Reklama

Reklama

VOD (1)

Retrospektivní příběh sedmadvacetileté ženy z Tokia, která se vydává na výlet z města a vzpomíná, jaké to bylo dřív – od ananasů až po první lásky. (Netflix)

Recenze (47)

belldandy 

všechny recenze uživatele

Only Yesterday. Velmi realistický příběh o vzpomínkách na dětství a vyrovnávání se s minulostí. Mladá žena se vydává z města pomáhat se sklizní na vesnici a zde přehodnocuje svůj dosavadní život. Pomalý příběh plyne ke svému konci bez složitějších zápletek. Nenabízí nakonec žádné rozuzlení ani řešení, jen jeho příslib do budoucna. Po tomto snímku ve vás však zůstává zvláštní pocit, že tento animovaný film kolem vás prochází jako sám život. Jen s malou dávkou nostalgie je mnohem blíž realitě než lecjaký hraný film. Pro mě další důkaz, že Takahata stále usiluje o překračování hranic žánru anime. ()

Elementál 

všechny recenze uživatele

Ztvárnění dětského světa by si zasloužilo zcela jednoznačných 5* : většinou krásně zobrazené radosti, ale také trápení (však si vzpomeňte: to co by vám dnes přišlo jako bezvýznamná záležitost se v dětských očích proměňuje v problémy velmi frustrující a často neřešitelné...) jsou na filmu to nejlepší. Výlety do nevinného dětství formou flashbacků komentovaných "současnou Taeko" nenudí a pobaví. Jaké zklamání však přijde cca v druhé půli, která sice není špatná, ale s tou první se vůbec nemůže měřit. Farmaření je těžká práce, která v sobě obsahuje romantiku, krásu přírody i přirozeně obnažené lidské city - jenže v Takahatově podání se zároveň jedná o velice nudnou záležitost. Ne, nevadí mi, že film směřuje odnikud nikam - koneckonců žádnou pointu jsem ani neočekával a tudíž nebyl zklamán. Kdyby však Takahata chtěl zůstat v naivním krásném světě dětství, jaká by to byla nádhera... Takhle...no, ideální to není .-) (mimochodem to co tady vlastně píši už za mě napsala velmi trefně Fabienne ) ()

Reklama

berg.12 

všechny recenze uživatele

Tenhle film (kategorie "kreslený" tady poněkud ztrácí význam) není vůbec pro děti, je upovídaný více, než mohl být a chvíli se zdá být reklamou na ekologické zemědělství. Když vám ale bude někdo tvrdit, že nádherně opravdové nemůže být zobrazeno skrze beznadějně pozitivní, nevěřte mu ani slovo. Stejně, když vás bude přesvědčovat, že nejkrásnější animované filmy vznikají v zemích, kde slunce zapadá. ()

forsythia 

všechny recenze uživatele

Vzpomínky se někdy netváří jako staří dobří přátelé. Bývají někdy trpké, ale přitom v sobě skrývají klíč k pochopení sebe sama i druhých a k uchopení okolností, do kterých nás vítr zavál. Nebo taky odkud ten vítr vlastně fouká. O zakopaných psech raději nemluvím, ti jsou vůbec nejnepříjemnější. Až mě lehce mrazí z toho, kolik mi tenhle dětský nedětský film připomněl vlastních vzpomínek. Člověk se tomu dneska směje, ale tenkrát to prostě nemohlo nebýt zásadní. ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Only Yesterday je jako lehký milý vítr nostalgie - především v první polovině, kdy mladá žena vzpomíná na svou pátou třídu, první dětskou lásku... Poté mi to chvílemi přišlo jako agitka "je lepší žit na vesnici, pracovat rukama, atd, než být vzdělaný člověk pracující ve městě", ale to byl možná jen můj dojem. I tak je to příjemný film. ()

Galerie (81)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu se hojně využívá tradiční lidová maďarská hudba. Mezi používané nástroje patří výrazná nai, cimbál a housle. (Emo-haunter)
  • Spoluzakladatel Studia Ghibli a producent filmu Hayao Miyazaki byl nesmírně uchvácen původní mangou. Věřil, že má potenciální hodnotu v zobrazení originálního typu dětského příběhu, který ve schématu není běžný. Cítil však, že on sám nezvládne tuto mangu adaptovat do filmu, avšak jeho nápad zůstal nadále v jeho mysli, když režíroval další dětské filmy, jako například Můj soused Totoro (1988). Nakonec tento nápad nechal na režisérovi Isao Takahatovi. (Emo-haunter)
  • Na rozdíl od typického japonského stylu animace postav mají zde postavy realističtější obličejové svaly a výrazy díky dialogu, který je nahráván jako první (v Japonsku je tradicí nahrávat jej až po dokončení animace) a animátoři přizpůsobují animaci mluvenému dialogu. Isao Takahata také nechal hlasové herce nahrát některé jejich repliky společně, přičemž záběry z jejich vystoupení použily jako vodítko pro návrh i animaci. Scény z minulosti Taeko z dětství však byly animovány před nahráním hlasů, což dává jemný kontrast mezi anime stylem jejího dětství a dospělou „realitou“ rámcového příběhu. (Emo-haunter)

Reklama

Reklama