poster

Žalozpěv stezky

  • hindský

    Pather Panchali

Drama

Indie, 1955, 115 min

Režie:

Satyajit Ray

Kamera:

Subrata Mitra

Hudba:

Ravi Shankar
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MikO_NR_1909
    *****

    Krásny humanistický pohľad až k zákutiam chudobného indického života očami dokumentárnej optiky (podobne ako Renoirova Rieka 1951). Avšak, narozdiel od Rieky sa toto dielo výrazne líši a to nielen čo sa týka obrazovej kompozície a spôsobu reči. Rayovo rozprávanie je úzko previazané s nízkou sociálnou vrstvou, na ktorú nepoužíva politické parametre, ale zaujíma ho najčistejšia ľudská rovina. Matka detí s manželom trpí v materiálnej rovine, deti, nakoľko prechádzajú detstvom ešte neupustili hravosťou a poznávaním okolitého sveta. Preto je tento skvostný príbeh tak nádherne poetickým a symbolickým vo svojich neexpresívnych okienkach, pretože javí a odráža svet naplnený radosťou z kvapkajúceho dažďa a zároveň súcití s krutými pomermi, ktoré naše postavy dovádzajú k neriešiteľným strastiam. Lyrickým podtónom sa formálna stránka približuje talianskemu neorealizmu a dodáva dielu preto stotožniteľnejší význam. Detailizácia jednotlivých zložiek a bohatá výtvarná poetika vás skutočne ponorí do deja v neopakovateľnej podobe, až natoľko je Pather Panchali výnimočným filmom. Odráža život bez akýchkoľvek bočných konzervantov. Výborná práca so zvukom je podopretá skvelou čiernobielou kamerou a Rayovym unikátnym citom, ktorý pohladí dušu.(28.11.2015)

  • Anderton
    ****

    Ďalšia zžieravá sociálna dráma, tentokrát z Indie. Nejedná sa ale o citovo vydieračskú depresiu, Ray sa totiž snaží ukázať život na indickej dedine aj s jeho každodennými udalosťami. Ono ak deti vyrastajú v chudobe a nič iné nepoznajú, tak ani nemajú s čím príliš porovnávať. Lenže hlad je niečo, čo sa odvíja nielen na psychike ľudí, ale aj na medziľudských vzťahoch, pretože ak ste zúfalí, príležitosť vás núti byť zlodejom. Deti sú zlaté, starká vyvoláva súcit a žene držíte palce, aby to jej mužovi v meste so zarábaním peňazí išlo lepšie. Do filmu sa ale najmä vďaka jeho exotizmu našincovi ťažšie dostáva, niekoľko scén ale tvorí akýsi most medzi Rayovým pomalým štýlom a našim tradičným chápaním filmového rozprávania.(27.9.2016)

  • Jellini
    *****

    Úchvatně zobrazený tok života. Tíživé a smutné momenty zde střídají záblesky veselí a krásy. Film chvílemi extrémně svítí, je otevřený a ve všem pravdivý. Už dlouho jsem neviděl zobrazenou smrt tak jako zde - tedy smrt se vším, co k ní patří a jaká je. V celém filmu je několik nezapomenutelných scén (bouřka, dědeček, návrat otce) a film jako takový zůstane v divákovi dlouho.(18.10.2011)

  • GeorgeHans
    ****

    Nie je veľa filmov charakterizujúcich postavy takto do detailov a zachytávajúcich toľko rôznych emócii. Popredné miesta v rebríčkoch najlepších filmov určite nie sú prehnané. Plnému hodnoteniu zabránilo len pomalé tempo snímku, na ktoré sa mi po prvýkrát nepodarilo úplne naladiť. Zvedavosť na ďalšie diely trilógie.(30.12.2011)

  • Tsunami_X
    ****

    První část z takzvané Aupovi trilogie pojednává o životě venkovské rodiny. Otec je věčně zchudlý intelektuál (spisovatel), matce se vše valí přes hlavu a svůj vztek ventiluje v prvé řadě na bezbrannou babičku a malý Apu skotačí se svou sestrou Durgou. Film byl financován z rodinného majetku a na MFF v Cannes v roce 1956 byl oceněn za „humanistický dokument“. Kritici a režiséři jej řadí hodně vysoko, dokonce se objevil na předních příčkách časopisu Sight and Sound v jeho poslední anketě o nejlepší filmy všech dob. _____Film se charakterizuje pomalým tempem, které je dle slov režiséra podřízeno okolním vlivům a to zejména přírodě. Celý v zásadě pojednává o běžném životě jedné Indické rodiny, jejich každodenních strastech a radostech a tak trochu i o mentalitě jejich národa. Pro současného mladého diváka to bude spíše asi nudná exkurze na zapadlý venkov, ovšem při troše vstřícnosti by i on mohl dostat nějaký silnější zážitek. Děj není nějak pevně vázán a jak už jsem řekl, jsme spíše pozorovateli událostí, které vyplývají z běžného bytí. Kdybych to měl zhodnotit, tak se jedná o příjemnou podívanou, která si dozajista zaslouží uznání například díky způsobu svého vzniku, ale na jeden z nejlepších snímků všech dob bych to opravdu neviděl.(4.8.2004)

  • - Po velkém úspěchu filmu získal režisér Ray Grant grant od vlády a indický premiér mu přímo nakázal dokončit trilogii. (džanik)

  • - Mezinárodní úspěch filmu umožnil Rayovi dát sbohem zaměstnání v poradenské agentuře a plně se věnovat filmu, literatuře a umění. (džanik)

  • - Povolení k natáčení získal Satyajit Ray až po smrti autora předlohy od jeho vdovy. (džanik)