Režie:
Věra JordánováScénář:
Jaroslav PacovskýKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Karel Augusta, Taťjana Medvecká, Ladislav Potměšil, Marie Rosůlková, Svatopluk Beneš, Jaroslav Drbohlav, Zdeňka Kratochvílová, Jiří Datel Novotný, Jiří ŠkodaObsahy(1)
Král Lakota (K. Augusta) je tak lakomý, že chce svou jedinou dceru, princeznu Pomněnku (T. Medvecká), provdat za prince Bohatu (L. Potměšil), i když se ženich dívce nelíbí, protože je domýšlivý a má „dutou“ hlavu. V pravé chvíli se ale objeví na scéně kovářův syn Ondřej, zpěvák (J. Drbohlav), který ji před nechtěnými vdavkami ochrání… (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Totálně kulisová, ve své podstatě hloupá, ale vtipně udělaná pohádka o strašně hloupém a lakotném králi, který chce provdat svou dceru princi Bohatovi, který není o nic méně hloupý než král. Ještě že princezna má rozumu dostatek a má taky kamaráda, který se právě za ní vrátil a projeví o ni zájem. Karel Augusta je báječný a milý král s jednou hláškou vedle druhé, Medvecká je dostatečně emancipovaná a Potměšil příjemně prdlý. Škoda jen, že technicky je pohádka katastrofální, písničky jsou neskutečně plechové a studiové. Ale jinak příjemný a milý průměr. ()
Na pohádce je dobrá jenom hudba. Jinak můžeme sledovat příšerně jednotvárné kulisy a rekvizity. Například truhla na duhu se sice nesmí otvírat, což by se dalo pochopit pouze v případě, kdyby přestala nedovírat. Papundeklový dort s dírami také zrovna nepůsobí pohádkově. Jenže pohádka skutečně dlouho nemá hlavu ani patu. ()
Docela dost vtipná pohádka o hloupém chamtivém králi. Laciné kulisy jsou na druhou stranu pěkně vybarvené, což podtrhuje bláznivost děje. ()
Sikovne obsazena, sice papundeklova ale presto barevna a roztomila, pohadka. ()
Svižné, vtipné, originálních nápadů je tu hned na tři pohádky. Nejvíc mě pobavila podpěrka pod bradu při dívání z okna. A nejvíc mě oslovil Svatopluk Beneš jako sluha s vystupováním anglického lorda a také mladý pár, u kterého jste si mohli snadno představit, že přes všechnu lehkost a kamarádskost je jejich vztah hluboký a plný úcty. - Poselstvím je, že největší bohatství je chuť k jídlu, spánek a smysl pro humor. To vypadá jako pohádkové klišé, ale existují lidé s narcisistní poruchou osobnosti, kteří si opravdu tyhle tři věci neumí užít - nemají chuť k jídlu ani smysl pro humor. Vůbec nevědí, co je to potěšení a opravdová radost. Proto musí jíst ostře kořeněná jídla a někdy dokonce hlavičky od sirek nebo kosti, aby jídlo aspoň trochu cítili. Když se s takovým člověkem setkáte a on na vás přenese tu příšernou prázdnotu, pochopíte, jak je tohle pohádkové klišé vlastně strašně pravdivé... ()
Reklama