poster

Žaluji

  • Německá říše

    Ich klage an

Drama

Německá říše, 1941, 125 min

  • gjjm
    **

    Měl by to být příběh ilustrující nezbytnost dobrovolné euthanasie postižených. Je to v podstatě o tom, jak mladý perspektivní lékař dokáže své roztroušeně sklerotické mladé perspektivní manželce svou lásku tím, že ji zaeuthanasuje, aby nebyla přítěží Rajchu a následně je za to souzen (paradoxem je, že na roztroušenou sklerosu zemřel i regisseur Wolfgang Liebeneiner - holt kdo s čím zachází...). Neměl jsem k tomu titulky a musel jsem si vystačit se svou charou němčinou, každopádně mne od filmu odpuzovala nesympatičnost všech postav a šáhlost některých scén (oční vyšetření), tupost a nesouvislost většiny dialogů a celková zdlouhavost filmu. Nepochopil jsem systém, podle kterého si postavy zapínají hudbu. Příjemně mne překvapilo jednak to, že se tu (přestože jde o propagandistický film, propaganda je zde přítomna jen implicitně) nemává hákovými kříži a celé je to natočené víceméně se smyslem pro realitu, což je u propagandy velká výjimka. Několik scén je docela působivých (třeba ta, kde se už paraalysovaná Hana snaží hrát na klavír). Navíc bych film spíš než na Německo let čtyřicátých tipoval spíše na Ameriku konce let padesátých, což jistě není nezajímavá paralela. Vlastně je zajímavé srovnat to s romantickým filmem jako žánrem (genologická charakteristika soudního dramatu, romantického dramatu, lékařského dramatu atd. se za tu dobu v podstatě nezměnila, změnilo se jen prostředí) - a je deprimující vidět, jak může film ovlivnit veřejné mínění. Zajímavý dokument, jinak nic moc. Dá se stáhnout na http://www.archive.org/details/1941-Ich-klage-an(6.6.2010)

  • liborek_
    ***

    Je pravda, že Ich klage an představoval důležitý propagandistický prvek v celkovém nacistickém plánu využití "eutanazie" k systematickému vraždění "neužitečných" lidí (viz Akce T4 apod.). Hleděno s odstupem a kritičtějším okem však není možné tento film jednoznačně zatratit a zhnuseně poplivat jen proto, že nám před projekcí nebo z psané anotace někdo řekne, že jde o nacistickou propagandu... Na to je film příliš dobře napsán a natočen a navíc postaven na vcelku relevantních argumentech, se kterými se vážně potýká lékařská etika i v dnešní době. Není snad dnes stále častěji kritizována idea "smrt = lékařova prohra"? Není rozhořčený výrok "Medicína, se všemi jejími prášky a léky... Trvá na umělém oddalování spásy v podobě rychlé smrti...", který mj. ve filmu zazní, často ke slyšení i dnes, kdy je tzv. dystanazie stále častěji terčem kritiky? (více viz Thanatologie, Helena Haškovcová, Galen, 2007). Ve filmu se neprobírá dobová politika, není vidět hakenkrajc, takřka se nehajluje (snad jen jednou, a to ještě částečně ve střihu - tohle asi cenzorům z ministerstva propagandy uniklo) a film se vůbec tváří dost neutrálně (v čemž je často spatřována zákeřnost propagandy). Film je nebezpečný (tehdy i dnes) jen jedním jediným okamžikem, a to sugestivní větou, kterou pronese při poradě během soudního přelíčení jeden ze soudců: "Právo zabít by nemělo být dáno lékaři samotnému. Toto konečné lékařské rozhodnutí by mělo být ponecháno státu." Tento naprosto nepřípustný požadavek je typický pro nacistický režim a v tomto lze spatřovat klíčový propagandistický záměr. Stát ani lékař nesmí mít takové právo; toto právo přísluší pouze tomu, koho se týká - pacientovi (a i to je diskutabilní). Nebýt tohoto excesu a snad ještě některých dalších drobností, film by mohl bez problémů být natočen v nezměněné podobě i dnes. Je to totiž jinak vcelku dojemný příběh lékaře, jemuž onemocní žena a který se snaží ze všech sil její nemoc porazit. Nejde o nedobrovolnou eutanázii dětí a mentálně postižených; nejde o vraždy, ale o boj o život; jde o milosrdenství. V tomto film zasluhuje pozornost a trochu zamyšlení i dnes. Na druhou stranu uznávám, že film s podobným tématem působí v dobovém kontextu všeobecného vražedného šílenství a ztráty humanity dost zrůdně... (Stejně zrůdná je pochopitelně i zřejmá motivace k natočení tohoto filmu, ale mojí snahou bylo zkusit se od tohoto oprostit a posoudit film takříkajíc an sich.)(11.8.2013)

  • HenryS.

    Propagandistický nacistický film na téma eutanázie. Možno viděno v červnu 2008 na Psychofestu v kině Atlas v Praze. Zajímavé je, že tímto filmem se kino Atlas otevíralo 31.11.1942. In: Iluminace 4/98 Jiří Hilmera: Stavební historie pražských kinosálů, 3. část, s.125.(7.12.2008)

  • Sarkastic
    ***

    Velmi problémový film, poněvadž když se na něj divák podívá bez dobových souvislostí a odmyslí si těch pár říšských orlic na oděvech soudců a obálce, může snímek fungovat jako velmi zdařilé drama, kterému přitěžuje pouze poněkud rozvleklý soudní proces, jenž je zbytečně natažený. Když se však na Žaluji podíváte v jiném světle, tedy v tom historickém, vyklube se z něj velmi nebezpečná propaganda, která vyznívá úplně jinak a u některých replik diváka zákonitě zamrazí. Proto je film velmi obtížné hodnotit, ale když do toho zahrnu jak dobové souvislosti, tak nespornou filmovou kvalitu, nemůžu jít do podprůměru, dávám tedy 3*.(4.8.2013)

  • woody
    ***

    Prasárna stejného kalibru jako Věčný žid, přesto diametrálně odlišná. Ukazuje jak kvalitní propagandu náckové tvořili. Tam, kde se vyzývali obyvatelé Říše k nenávisti proti židům nebo socialistům, tady na to museli jít z opačného konce. Vzbudit sympatie (k lékařům) a lítost (vůči pacientům) je hlavním úkolem Ich klage an. A co více, daří se mu to. Ten film je relativně kvalitním dramatem s několika dojemnými scénami. Pro vzbuzení dojmu, že se nejedná o vyslovenou politiku státu, chybí hákenkrojz, náckovské termíny a pozdravy, zkrátka příběh, který se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv. Právě v tom tkví největší nebezpečí, v této sekundární indoktrinaci správnosti euthanázie. Samozřejmě, člověk si může myslet, že byli vedeni dobrými úmysly (což mu podsouvají velmi nevtíravě), ale kdo tomu při pohledu na plakáty s nápisy "Duševně nemocní stojí říši 60 000 marek. Je to i vaše volba" skutečně věří? Z historicko-společenského hlediska neskutečný přínos. Přesto budete trpět jistou schizofrenií: budete opět o něco blíže pochopení ohavného a veskrze nelidského systému. A přesto přestanete ještě více chápat, jak mohlo dojít k odhození veškerých humanistických názorů, které z větší části formoval právě německý národ.(26.9.2010)

  • - I přes protesty lékařské komory šel film do normální distribuce, ale bez obvyklé propagace, která byla u propagandistického filmu běžná. (cariada)

  • - Film byl natočen na podnět nacistických úřadů a měl ovlivnit vnímání a ospravedlnit gestapem prováděnou eutanazii válečných mrzáků a chovanců ústavů pro duševně choré. (cariada)