postav, které vede až k onu tragickému vyústění. Smrt panen je ale každopádně velkým zážitkem. (11.09.2006)

V poslednej pol hodinke to graduje tak, že si to zaslúži 100%. Film sa tam úplne mení a do popredia vstupuje iná dejová línia, ktorá je dovtedy len naznačovaná (platonická láska chlapcov k Lisbonovými dievčatam). Film je temný, atmosferický a pochmúrny. Trochu je škoda nevhodného humoru, ktorý to hlavne v úvode narúša. Nie práve najviac mi sadol motív samovrážd v podobe trochu prehnanej a opozeranej téme prísnych rodičov (resp. matky) - i keď význam a obsah celého filmu je na veľmi dlhú diskusiu, keďže je rozprávaný z pohľadu chlapcov, tak ako si ho pamätajú a v príbehu sú úmyselné diery, ktoré vytvárajú okolo neho temnotu a tajomnosť. Každopádne sa jedná o veľmi zaujímavý a krásne depresívny snímok, pri ktorom ma pri prvom pozeraní v určitých momentoch mrazilo ako nikdy. PS: Temný soundtrack od AIR je tak temný až to mrazí. Úžasné. (12.05.2007)

Sofia Coppola mě naprosto odrovnala Marií Antoinettou, audiovizuálně geniálním filmem s okouzlující Kirsten v hlavní roli a originálním vyobrazením života slavné vladařky. Antoinettě předcházelo mírné nadšení ze Ztraceno v překladu, kde mě zase okouzlovala Scarlett Johannson a výtečná atmosféra. Ale uplně na začátku bylo lehké zklamání z tolik obdivovaného debutu Smrt panen. Ono se to dá těžko popsat, film skvěle vypadá, je výtečně obsazen, i ta atmosféra je jedinečná a námět je vskutku nápaditý, jen jsem se u toho všeho tak nějak trošku nudil. Za to zívání strhávám hvězdičku a Coppola má štěstí, že jsem zívnul jen jednou, jinak by pro mne byla odepsaná! (01.03.2006)

Podivný snímek nás nenechá na pochybách o tom, jak velká a originální osobnost za ním stojí. Opravdu velmi zvláštní příběh pěti dívek zavřených v jednom domě despotickou matkou. Jemný režisérský styl dokáže zobrazit drobné nuance v chování postav, vyzývavé a přesto bojácné pohledy, lásku skrytou v nepochopení, chtíč maskovaný letargií... Obrazy dívek fungují jako skutečné obrazy, stylizace nezná mezí... atmosférický film, který zůstane v paměti a nechá v ní otisk. HUDBA: Air - soundtrack znám už několik let a mám ho naposlouchaný jako máloco, proto bylo velmi zajímavé poslouchat, jak je hudba využita ve filmu. A musím říct, že by mohla být využita lépe, Sofie jí mohla dát více prostoru a nechat ji vyniknout, zesílit... ale je docela dobře možné, že by tím snímek nějak utrpěl ve své naléhavosti, znepokojivosti... Jednoznačně krásná hudba, miluju to. (04.12.2008)

opravdu jsem se chtěl nechat unést, okouzlit, emotivně omámit, ale "něco" tomu prostě chybělo... potichounku jsem se tak trochu pronudil až k předpokládanému konci, v hlavě zůstalo jen pár nezodpovězených otázek a zasněný pohled Kirsten Dunst... není to vysloveně zlé, ale čekal jsem víc... 60% (04.10.2008)