Le notti del terrore
Noci hrôzy
Burial Ground
The Zombie Dead
Režie:
Andrea BianchiScénář:
Piero RegnoliObsahy(1)
Kosti praskají, střeva jsou trhána na kusy - vítejte v Itálii. S prastarými texty si není radno zahrávat. Rozluštění tajemství prastarých svitků, jejichž text dokáže oživit dávno mrtvé osoby, je první velkou chybou, jakou ve svém životě profesor Ayres učinil. Tou druhou pak bylo pozvání přátel, z jejichž poklidného pobytu v profesorově sídle se stává boj o holé přežití v obklíčení věčně hladových zombie. Těch jsou desítky, lační po mase a vnitřnostech, a navzdory svému stavu jsou až neuvěritelně bystré a vynalézavé. O to těžší boj hrstku přeživších čeká. (Řitka video)
(více)Recenze (94)
Ženský by určitě měly víc koukat na horory, nebo alespoň znát jejich základní pravidla, pak by nemusely tropit takový kraviny, jako například tady. Určitě by se pak vyhýbaly proskleným dveřím, za kterými čeká tlupa hladových mrtvol. A zcela určitě by ani neobjímaly svoje smrtelně bledé dítě, u něhož hrozí pořádný kousanec do kozy... Burial Ground je další trash, který pokračuje ve Fulciových šlépějích a v některých momentech mu skládá poctu (dívčino oko blížící se k trčícímu střepu). Bianchi se s detaily moc nesral (v jedné scéně se do domu dobývá 9 zombies, muž spoustě z nich ustřelí hlavu, ale v následujícím záběru odchází od dveří opět stejný počet nebožtíků), ale červy prožrané masky jsou docela fajn, gore je mnoho, snad jen těch nočních záběrů mohlo být víc. P.S: Tak oškliví parchanti se rodí asi vážně jenom v Itálii. ()
Děj, jak se dalo čekat, nula nula nic, ale to vynahrazuje opravdu hustý výskyt zombií od začátku až do konce. Masky jsou podařené, při detailních záběrech z nich lezou červy, akorát ta sukna, co mají na sobě, jsou až moc zachovalá. Mají ty klasické pomalé klátivé pohyby, ale jinak překvapují svými schopnostmi. Umí zacházet se sekyrou a kosou, umí házet kudlou, šplhat po zdi a dokonce obsluhovat cirkulárku. Opravdu šikovní zombíci. Asi nějaký vyšší vývojový stupeň :o)....V rámci zombie žánru poměrně slušný a chílemi i dost brutální přírůstek. ()
„Mŕtvi mi vždy naháňali strach; je lepšie, nechať ich na pokoji.“ 85 minút nie je veľa, ale pokiaľ ich máte stráviť v spoločnosti hororu, kde naozaj ide len o gore, biedne masky zombíkov a nezmyselné jednanie postáv, JE to veľa. Dvojnásobne ak už ste nejaký taliansky zombícky horor 70./80. rokov videli a všetko vám bude pripadať povedomé. Niekto stále niekam uteká, niekto kričí, niekedy si zombík strká slizké biele črevá do ústnej dutiny... no, Romero to práve nie je. Do opustenej vily prídu hostia, padne noc, objavia sa zombíci (niekoľko desaťročí pred Dannym Boyleom ich naučil Andrea Bianchi stvárať také nezombícke kúsky, ako je používanie nástrojov alebo šplhanie na prvé poschodie), hostia a zombíci sa navzájom požierajú/likvidujú strelou/silným úderom do hlavy a toto trvá stereotypných 85 minút (takže za tých zopár dobrých nápadov budete vďační - kosa, mnísi, syn posadnutý bradavkami svojej mamy). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/zombici/194-noci-hrozy-40- ()
V obdobi nejvetsi slavy italskych zombies se o svou vlastni verzi pokusil i Andrea Bianchi. Jeho pristup byl v mnoha ohledech inovujici, bohuzel ne vzdy to bylo k dobru veci. Masky a vubec vzhled zombies jdou ve slepejich Zombi 2 a jsou taky tím nejzajimavejsim na celem snimku. Velkym minusem pak je denni doba, behem ktere se dej odehrava. Ozivle mrtvoly by mely chodit v noci, mnohem vic jim to pak slusi. Skoda take, ze zadna ze sexualnich scen nebyla, i pres to, ze Bianchi je puvodem porno reziser, dotazena do zdarneho konce. Takhle nejvice pozornosti zasluhuje, krome masek, maly chlapec s vizazi Daria Argenta a velkou chuti na svou matku. ()
Tak tohle je opravdu super!! Víceméně neznámý italský zombie-gore-horror, který sice silně kopíruje Fulciho "Zombi 2", ale to vůbec nevadí. Svojí kvalitou jej s přehledem válcuje, stejně jako překonává řadu italských horrorů té doby (myslím tím kvalitu zpracování filmu, triků, kamery, masek atd.). Tvůrci si nelámou hlavu s dějem, na začátku obživnou všechny mrtvoly v okolí zámecké usedlosti a ty pak celý film útočí na partu lidí, kteří sem zrovna přijeli za místním profesorem. Zombie se hrnou od začátku do konce, na nic se nečeká. Perfektní kamera, úžasné detaily, úžasné masky zombií, to je opravdu podívaná. Gore scény naprosto na jedničku. Neustálé pojídání skutečných (zvířecích) vnitřností diváka opravdu kope do žaludku. Ve všech zombie a kanibal filmech "herci" maso a vnitřnosti jen tak přežvykují, ale tady se jím zombáci opravdu cpou jako skutečně hladové bestie. Krev, úchylárny, masakr až do konce ... Pět * nemohu dát z principu, ale jinak opravdu doporučuji pro všechny fanšmekry zejména italských klasických gore brutalit ... paráda! ()
Opět se mi potvrdilo, že Italové točí/li skvělé horory, avšak vyjma zombie žánru. Noci hrůzy je velice špatný film s hroznými maskami, efekty, herci. Možná kdyby se netvářil tak vážně, výsledek by byl jiný, ale takhle jsem zažil jen 80 minut nudy s pár zajímavými scénami. Je tu však něco, díky čemu si tenhle filmek budu pamatovat, a to byl jakýsi zmenšený dvojník Daria Argenta, který vyděsil víc než deset zombie najednou, k tomu ještě jeho celkem vřelý vztah k matce...libózní. V tomhle žánru mě prostě dokáže zaujmout jen ten Romero. Holt mám vetší slabost pro ty kanibaly. ()
Na podobných filmoch ako tento, sa dá vidieť, že Fulci nebol len mesiar, ale v jeho filmoch je aj veľa majstrovskej filmárčiny. Tento kúsok je však skutočne "iba" čistokrvná mesiarčina, plná nekončiacich vĺn hnusných prehnitých zombie. To je však viac ako kritika púha vlastnosť tohto filmu, ktorú mnohí určite ocenia. Maskéri sa jednoznačne vyblbli a koniec koncov aj niektoré usmrtenia boli značne originálne (na druhú stranu je to však občas očividná vykrádačka Fulciho Zombie 2). Milovníci zombie podžánru však hádam ani nemôžu byť sklamaní. (6.3/10) ()
Jako rytíři v hníjící,červivé zbroji vylézají z hrobů a vrhají se s beranidlem na hlavní bránu sídla,kde se schovává hrstka přátel před jejich zběsilým útokem. Nejsou moc rychlí tihle zombíci,ale zato jsou hodně vytrvalí, vynalézavost jim taky nechybí a protože mají svůj cíl(totiž chutné,živé maso)nezastaví je absolutně nikdo.-) Takže hrrr na ně...a kdo bude poslední dočká se jen ohlodaných kostí. ()
Nikde nie je napísané, že zombíci nevedia používať kadejaké nástroje, no týmto filmom určite predbehli dobu, pretože tu sa zombies dobíjajú do domu ako v nejakom hystorickom filme baranidlom a nerobí im problém použiť napríklad takú cilkulárku. A to ako dostanú služobníčku ktorá sa snaží zavrieť okenicu na prvom poschodí je proste exkluzívne. ()
„Ano, to je prs tvé maminky, synáčku. Jako když jsi byl malý......uÁÁÁÁÁ!" Zombie trash Le notti del terrore má poměrně jednoduchý děj. V starobylém rozlehlém sídle s velkými zahradami se sejde skupina přátel. Ještě před nimi sem dorazil profesor historie, který neuváženě probudil mrtvé z jejich věčného spánku. Jeden se až nestačí divit, kde všude jsou mrtvoly poschovávány, když se začnou hrabat na světlo. Zbytek filmu se živí snaží utíkat a skrývat před mrtvými, což se jim příliš nedaří, byť mrtví se pohybují rychlostí mladé želvy. Nahota, krev, několikrát střeva ven (i srdce, játra, ledviny), kosa a padající hlava. Masky nemrtvých jsou velmi nevyvážené, některé vydařené, jiné komické a nechybí oblíbení červi, dojde i na žížaly (ano, jako nejen u Fulciho). Při hrátkách u rozbité okenní tabulky jsem čekal citaci s okem podle Zombie 2 (tříska), ale nakonec došlo jen k podřezání. Skvělé interiéry (což je u Italů samozřejmost), jimž dominuje červená - závěsy, koberce, čalounění... Oproti mému dávnému hodnocení jsem hvězdu přidal. Výborná hudba a skvělý happy end (škoda, že se na pilu v přímém záběru nedostalo). Chlapec Michael (Peter Bark, zde mu bylo 26 let) jakoby vypadl z Malérů pana účetního a naznačený incest měl šťavnatou dohru. Pobavil mě dabing z Řitky, kdy vyděšené, rozzuřené a zoufalé postavy křičí na nemrtvé nadávky, z nichž nejhorší mají být - ničemové a mizerové! ()
Problémom veľkej väčšiny zombie filmov je ich rozvláčnosť - príliž veľa nudných kecov a žiadna akcia. To však neplatí o Burial Ground. Od desiatej minúty sa na živých vysype hromada zombies a tí nezmiznú z plátna až do konca filmu. Neustále zábery, ako sa potácajú z jednej strany na druhú, napodiv nenudia i vďaka ich podareným maskám (zabudnite na Romerove čerstvé mŕtvoly, títo zombies sú tie pravé polorozpadnuté mátohy hnijúce v zemi už niekoľko desiatok rokov - no čisté gurmánstvo). Škoda len, že takmer celý film je nasnímaný cez jasný deň za plného svetla, a tak na atmosféru môžeme rovno zabudnúť... ()
Objektívne je síce Burial Ground: The Nights of Terror jeden z tých horších zombie hororov, ale zas na druhú stranu je to jeden z najčistokrvnejších trashov, v ktorom zombíci prakticky nezlezú z obrazu. Toľko nemŕtvych v jednom filme sa len tak nevidí! Bez zbytočných úvodných prieťahov sa ide totiž hneď na vec. Na pekné, drahé, luxusné sídlo uprostred udržiavanej prírody prichádza skupinka ľudí (mužov a žien) na troch autách, za účelom oddychu a potešenia. Nikto v tom čase ešte netuší k čomu sa schyľuje. Inteligentní zombíci zasahujú! Inteligentní preto, že v istých momentoch mali v tých svojich prašivých a hnilých hlavách viac rozumu ako ich krajšie obete. Zaujímavosťou je, že síce samotný názov hororu hovorí o noci hrôzy, prevažná časť filmu a besnenie nemŕtvych prebieha ale za denného poludňajšieho svetla, neraz svietiacom priamo do očí. Masky priemerné, herci podobne (okrem žien, tie aspoň niečo ukázali). Malý nadržaný “Argento”, erotická príchuť a kopa poctivých masiak v rámci možností, dokážu pozdvihnúť tento trash a pobaviť aj napriek riedkej atmosfére. ### PS – v Nemecku vychádza Burial Ground ako „Zombie 3 - Die Rückkehr der Zombies“ t.j. ako súčasť zombie série, ktorú tunajší distribútor na domácom trhu spojil s DAWN OF THE DEAD 1978 (Zombie 1) a DAY OF THE DEAD 1985 (Zombie 2 - Das letzte Kapitel). ()
Zrychlená exkurse do vývoje druhu Homo zombinus. Zpočátku sledujeme, jak zombies v touze po potravě užívají při lovu pouze svých rukou a zubů a to ještě navíc isolovaně. Velmi brzy se však začnou sdružovat do skupiny, kterou nejspíš vede jedinec s nejvyšším procentem rozbředlé hmoty v lebce. S ním v čele proběhneme dobu železnou (kosa), temný středověk (beranidlo) až skončíme ve žhavé současnosti (cirkulárka). Jako dokument o vyspívání jediného (ne)přirozeného predátora člověka to jistou hodnotu má, ovšem coby film je to díky scénáři, který se spolehl pouze na suchá vědecká data a pornominulost režiséra (možná i požíraných osob..vážně se jim nedá říkat herci), poměrně tragické. ()
veľmi slušná nechutnosť v tendenciách talianskej klasiky .... precízne detaily ..... ()
Toskánske prekultivované prostredie plus primitivistický horor? No to bol už najvyšší čas... Poznáte to. Dívate sa na nejaký film a kombinácia niekoľkých okolností v ňom sa vyskytujúcich vám učarí do takej miery, že s maximálnym hodnotením neváhate. Dokonca aj vtedy, ak ide o čistý brak, teda o podivuhodné (bitevné) pole, kde sa rodí fenomén kultu. Démon umenia číha na každom kroku, ale vy si nedokážete pomôcť :-) Režisér Andrea Bianchi je snáď učinený zázrak, pretože dokonale chápe, čo je pre žáner zombie hororu najpodstatnejšie: 1) dostatočne strašidelné masky, ktoré 2) je vidno dostatočne dlho, 3) dostatočne často a 4) v dostatočnom osvetlení 5) za sprievodu bizarnej, disonantnej, kakofonickej elektronickej hudby. Sci-fi zvuky a hnijúce mäso z etruských (!) mŕtvol, tomu hovorím avantgarda bez akéhokoľvek pejoratívneho podtextu (o dekapitácii a defenestrácii v jedinom zábere či mníšskom happeningu na námet Poslednej večere ani nehovoriac). Masky sú modelované tak expresívne, až sa stávajú takmer amorfnými a svojou sugestivitou tak prekonávajú také úchvatné diela akými je ikonická Fulciho "conquistador zombie" zo Zombi 2 alebo Romerov "kravaťák" (Dr. Tongue) z Day of the Dead (pán s poškodenou dolnou čeľusťou, takže jeho jazyk visí ako kravata). Kravaťák je mimochodom len vylepšená verzia jednej z masiek v Burial Ground! Všetky ďalšie "podružnosti" loajálne slúžia tomu, čoho sa srdiečko fanúšika nevie dočkať - exkluzívnej módnej prehliadke pre trochu (dosť) staršie anorektičky na sezónu primavera-estate 1981, značka MM (memento mori). Hans Baldung Grien by dal päť. ()
V podstatě souhlasím s Flipnicem a jen bych se opakoval.Jen chci dodat že jsem to viděl s českým dabingem a slovo zombie tam padlo jen jednou.Většinou jim nadávali vy ničemové,což mi přišlo docela úsměvné.A nejhnusnější zombík z celýho filmu byl synek Mariangely Giordanové.Z toho mi běhal mráz po zádech a to ještě nebyl ani pokousanej.Fakt ohavnej malej slizkej zmrd.A takový konce mám fakt rád,takže lepší 3 hvězdy. ()
Já si tento horor budu hodně pochavlovat,už z toho důvodu,že se s nikým a s ničím nesere a téměř celou hodinu jsou v něm pořádní nenažraní zombící a film se tak krásně táhne,dobré gore a nechybí hodně debilní chování postav,bez kterého by film ztratil dech a byl by hned u konce. ()
Abych se přiznal čekal jsem něco víc. Noci hrůzy začínají skvěle, ale postupem času začnou být "omšelý", a nevírazný. Zombie filmy z Itálie mám moc rád, ale tohle je spíše z průměrného soudku. KAždopádně co se musí pochválit jsou masky, které jsou fakt vynikající. Co se ale pochválit nedá je hudba a herci, hudba je děsná a používá klasický znaky béčkových filmů, což by nebylo od věci ale tady je to fakt hrůza neustále se opakující tóny jsou fakt k ničemu. Herci jsou tak děsně odporní a otřesný že to ani popsat nejde, ten malej čipera co vypadal tak na 30 byl děsnej a ty jeho dialogy(hlavně o kozách) byly fakt umorné a trapné. Nu co naplat výlet do dalších 80 let se moc nepovedl, není to sice nic hrozného ale taky to není nic z čeho by se padlo na zadek. ()
Dementní příběh, příšerný masky, nudná slátanina – tak nějak bych shrnul tenhle brak. I v rámci trashe je to prostě špatný po všech stránkách. Film je „zásadní“ jen tím, že dal světu jednu z nejbizarnějších figurek, která se kdy objevila na stříbrném plátně – a tou je Peter Bark. Právě jeho scény s matkou jsou tím nejzajímavějším, co film nabízí – to ale nemyslím v dobrém slova smyslu. Některé konkrétní pasáže jsou hodně za čárou. Za vše může Barkovo dětská vizáž, díky které nabral jeho pedofilní vztah s matkou nový rozměr – líbáním počínaje, ukousnutím bradavky konče. A to mu bylo v době natáčení 26 let! Bizár na ntou. 1* za odvahu režiséra Andrei Bianchiho jít s takovouhle grotesktní sračkou ven. ()
Nieže by som nepociťoval určitú úctu k starým hororom, ale toto je slabota. Slabé masky, smiešni zombíci. Pár spoločenských nekorektností prekvapilo, ale to skôr zvýraznilo divnosť tohto filmíku. Funguje len ako raritka. Nie že by šlo o nudu, len je to občas dosť otravné... ()