Osamělá žena

Téma "nevěry" a důvěry zpracované tak subtilně a s všestrannou pokorou, až se tají dech. Film velmi nenápadně směřuje k závěrečné krizi sledem docela všedních výjevů a přesto má člověk téměř od začátku knedlík v krku. A přitom jsem přihlížel téměř neznatelnému sbližování dvou duší probíhající ryze na platonické rovině. Jenomže i nevěra zůstávající pouze na pocitové rovině dokáže působit jako nebezpečný katalyzátor a velmi povzbudivý závěr v mžiku změnit v trosky. I film jakoby se od té chvíle rozpadal na sled momentů z nichž každý představuje ohromnou vlnu emocí, jako by byl popuštěn dosavadní vnitřní tlak. Závěrečné "fotoalbum" je skutečně nečekaným a velmi působivým zakončením, byť kompozičně zcela odůvodněným. Rájův filmařský jazyk sám dokázal zahalit jemné situace do osudově poetické atmosféry, doříci pouhou sílou obrazu to, co je dějem téměř zamlčeno. Velmi civilní výkony všech herců, neselhávající ani v detailních analýzách jejich tváří, jsou jen posledním stupněm k vrcholu. Kdo by jen řekl, že může v přebujelé indické kinematografii vzniknout dílo tak intimní, každým záběrem vypovídající o nejvyšší tvůrčí sebekázni! (24.08.2011)

Zlatý Medvěd - výběr (10.01.2006)

Souhlasím s Fomou, že Charulata patří mezi Rayovi nejlepší filmy. Patrně i je tím nejlepším. Vyniká neobyčejnou křehkostí, elegancí a přitom mohutnou silou sdělení. Je až k nevíře, kolik odstínů a variací symboliky vtěsnal Ray do každičké scény. Gesta i mimika herců jsou též obdivuhodné. Téma lásky, věrnosti a důvěry je věčné a zde je zpracováno v technicky dokonalém snímku. Ale v našem uspěchaném, hlučném, materialisticky založeném světě je tento subtilní klenot bez šance obstát u širší vrstvy diváků. Koneckonců jejich smůla. (10.06.2011)

Vůbec nechápu, jak můžu bejt jedinej, kdo hodnotí na ČSFD Charulatu, jeden z nejlepších filmů jednoho z největších filmařů všech dob (po čase pár hodnotitelů přibylo). Je trochu na čase, aby jeho filmy byly připomenuty někde ve Varech, v U. Hradišti, nebo někde jinde. Po televizi to asi nelze vyžadovat. Charulata je adaptací Thákurovi povídky, drama o ženě, jejíž muž je příliš vytížen svou prací a ona se zamiluje do jeho bratra. Film má zejména zpočátku pomalejší tempo, což je u Ráje zvykem a mně osobně to vůbec nevadí, ovšem v druhej polovině emocionálně graduje a nám tak moc záleží na osudu Charulaty a taky na osudu jejího muže, idealisty a altruisty, kterej, sám morálně převyšujíc svý okolí, je svými blízkými opouštěn. Skvělej scénář, skvělá hudba a kamera, skvělý herecký výkony, skvělej film. (07.10.2007)

Příběh z vyšší bengálské společnosti. Inteligentní a emotivní Čaruláta, trochu znuděná a neuspokojená, se dívá na svět optikou svého dalekohledu. A nechce si přitahovat jenom předměty, ale i city. Její starší manžel, na druhé straně, prožívá dvě krize, které pro něj představují narušení chodu světa - defraudace financí přítelem a jeho poklidných citů manželkou. Na třetí straně Amal, manželův mladší bratr, vědom si svého neudržitelného postavení v rodině, zmizí v pravý čas. Tedy milostný trojúhleník, pro ženu snad katarze, pro muže nejspíš frustrace. Rájův autorský film (včetně hudby) je řízen s přehledem, především v rovině obrazové, má vyváženou dynamiku a drží se zásady indického vypravěčství - happy end muší bejt. (24.05.2015)

4,5   "Cousin, The Lotus accepted my essay." "Light of the Moonless Night?" "No. Dark of the Sun."   Mimoriadne citlivý dramatický príbeh krásnej Charulaty, ktorá žije spolu s manželom v blahobyte, ale cíti sa osamelá. Manžel Bhupati je totiž nadšený idealista, maximálne zaneprázdnený svojimi politickými novinami a na svoju manželku mu tak neostáva čas. Charulatin nudný pokoj ale naruší manželov bratranec Amal, ktorý u nich začne bývať po skončení školy. Charulatu a Amala spája spoločný záujem o literatúru a aj vzájomné sympatie, ktoré postupne prerastajú v silné puto. Medzi týmito dvoma sympatickými postavami je skvelé iskrenie, scény vzájomného naťahovania sa patria k tomu najlepšiemu z celého filmu. Obaja herci pritom podávajú vynikajúce výkony (pôvabná Madhabi Mukherjee i sympatický Soumitra Chatterjee) a to ani nehovorím o tom, ako krásne obaja spievajú (zrejme sú ale naspievaní profesionálnymi spevákmi). Doslova skvelá je kamera Subratu Mitru (priam lahôdkové scény s hojdačkou, s literárnym snívaním, či úžasné detaily tvárí) a prekvapivo aj hudba od samotného režiséra. Výborne je prepracovaná aj psychológia postáv, čo prispieva k celkovému skvelému dramatickému vyzneniu tohto výnimočného diela.   "Tell me. Am I a lazy good-for-nothing?" "Who said that?" "The British have a phrase: "the idle rich". I intend to prove them wrong. Just having money doesn't mean you're lazy, does it?" (08.12.2022)

Poetický snímek s krásnou kamerou a hlavní představitelkou. Nejvíce se mi líbila scéna na houpačce a také nájezd kamery na dopis ležící na stole. Tento film chci vidět ještě jednou. (19.09.2021)