Reklama

Reklama

Indické prázdniny

  • Indie Aranyer Din Ratri (více)

Obsahy(1)

Indické prázdniny vznikly deset let po uzavření Apuova filmového příběhu z Žalozpěvu stezky, Nezdolného a Hlasu krve (jeho představitel tu také hraje) a svým laděním stojí kdesi mezi A. P. Čechovem a Jeanem Renoirem. Čtyři přátelé z Kalkaty se rozhodnou strávit dovolenou blízko přírody, ve venkovském prostředí, kde se střetávají s mnoha věcmi, naprosto odlišnými od jejich městského životního stylu. Důležitým se pro mladé muže stane setkání s trojicí moudrých lidí, poznamenaných sebevraždou blízkého člověka. Civilní herecké výkony působí uprostřed vyprahlé krajiny s polámanými stromy zvláště obnaženě. V Indii byl film přijat vlažně, s velkou odezvou se setkal naopak v západní Evropě, ve Francii pak i při svém obnoveném uvedení v roce 1993. Rájovo tamní renomé dokládá ostatně i povolání do řad francouzské čestné legie či producentská pomoc Gérarda Depardieua na jednom z mistrových posledních filmů. [NFA.cz] (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (7)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

No nic... sice nadšeně koukám na filmy z Íránu, Egypta, či Japonska, ale filmová Indie je pro mě stále natolik cizí dimenzí, že do se ní nedokážu dostat a jen trochu si s ní porozumět a snad nejslavnější indický filmář Satjadžit Ráj mě neoslovil ani druhým viděným filmem. Hudební komnata byla pro mě před třemi lety menší filmové peklo, což jsem přisuzoval přítomnosti spousty indické hudby a jen z tolerance k odlišné, mnou neuchopitelné kultuře jsem dal slabé 2 hvězdičky. Výhoda Indických prázdnin spočívala v tom, že oproti tradičním indickým filmům se tu moc nezpívalo, alespoň ne v té klasické muzikálové formě Bollywoodu. Spontánní indické popěvky, jen tak živě bez hudby, si hlavní postavy stejně neodpustily. A já se občas ptal, proč mám u dobré poloviny postav z jejich projevu pocit, jakoby pořád byly na sedativách? Nicméně pokrok: tentokrát dávám ty 2* i bez přihazování za toleranci. Několik málo scén mě trošku upoutalo, ale jinak to je zase bohužel jeden z hromady filmů založených na tom, že se skupina postav sejde na jednom místě, nějak spolu tráví čas, pár momentů lehce naznačí jakési drama, ale dohromady se tam většinou toho výraznějšího moc neuděje. A celý ten neděj trvá 2 hodiny! Společenská hra v kruhu na louce byla ještě kupodivu poutavým zpestřením, byť spíše jen ze začátku, než po celý průběh. Těch 81% zde moc nepobírám, film mi připadal i časem prošlý, ale třeba mi jen něco uniklo – nebo někomu k nadšení stačí černobílá kamera. Lituji, ale nemám tolik času a chuť, sledovat tyhle filmy úplně bez příběhu. Ještě chci zkusit od Ráje alespoň jeho údajný film pro děti a mládež Zlatá pevnost, tak uvidíme. [40%] ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Úžasné... Tak dlouho jsem se Rajovi vyhýbal a on je to nakonec tak neuvěřitelnej tvůrce. Formálně odvážný střih, fantastická práce s kamerou, mizanscénou a takové ty věci, které bychom asi u těch nejprogresivnějších z let 60. čekali. Vedle toho ta rozmělněná narace, civilní herectví, lehkost, ale i síla a závažnost sděleného. Škoda mluvit, je třeba vidět. ()

Dikaiarchos 

všechny recenze uživatele

Demiurg a člověk Ráj byl při genezi filmu očividně bdělý. Kdo se podívá, uvidí. / Pro ty, kdo se nepodívají… Ráj udělá dvě věci. Vypustí čtyři muže na pár dní na venkov a dlouze sleduje, jak se v interakci se světem aktivují jejich mentální pasti, a přitom přesně odkrývá jejich charakter. - Pastička, past nebo soupastí existují v každém z filmových Kalkaťanů (nás). - Každá past čeká na příležitost; její funkce musí být opodstatněna: zámek s pružinou dychtí po uvolnění a železa po sevření. - Past se nikdy netváří jako past, zvlášť sama před sebou. - Past chce kořist. Záleží jí na tom, že chce, ne na tom, kdo kořistí nakonec bude: její nositel, někdo druhý, oba nebo všichni? - Past je plně nevidomá nebo plně oddaná svému „chtít“, jinak by její existence byla ohrožena. - Každá past byla v mysli uměle sešroubována, ale působí skutečnou bolest. - - Jakmile Ráj nechá bolest ve filmu zaúpět, jakmile je definitivně vyvráceno „vlastně se nic nestalo“, jakmile jsou pasti – zas až skrz bolest – rozpoznány, udělá Ráj druhou, (nej)podstatnější, věc. Představí nikoli utišující prostředek, ale lék, bódhi-ženu, klidnou vědoucí bránu, která dokáže pasti nejen detekovat, ale také jejich mechanismus jemně, část po části demontovat. / Většina filmů námětově ze zmatených lidských mentálních pastí těží. Ráj jde dál – k jasnému těžišti. ()

Reklama

Reklama