Reklama

Reklama

Žalozpěv stezky

  • Indie Pather Panchali (více)
Drama
Indie, 1955, 115 min

Režie:

Satyajit Ray

Kamera:

Subrata Mitra

Hudba:

Ravi Shankar

Obsahy(1)

K významné osobnosti indické i světové kinematografie, Satjádžitovi Rájovi, jehož šedesátiny připomněl časopis Film a doba v 5. čísle letošního ročníku, se vracíme výňatkem ze scénáře k jeho dnes už klasickému filmu Žalozpěv stezky (1955) prvnímu dílu trilogie o Apuovi. Námět filmu poskytl bengálský spisovatel Bibhútibhúšan Bandjopádjáj (1899 až 1950) svým stejnojmenným románem (doslovný překlad původního názvu Páther pánčálí zní Písnička na cestu, avšak titul Žalozpěv stezky je už pevně vžitý). V nevzrušeném sledu událostí na indickém venkově v rozpětí asi šesti let kolem první světové války; drobné sousedské rozhovory i rozmíšky, každodenní práce i krajina, střídání ročních dob, probíhají v klidném tempu stejně jako existenční problémy, vzácné chvíle slavností, narození či smrt. Atady se staneme svědky počátku příběhu malého Apu, jeho prvních dětských krůčků do života. Otec Haríhar je nereálný snílek, chce se proslavit jako spisovatel, živí se příležitostně jako přednašeč a vykladač náboženských textů. Na dům a pozemek, zděděný po předcích, se vrší dluhy. Odchod do Váránasí, kdysi pře Apuovým narozením, nic nevyřešil Haríhar je většinou mimo domov, o Apua a jeho sestřičku Durgu se stará pokorná, utrápená matka Sarbodžája. Pak je tu ještě vzdálená příbuzná, stará Indír, sousedé, jejich děti celý ten svět, který v závěru Apu s rodiči opouští vstříc osudu, jejž pak líčí další dva díly trilogie Nezdolný (1956) a Hlas krve (1959). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (15)

Bubble74 

všechny recenze uživatele

Přirozené a opravdové, jak jen život sám může být. Pather Panchali zahrnuje obrovskou paletu emocionálních momentů, s kterými se dá ztotožnit bez ohledu na původ nebo víru. Nejsilněji na mě zapůsobila postava staré tety a pak závěr, kdy malý Apu svým činem, provedeným s dětskou bezprostředností, projevil oddanou lásku ke své sestře. Nezapomenutelný film. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Konečne som sa k tomu dostal. Pather Panchali je vizuálne podmanivým filmom. Sledovanie mikropríbehov jednej rodiny funguje znamenite. Dokážeme cez neho spoznať život nižšej spoločenskej kasty so všetkými rituálmi, problémami a snami, aké zažívajú. Zároveň tu máme generačný stret zobrazený aj cez postavu babičky a fungujúci ako pripomenutie osamelosti s ktorou sa hrdinovia musia vysporiadať. Či už je to osamelosť domácnosti bez muža, alebo život bez priateľov, alebo život bez sestry, bez snov a bez úspechu. Shankarová hudba rezonuje celým príbehom. Herecky aj napriek tomu, že sa jedná o nehercov, bezchybné. Všetky scény uprostred monzúnu dramaticky vyšperkované a emocionálne napratané. Film, ktorý si zaslúži pozornosť. ()

Reklama

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

První část z takzvané Aupovi trilogie pojednává o životě venkovské rodiny. Otec je věčně zchudlý intelektuál (spisovatel), matce se vše valí přes hlavu a svůj vztek ventiluje v prvé řadě na bezbrannou babičku a malý Apu skotačí se svou sestrou Durgou. Film byl financován z rodinného majetku a na MFF v Cannes v roce 1956 byl oceněn za „humanistický dokument“. Kritici a režiséři jej řadí hodně vysoko, dokonce se objevil na předních příčkách časopisu Sight and Sound v jeho poslední anketě o nejlepší filmy všech dob. _____Film se charakterizuje pomalým tempem, které je dle slov režiséra podřízeno okolním vlivům a to zejména přírodě. Celý v zásadě pojednává o běžném životě jedné Indické rodiny, jejich každodenních strastech a radostech a tak trochu i o mentalitě jejich národa. Pro současného mladého diváka to bude spíše asi nudná exkurze na zapadlý venkov, ovšem při troše vstřícnosti by i on mohl dostat nějaký silnější zážitek. Děj není nějak pevně vázán a jak už jsem řekl, jsme spíše pozorovateli událostí, které vyplývají z běžného bytí. Kdybych to měl zhodnotit, tak se jedná o příjemnou podívanou, která si dozajista zaslouží uznání například díky způsobu svého vzniku, ale na jeden z nejlepších snímků všech dob bych to opravdu neviděl. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Při sledování Pather Panchali si uvědomíte, jak neskutečně magické médium film je. Je totiž opravdu úplně jedno, jestli se nacházíte v Indii 50. let nebo v České republice roku 2021. Holčičky se stejně vždycky budou chtít zdobit korálky a chlapci oněmí při prvním pohledu na vlak. Rošťácké děti si budou vždy rozumět víc s generací svých prarodičů, než se starostlivými a přísnými rodiči. Vždy je bude otravovat, jak musejí být ve škole zticha a dávat pozor. A hodní tatínci, dospělí muži, co jsou uvnitř pořád malými kluky, budou vždy dávat dětem peníze na sladkosti za zády spořivé, rozumné maminky. Příběhů o chudých rodinách, co se musí obtížně protloukat světem, jsem už viděl mnoho a mnoho. Je to univerzální téma a příliš nezáleží, jestli se děj odehrává v Irsku, v Mexiku nebo v Indii. Podobné příběhy mě ale často otráví jistým citovým vyděračstvím. Kde mě například britský sociální film otravuje laciným naturalismem, tam "Písnička na cestu" dojímá lehkostí, krásou a poezií. Prakticky každý záběr je něčím naplněný, zajímavý. To ve spojení s jednoduchou, ale nádhernou hudbou vytváří pro citlivějšího diváka skutečně opojný zážitek, přičemž ty zdánlivě přepálené dvě hodiny (na film bez děje) utečou jak nic. Narození, škola, svatba, láska, hněv, smrt, příroda, ba dokonce divadlo. Jeden z těch snímků, kde není nic, ale zároveň je tam všechno. Dal bych čtyři, ale za babičku zpívající na zápraží tklivé písně musím jít do plných. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ďalšia zžieravá sociálna dráma, tentokrát z Indie. Nejedná sa ale o citovo vydieračskú depresiu, Ray sa totiž snaží ukázať život na indickej dedine aj s jeho každodennými udalosťami. Ono ak deti vyrastajú v chudobe a nič iné nepoznajú, tak ani nemajú s čím príliš porovnávať. Lenže hlad je niečo, čo sa odvíja nielen na psychike ľudí, ale aj na medziľudských vzťahoch, pretože ak ste zúfalí, príležitosť vás núti byť zlodejom. Deti sú zlaté, starká vyvoláva súcit a žene držíte palce, aby to jej mužovi v meste so zarábaním peňazí išlo lepšie. Do filmu sa ale najmä vďaka jeho exotizmu našincovi ťažšie dostáva, niekoľko scén ale tvorí akýsi most medzi Rayovým pomalým štýlom a našim tradičným chápaním filmového rozprávania. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (9)

  • Po velkém úspěchu filmu získal režisér Ray Grant grant od vlády a indický premiér mu přímo nakázal dokončit trilogii. (džanik)
  • První sestřih filmu uviděl John Huston, který ho taky přivedl před zraky Hollywoodu. (džanik)
  • Kasting pozostával z dovtedy amatérskych hercov a hneď štyria mali priezvisko Banerjee (Kanu, Karuna, Subir, Runki), avšak neboli v príbuzenskom zväzku. (MikO_NR_1909)

Reklama

Reklama