Muž, kterému říkali Kůň
A Man Called Horse
Muž zvaný kôň
Režie:
Elliot SilversteinScénář:
Jack DeWittKamera:
Robert B. HauserHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Richard Harris, Judith Anderson, Jean Gascon, Manu Tupou, Corinna Tsopei, Dub Taylor, James Gammon, Terry Leonard, Iron Eyes Cody, Eddie Little Sky (více)Obsahy(1)
Příběh muže, který se musel stát zvířetem, aby mohl být válečníkem. Období tzv. Nového Hollywoodu v sedmdesátých letech vneslo do zámořské filmové tvorby řadu nových impulsů. Jedním z nich bylo i revizionistické nazírání na zavedené žánry, včetně těch nejposvátnějších, jakým byl např. americký western. Režisér Elliot Silverstein (nar. 1927), který se po dlouhých letech v televizi prosadil tradičně pojatou westernovou parodií Dívka ze Západu (1965), přispěl k tomuto žánru také nezvyklým snímkem Muž zvaný Kůň (1970). Jeho hrdinou je anglický aristokrat John Morgan (Richard Harris), který je ve dvacátých letech 19. století zajat při lovecké výpravě kmenem Siouxů. Je odvlečen do jejich ležení a stává se „koněm“, který musí tahat břemena pro starou indiánku Buvolí hlavu (Judith Andersonová). Když však v táboře potká spřízněného zajatce Batise (Jean Gascon), dozvídá se víc o domorodém životě a zvycích, naučí se jejich jazyk a nakonec se stane válečníkem a náčelníkem kmene. V Muži zvaném Kůň se mluví převážně lakotsky (v tom film o dvacet let předběhl Costnerův Tanec s vlky), ne vše je ovšem podtitulkováno, neboť příběh je důsledně a srozumitelně vyprávěn obrazem. Richard Harris podává ve fyzicky náročné titulní úloze přesvědčivý výkon, a to nejen v „tanci slunce“, který je kontroverzní ukázkou dobových indiánských obřadů. V roli staré Buvolí hlavy se překvapivě objevuje významná divadelní herečka australského původu Judith Andersonová, jež byla do té doby známá filmovým divákům především jako zlověstná hospodyně Danversová v Hitchcockově adaptaci Mrtvé a živé (1940). Postavu mladé indiánky Běžící laně ztělesnila bývalá Miss Řecko a Miss Universe Corinne Tsopeiová, která se ve filmu jinak prakticky neuplatnila a v osmdesátých letech se stala čtvrtou (a poslední) manželkou známého producenta Freddieho Fieldse. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Film, který si dělá nárok, že autenticky něco zobrazuje, pak je podezřelý už tímto nárokem. A také při jeho sledování mi "pořád něco nesedělo". Možná to byly detaily, ale bylo jich mnoho. A tak se raději připojím k stručné recenzi Mikina***: "Jako bych se díval na film podle románu Maye, taková naivní oslava indiánů, jakoby v očích desetiletého dítěte. Ale stejně jako u Mayovek to přijmete a díváte se jak blonďatý lord žije s indiány." ()
Prehliadka indiánskych zvyklostí je slastným ochkaním skôr pre etnológov, než pre divákov túžiacich po silnom príbehu. Jedna vec z tejto prehliadky vo vzťahu k dnešku zaujala. Dnešné tak populárne sebazohavovanie tela a kreslenie rôznych tetovačiek má nepochybne svoj pôvod v starovekých praktikách prírodných národov (aj indiánskych) súvisiacich so zasväcovaním mužov, či s ich prechodom do iného statusu - tu konkrétne súvisiacich so vstupom do manželstva. Konkrétne išlo o prepichovanie kože, znášanie bolesti súvisiace s vyvesovaním tela na špagáte, s použitím prírodných dreveno- kovových hákov umiestnených pri bradavkách muža zvaného kôň. ()
Trochu nudný a nedobře zahraný western a teď vyloženě nemyslím přímo Richarda Harrise. Modelky v ne příliš povedených indiánských parukách, které se tam rvou a hádají o kus látky a pak si jedna z nich vzpurně odfrkne, když prohraje. Jako by se popraly někde na diskotéce, žádný rozdíl v chování. A to pana lorda jako fakt brali za koně, když jim to jejich náčelník řekl? Ajaj ... no. Rovněž si nejsem jistá, jestli musí ženiteb chtiví muži procházet tak trýznivými zkouškami, aby si zasloužili své vyvolené. Jak jsem to viděla, tak se mi vzbouřil žaludek. Neodpustila jsem si myšlenky typu "šmarjá, doufám, že mají ty nože a pařátky sterilní. No asi né, tak nezbývá než doufat, že je měli alespoň řádně opáleny nad ohněm". Dívat se na to dalo, ale nesměla jsem se nad tím příliš zamýšlet. 2,5* ()
Netradičná indiánka, niečo na spôsob Tanec s vlkmi. R.Harris sa na postavu hodí a čoraz viac sa mi začína tento herec pozdávať. Indiánske rituály boli spravené nadpriemerne a práve o to sa môže film oprieť. Humorná stránka bola vtipná, aj keď už príliš prechádzala do volnejšieho spracovania. Trochu film kazil nedokončený koniec, predpokladám, že vtedy tvorcovia ešte nekalkulovali s pokračovaním. Hodnotenie: 75% ()
"Wakantanka!..." Harrisa som mal vždy rád a aj ten jeho chrapľavý hlas. Tu ho český dabing zmazal, ale nevadí. Už dlhšie som tento film chcel vidieť a ČT2 mi splnilo želanie. Po odvysielaní tu mnoho hodnotení nepribudlo, čo ma trochu mrzí. Tento žáner asi nie je zaujímavý pre masy, ibaže by tu hral DiCaprio...Film sa takmer celý odohráva v indiánskom prostredí. Hneď v úvode je R. harris ako biely muž zajatý a ostáva ako väzeň a sluha medzi indiánmi. Postupne si budeje rešpekt, bude aj indiánska svatba s peknou indiánkou, ale happy end nečakajte. Western asi nie je správne označenie pre tento film, ale kvalitu má a stojí za pozretie. 80%. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (9)
- Robert Redford odmietol vo filme hlavnú úlohu, ktorú nakoniec prijal Richard Harris. (westerns)
- Indiánsky rituál s názvom "Vow to The Sun" bol v druhej polovici 19. storočia vládou Spojených štátov zakázaný. (westerns)
- Jeden z troch pozoruhodných westernov vyrobených podľa spisovateľky Dorothy M. Johnson. Ďalšími dvoma sú: Muž, který zastřelil Liberty Valance (1962) a Strom na věšení (1959). (westerns)
Reklama