Kyra - Signora del lago, La
Last House Near the Lake, The
Režie:
Enzo G. CastellariScénář:
José María NunesKamera:
Alejandro UlloaHrají:
Vincent Gardenia, Leonora Fani, Massimo Vanni, Antonio Mayans, Enzo G. Castellari, Caterina Boratto, Luis Induni, Marta Flores, Bernard SerayObsahy(1)
Malé jezírko skrývající hrozivé prokletí. Kdysi tu za nevysvětlených okolností zahynula majitelka blízké usedlosti, když se plavila na pramici s dcerkou Lilian. Dívka se po letech vrací, vábena legendou o Kyře, místní čarodějnici, jež škodila lidem. Zdá se však, že i ona sama přitahuje nešťastné události. A kdo je Lilith, a proč ji pořád sleduje? (dopitak)
(více)Recenze (3)
Kromě dlouho odkládané erotiky (solidní Leonora Fani a moc pěkná Patricia Adriani- ta navíc ve scéně s trháním oblečení) tu nenajdete nic zajímavého. Námět je asi dílem šílence, jak spolu legenda o staré čarodějnici (kterou mimochodem někdo na imdb přirovnává k Babě Jaze), pařát v močálu a orgasmické kóma souvisí? Hudba je hrozná, hlukem se tu uměle buduje pocit napětí (což je trapné, a nefungující). Při tom úvodní scéna na jezeře je natočená jinak, dobře. Film, jenž si zaslouží zapomnění. ()
Zajímavý film o mladé dívce, která se vrací po letech do své rodné země, tedy tam kde zahynula její matka, ale tam se zároveň odehrává spousta opravdu divných nadpřirozených věcí a nepředvídatelností. Vypadá to že na celé místo byla uvalena nějaká kletba. Mladá dívka Lillian je tu navíc v podivném telepatickém spojení s místní mentálně zaostalou dívkou (Lilith), takže když ona má sex a dosahuje orgasmu, druhá dívka, která ji neustále špehuje, přitom onanuje, zároveň se ale titulní hrdinka dostává do podivné smrtelné extáze (bezvědomí), kdy vždy na životě ohrožuje jejího sexuálního partnera. Velké sleazy, spousta nahoty a sexu, viz třeba scéna na hřbitově, docela netradičním místě na radovánky, jinak hlavně ta onanie, bohužel film nemá skoro žádný scénář (spiknutí díky nesouvislosti a zmatenosti nedává pomalu žádný smysl). Hezký výkon stále mladé a roztomilé Leonory Fani (kožená bunda, motorka, pěkné scény ve kterých ona vystupuje), ona vypadala pořád jako děvčátko, ale zrála jako víno. Od vynikajícího italského režiséra Castellariho (bourák chlap, on si tady zahrál dokonce jednu z menších rolí a je k nepřehlédnutí) takové malé vybočení, které nedopadlo nejhůř, ale i tak v porovnání s tím co mu šlo nejlíp (krimi a westerny), jde o slabší film zcela jistě. Bizarní, dobrý vizuál, místy atmosférický, ale současně i smyslný snímek, toť tato rarita, která byla přeci jen více erotickým filmem, než hororem. ()
Výborný atmosférický horor je typickým představitelem podivné Itálie, kdy se sází na atmosféru, zdánlivě nesrozumitelné obrazy a vše do sebe jen pomalu zapadá. Ač se zdá, že místní legendě o čarodějnici příliš nevěří, tak jakmile dojde na úmrtí mladých mužů, začnou měnit názor. Vynikající hudba posouvá film do fantaskní snové roviny, důležité jsou detaily a symboly. Sex je živočišný a smrtící, ženský souboj, při němž si sokyně navzájem strhávají šaty, připomene zápasy v ringu. Pěkné lokace jak přírodní, tak městečko. Krom jiného jsem si vybavil snímky Fulciho, D´Amata , Avatiho a dalších italských mistrů fantastiky. Očividně pro skalní fanoušky. ()