poster

Naši sousedé Jamadovi

  • japonský

    Hōhokekyo tonari no Yamada-kun

  • japonský

    ホーホケキョとなりの山田くん

  • anglický

    My Neighbors the Yamadas

Animovaný / Komedie / Rodinný

Japonsko, 1999, 104 min

Režie:

Isao Takahata

Předloha:

Hisaiči Išii (komiks)
  • pytlik...
    **

    Kresba je příliš odfláknutá, postavy nevyhraněné, měňavé (např. matka je v jedné epizodě naprosté psycho kvůli svému zapomínání, v další je úplně normální), takže si k nim člověk i přes značnou délku filmu nevytvoří žádný vztah. Jediný konstantní je melancholickoflegmatický pes, který se ale objevuje jen zřídka a tak to tedy nevytrhne. Moc dobrých vtipů by ani gůgl nenašel. Pro mě slabé dvě hvězdičky.(16.9.2012)

  • Drom
    ****

    Ani jsem nechtěl věřit, že po všech těch více či méně zapáchajících varietních odpadech řinoucích se z televizní obrazovky, která mi bohužel dělala poslední tři dny společnost, se tam jako zázrakem objevilo něco tak svěžího. Decentního. Minimalistického. Střídmého. A přece střeleného. No jasně, první mě zaujala animace, na první pohled odfláknutá. Nenechala mě však dlouho na pochybách o osobitém způsobu a záměrném vyjádření. Až snad na noční epizodu s nikdy nezrozeným hrdinou motorkářem - chuligánem, kde kresba byla více komplexní, asi aby umožnila vyzdvihnout odcizenost nočního velkoměsta, se stejně jako eskapády jednotlivých postaviček vizuální stránka drží náznaku a nechává divákovu fantazii dotvářet scénu a její souvislosti. I hektické části plynou v poklidu, sebevětší drama láskyplně objímá pohoda na pozadí a vše prostupuje úsměvný humor. Mě se to moc líbilo a rád bych to viděl znovu, nejen proto, že mi uteklo prvních a posledních pět minut, ale i proto, že po prvotním zahlcení se těším, až si vychutnám detaily, které mi zůstaly prozatím skryty. Příjemné a pohodové osvěžení.(24.4.2016)

  • belldandy
    *****

    (česky: Moji sousedé Yamadovi). Zatím poslední Takahatův film nás zaskočí v první chvíli tím, jak málo má společného s klasickou anime. Jednoduchá kresba odkazuje k evropským vzorům. Epizodický chatrakter Yamadových porušuje celistvou výstavbu filmu a připomíná řadu za sebou jdoucích seriálových dílů. To však neznamená, že film působí nejaponsky. Právě naopak. Svým podáním odkazují Yamadovi ke klasickým japonským dílům (viz. např. Jasunari Kawabata). Stejně jako u emblematického filmu studia Ghibli "Můj soused Totoro" , je děj jako kompaktní útvar se začátkem, vrcholem a závěrem celkem podružný. Důležitá je však atmosféra a emotičnost jednotlivých scén. Moji sousedé Yamadovi jsou vystavěny jako sled anekdotických a poetických příhod rodiny Yamadových, podaných sice z ironického odstupu, nikoli však bez citového zaujetí. Během filmu máme možnost sblížit se s "takovou normální japonskou rodinkou", abychom na závěr spolu s hlavními hrdiny (přes všechny výhrady, jež k sobě navzájem mají) pocítili vzájemnou spojitost. Citíme, že jejich osudy se od těch našich zase tak neliší.(26.5.2004)

  • venalce
    *****

    Výborný film o trampotách jedné (ne)obyčejné japonské rodiny, který člověka zahřeje u srdce, protože je trefně odpozorovaný ze života, každý v něm najde sebe nebo členy své rodiny. Jeden film, který vydá za několik sérií Simpsonových. Vážně jsem uvažovala nad tím, že by si to zasloužilo celý seriál v podobném duchu, ale možná je dobře, že vznikl jenom tenhle film a nedošlo tak k rozředění materiálu. Na tohle se dá dívat pořád, aniž by se to omrzelo ("Nevím si rady, co mám dnes uvařit?... Mám to! Rozhodnuto! Žena musí mít odvahu!" "Co budeš vařit?" "Předevčírem jsem uvařila guláš. Dneska ho pro změnu uvařím zas!").(25.5.2016)

  • majo25
    ****

    Moji susedia Jamadovci príjemne prekvapili. Od Ghibli štúdia som takúto porciu vtipu a nadhľadu nečakal. Minimalistická animácia zvýraznuje iba postatné detaily a menej to nepodstatné (pozadie, prostredie). Jeden vtip a skeč strieda druhý, sem-tam doplnené melodrámou a citátmi. Príbeh tu ani nie je, čo ale nie je na škodu, práve naopak - film sa sústredí skôr na charakterné opisy kultúry a karikatúru osôb. Hodnotenie: 85%(14.4.2014)

  • - Každý název filmu od režiséra Takahata pro studio Ghibli má slabiku "Hō", proto slovo „Hōhokekyo“ v názvu. (mr.filo)

  • - „Hōhokekyo“ z názvu filmu je označení pro zpěv ptáka Uguisu, čili cetie trojhlasé. (mr.filo)

  • - Jedná se o první kompletně digitální film Studia Ghibli, který byl animován pouze na počítačích. (Rominator)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace