Fallout

Ježto patřím mezi jedince, kteří si ještě jako malí fakani na základce za účelem důchodového zabezpečení pečlivě střádali víčka od limonády a při jakýchkoliv zdravotních potížích se bodali vývrtkou, ovšem v současnosti jsem se již stihl dožít zdravé skepse velící mi pokud možno nikdy se na nic netěšit předem, neb obvykle pak následuje bolestivé zklamání (viz např. první díl filmového zprasení nejoblíbenější knihy pisatele tohoto pamfletu, které spáchalo Vilné F, kvůlivá čemuž stále váhám, zda se vůbec pokoušet mučit dvojkou), jsem směrem k tomuto seriálu opravdu urputně potlačoval veškeré neblahé doufání a raději se snažil zůstati tím septikem. Naštěstí mohu nyní prohlásit, že zcela zbytečně, neb vizualizace nejenže úplně přesně vystihla atmosféru původních herních klasik překrásným výtvarnem počínaje a stylovým hudebním doprovodem konče, ale i obsazení hlavních xichtů bylo velmi prdelohrncové (zejména „small frame“ bráchu hlavní protagonistky, který jako by Lannisterům z Tyriona vypadl, jsem si velmi oblíbil), ba dokonce nebylo opomenuto důkladné prošpikování děje odkazy na nejlepší film evr via hodný, zlý a ošklivý Gogginsův ghůl, vulgo mazlík numero uno (při přechodu pouště za Tuca, na návštěvě u farmáře za Sentenzu, jinak, ač vlasů nemaje, víceméně Blonďákovatý a sumasumárně skvěle vystižen tímto songem), v míře obdobně hojné, jako jimi byl k mé někdejší radosti nacpán nejoblíbenější (a imo nejlepší) druhý díl hry.  Vykreslení postapo světa shledávám rovněž předloze věrným (= doma rádobyidylická utopie, z níž by se ovšem Orwellovi děsem stáhla prdel, nahoře fašouni nalevo, sekty napravo, pošahanci a kanibalové všude), kvituji plnokrevné zpracování a co se týče děje, tak byť jsem byl první cca dva tři díly mírně znepokojen občas možná zbytečným oslím mostěním, které po zhlédnutí hodnotím spíše jako vynucené pouze osmidílnou stopáží, a některými obecnými seriálovými nešvary, kvalita příběhu i jeho odvyprávění měla naštěstí vzestupnou tendenci, stejně jako úroveň mile morbidního a absurdního černého humoru, který nezůstal naštěstí jen v rovině narážek pro falloutí nerdy (rozbitý vodní čip), ale naopak se na dnešní dobu velmi odvážně dopouštěl tak břitkých alegorií na současné Spojené státy, až jsem občas jen nevěřícně kroutil hlavou, že to dav všelikých neziskových cenzorů ze socek vůbec pustil (asi těm blbům nesepnulo, o čem vlastně to rozličné počínání stádeček ovcí ve vaultech vlastně bylo) a u řady momentů zejména v předposledním díle regulérně hýkal smíchy. Pokud bych chtěl být subjektivně co nejobjektivnější, dával bych asi za čtyři, avšak patře k fanouškovské základně, uděluji jednu navíc za Dogmeata se Šmikšmikem. A samozřejmě chci dalších aspoň pět řad v minimálně stejné kvalitě a to ideálně nejpozději ihned. (15.04.2024)

Můžete po fanoušcích pomrkávat sebevíc, sázet jim před zrak tunu referencí, easter eggů, vlastně věrně převést veškerý propriety z počítače rovnou do televize, ale když nezachytíte to nejpodstatnější, co z předlohy činilo skutečnou hrůzu, těžko to divák při smyslech sežere. Atmosféru herní předlohy se totiž nedaří zachytit v žádnym myslitelnym směru! Hra je ujetá, úchylná, děsivá, strašidelná, zvrácená, vtipná, satirická, tajemná, prohnilá, zlá a špinavá – show ale – byť prezentuje všechno z toho – je v tom všem samoúčelná. Nic z toho totiž nevychází z hnusnýho, post-apokalyptickýho světa a bytostí ho obývajících, ale jenom ze stránek scénáře a našeptávačů, aby u toho každej fanda mohl řádně zahonit. Hodně barviček a sluníčka, málo šedi a hrůzy! Když ovšem pominu hru a vyhnu se srovnání, je Fallout docela slušná série - sice neobjevná, zato dostatečně zábavná a svým způsobem i docela aktuální. (13.04.2024)

Velice, velice fajn. Seriál, který funguje pro herní fandy (známé prostředí, postavy, hudba, zvuky) tak i pro hrami nepolíbené a milovníky postapo žánru, který se nebere vážně. Fallout je až překvapivě odlehčená záležitost, která pocitově více připomene Borderlands, než herní Fallout ale pokud na to divák přistoupí, dostane páradní zábavu, která je krvavá, drsná, hravá, atmosferická, vtipná, se zajímavými postavami i jednoduchým ale nosným příběhem. Zamrzí jen tempo, které je z počátku vynikající ale ke konci zpomaluje a příběh začne být trochu vážnější a ve výsledku vyzní do prázdna, než aby skutečně rezonoval. Každopádně už aby tu byla druhá sezóna. (19.04.2024)

První čtyři díly jsem v ruce lačně třel řádně ztvrdlý džojstyk. Dostal jsem k tomu totiž jako stimulaci naprosto parádní nápadité, originální, sugestivní, místy brutální, nemilosrdné i hnusné a skvěle odsejpající postapoporno, jemuž jsem ihned odpustil i toho slizkého, bolševicky vroubovaného tranzistora. Vždyť přeci po dvou stech letech radioaktivního spadu se Země musí přirozeně hemžit bandou, tentokrát nedobrovolných, mutantů, které je nezbytně nutné privilegovat a stavět na vzorové piedestaly, žáno? Při pátém díle mi však džojstyk v ruce náhle ochabl a zůstal chcíple viset až do konce seroše. To se totiž malý Nolan zase obsedantně musel pořádně zatahat za zduřelé ego a kompulzivně předvést, jaký že to je yntelechtuální a umělecký kabrňák, co „vymyslí“ mohutně navatěný narkoleptický kauzální pičoid i do přitrouble degenerativní počítačové hry, načež přepnul do poooomalu mechem obrůstající šablony Westworld a až do konce kupil ultranudné, špatně zdramatizované a veskrze zbytečné až otravné hromady klišovitě žluklých neoliberálních rodinných hovnot vypleštěné mladé komunistky a unylých kokotporátních rádobyintrik kolem dříve naprosto fantastického a veskrze démonického Waltona. Je to rozhodně o třídu lepší než prudivý bolšozávadný výplach Last Lofas, avšak výsledek jen půl na půl. A to je děsná škoda, protože kdyby se podařilo udržet famózní qalitu prvních čtyřech dílů po celou hrací dobu, vycákl by mi na konci z pákového ovladače střílecí knoflík. Teď mě z toho nenaplněného prvotního rozdráždění akorát tak bolí základna. (15.04.2024)

Splněnej sen. Fakt se mi stává málokdy, že vidim něco, u čeho jsem dojatej čistě ze samotný existence věci, a že se ta věc povedla. Tady se ale nejen povedla, ne, ona naprosto dokonale a věrně zpracovává to, co miluju a to do tý míry, že jsem tim naprosto ohromenej. A já Fallout absolutně miluju. Je to herní série a značka obecně, která má v mym srdci jednu z nejvyšších pozic, někde mezi franšízama jako jsou Indiana Jones, Alien, Matrix a tenhle seriál teda nastavuje laťku toho, jak by adaptace videoher měla vypadat a ukazuje, že seriály jsou lepší formát pro obrovské herní příběhy a světy než adaptace "pouze filmová", která je omezená stopáží a brání využít maximální potenciál. Tady se povedlo fakt všechno od samotné myšlenky toho na čem herní Fallout staví, což je průzkum wastelandu a survival, kdy hráč prakticky bez ničeho vyrazí s nějakym cílem do post-apo krajiny a musí improvizovat, musí se adaptovat a tenhle feeling dobrodružství zpracovává seriál na jedničku. Pomáhá mu k tomu i naprosto dokonalý audiovizuál a humor, který je taktéž naprosto věrný předloze a samozřejmě, a to je možná nejdůležitější, podle mě se jim povedlo natočit seriál tak, že funguje sám o sobě a není u něj vyloženě nutná znalost her (ale mohl by sloužit jako dobrá motivace si ty hry zahrát). Všechny hlavní postavy i samotný příběh jsou podle mě skvěle napsaný. A herecké obsazení je taky naprosto top. Roztomilá Ella Purnell v roli Lucy funguje skvěle díky kontrastu její naivity vs brutalita a nekompromisnost wastelandu. A Walton Goggins jako ghoul-desperád je podle mě snad jeho životní role, ten se tu maximálně vyřádil a fakt ho žeru. Takže tak. Za mě 10/10. A podobně kvalitně bych rád viděl zpracovanej Bioshock, Half-Life a Deus Ex a konečně, proboha někdo, prosim... taky Resident Evil. :) (19.04.2024)