Až na konec světa

Viggo Mortensen přináší svůj režijní, scenáristický, producentský, herecký a v neposlední řadě i skladatelský počin odehrávající se v Kalifornii druhé poloviny 19. století. Snad ve všem výborná Vicky Krieps v něm září jako dívka Vivienne, která ač je solidně od rány, na vlastní kůži v průběhu děje pociťuje, jak těžký úděl znamenalo být ženou na Divokém Západě. Mortensen se za kamerou ukazuje jako slušný řemeslník, ale jeho způsob vyprávění je mírně krkolomný (skoky v čase sem a tam působí tak trochu bez ladu a skladu) a temno má při vší úctě unylé. Velmi potěšit vás každopádně mohou hezky nasnímané a prvotřídně zvolené kalifornské lokace a chemie, jaká mezi ústředním duem ve filmu velmi dobře funguje. [KVIFF 2024] (29.06.2024)

Viggo se nebojí na to jít pomalu. Zůstává ve westernovém žánru a divákům předkládá pomalý a volně plynoucí příběh, který se line napříč několika lety. Dělá to ale vědomě, aby mohl do posledního detailu prokreslit krásně romantický, někdy až roztomilý vztah mezi oběma hlavními hrdiny. Jejich herectví je skvělé a krásně podtrhává náramně westernový feeling. Ten navíc umožňuje zdařile vykreslit několik podnětných témat, z nichž nejsilnější je příběh postavy Vivien, která si musí poradit s dost nepříjemnou situací. Mohlo to být údernější, hlavní záporák si zasloužil mnohem víc péče, pořád jde ale o povedený western, do něhož jsou umně naroubována aktuální témata. A Viggo je miláček. (29.06.2024)

Westernové melodrama o silné hlavní hrdince, na níž je demonstrován krutý osud, jež mnohdy zažívaly ženy na americkém západě ve druhé polovině 19. století, je zároveň protkáno kritikou beztrestných bohatých elit, které si mohou koupit všechno a všechny a ohýbat tak spravedlnost ve svůj prospěch. Krieps i Mortensen jsou v hlavních rolích dobří a leckdy si vystačí i beze slov jen s přesnými a všeříkajícími výrazy a Solly McLeod jim v roli nebezpečného pošuka zdatně sekunduje coby hlavní antagonista. V paměti jistě zůstanou i malebné krajinky a jímavá hudba (také od Mortensena). Děj ale nemile zaskočí vyprávěním rozděleným na tři časové roviny, mezi nimiž se poněkud klopotně neustále přeskakuje tam a zpátky. Linie věnovaná hrdinčinu dětství navíc příběh ničím příliš neobohacuje a nelineární řazení jednotlivých událostí bohužel znemožňuje katarzním a emocionálním momentům pořádně vyznít. (30.06.2024)

(KVIFF 2024) Při prvním pohledu na anotaci mi děj filmu Až na konec světa dost připomínal o dvacet let starší Návrat do Cold Mountain, který též tematizoval odloučení dvou partnerů kvůli narukování muže do armády a s tím spojený nelehký úděl osamocené ženy v Americe 19. století. Viggo Mortensen, který se postaral o režii, scénář, hlavní roli i hudbu, nám vypráví příběh Vivienne a Holgera, kterým život připravil krásné, ale i trpké chvíle, a jde cítit, že Mortensen do filmu vložil velké úsilí. Z audiovizuálního hlediska se jedná o slušně zvládnutý kousek s nádhernými scenériemi a střídmou hudbou, avšak z hlediska vyprávění mě rušily místy dost nahodilé skoky mezi třemi časovými rovinami; rovněž mě překvapilo tvůrčí rozhodnutí hned na začátku vyzradit jedno z důležitých vyústění děje. Lepší tři hvězdičky! (29.06.2024)

Předvídatelné, kýčovité až naivní, logika potkávání hlavní postavy se záporákem před finálním zúčtováním mírně řečeno úsměvná. A když nevíme jak to zakončit, ukážeme oceán. Což sice pro dodání hloubky funguje, ale je to laciný trik, navléknutelný na kterékoliv drama. Herecký výkon Vicky Krieps jedinou nadprůměrnou složkou filmu. Viggo Mortensen je sympaťák a obdivuhodný herecký chameleon, a je fajn že zkouší i vlastní autorské počiny, ale… [KVIFF] (06.07.2024)