Hazardní hráč

Život je jako bonboniéra… a taky jako jiné slovo na „b“ – biliár. Někdy máte věc pevně ve svých rukou, ale stačí jeden špatný šťouch a z aktivního hráče se stáváte bezmocným pozorovatelem. Vaše (ne)štěstí je rázem v cizích rukou. Občas nezbývá, než se naučit jinou hru. Nebo jinak hrát. Hazardní hráč se po svižné, i když přes půl hodiny dlouhé hře mění v táhlé psychologické drama. Ze změny tempa i celkové nálady je zřejmé, že Eddie těžce narazil. Jeho nehorázně vysoké sebevědomí spadlo na úroveň sebepodceňující se Sarah. Díky prohře ve hře zabodoval v milostném vztahu. Neznamená to pro něj, že by již víckrát nevzal tágo do ruky, naopak – získal novou motivaci. Excelentní Paul Newman mi stylem herectví připomněl Marlona Branda o deset let dříve v Tramvaji do stanice Touha (method acting v plné parádě). Zásadní rozdíl tkví v povahách jejich postav. Eddie není beznadějný hajzl, jenom tulák, který se zastavil na místě. Žil pro výhru, ale teď schytává jednu ránu za druhou. Buď se naučí snášet porážku, nebo bude navěky poraženým. Jeho počínání je místy filmově nevěrohodné, ale gró věci díky němu v závěru každého praští mezi oči. O změně, o tom, kdo je vítěz a kdo poražený, není pochyb. K nesmrtelnosti této černobílé klasiky svým barvitým výkonem přispěl také George C. Scott, z něhož vyzařuje stejná arogance jako z generála Turgidsona v Dr. Divnoláskovi, ale pod slupkou ze silných slov tentokrát tušíte slabošské jádro. Minimem akce a maximem dialogů dává Hazardní hráč jasně najevo, že je hereckým filmem. Proto mne překvapuje, jaké oblibě se dodnes těší. Největší dozajista ne mezi těmi, kdo slepě holdují hazardu, ale těmi, kdo mají biliár rádi, protože stejně jako Eddie pochopili. 75% Zajímavý komentář: Shaqualyck (28.05.2011)

Je to už pěkná řádka let, co jsem tento krásný černobílý film viděl, ale dodnes ve mně zanechal nesmazatelné vzpomínky. Paul Newman exceluje ve své nejlepší filmové roli jako šampión v biliáru, bojující s osudem, se závistí a se sebou samým. Milostná linie - Newmanova nenaplněná láska k mladé ženě propadající se do alkoholismu - je jedna z nejlepších, jakou jsem ve filmu viděl. 9 nominací na Oscara zcela po právu. Kéž by tak ČT napadlo po dlouhé době tento masterpiece znovu zopakovat! (21.07.2002)

Excelentní výkony budoucích hvězd Newmana, Scotta a Laurieové. Filmu samotnému už trochu ublížil zub času, ne snad na kvalitě děje, ale spíše na kvalitě nahrávky. Jsou zde k vidění úžasné šťouchy. Závěrečná Newmanova hra je famózní, nejde mu snad ani tak o porážku Minnesotty, ale o porážku svého dosavadního zpackaného života. (10.12.2002)

Paul Newman s cigárkem v puse a tágem v ruce fakt působí jako husťák. Čekal jsem od toho trochu jiný film. Víc dějovější. Toto zpracování mě ale zasáhlo mnohem víc. Část kdy Newman jen zevlí s holkou a ožíraj se je naprosto parádní (skoro jak od Bukowskýho) a mnohem výstižnější v líné atmosféře nicnedělání než např. Godardovo U konce s dechem. A těch výstavních šťouchů je tam samozřejmě taky požehnaně. (11.11.2010)

Při sledování Paula Newmana hrajícího pyramidu se mi obnovily vzpomínky na moje léta, kdy jsem se u kulečníkového stolu cítil úplně stejně, jako on, když porážel Minnesotu. Nicméně s každým dalším pivem hrdinství bylo vyšší a výhry méně častější. Tudíž vlastně nemám co vytknout. Film, jak ze života, jen s trochu obšírnějším příběhem, který zde není podstatný. Lepší filmově zpracovaná partie kulečníku pravděpodobně neexistuje. (20.01.2019)