poster

Christine

  • USA

    Christine

  • Slovensko

    Christine

  • Austrálie

    Christine

  • Velká Británie

    Christine

Mysteriózní / Horor / Thriller / Drama

USA, 1983, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • D.Moore
    ****

    Kingova Christina patří k těm jeho (několika málo) knihám, které se mi nečetly příliš dobře, nicméně to, co s tím příběhem udělal John Carpenter, je obdivuhodné. Je to pořád béčko, ale je hrdé. Zábavné i napínavé, stylové od úvodních titulků po úplný závěr. Je jedno, že nad některými scénami nebo nad jednáním některých postav by si člověk mohl ukroutit hlavu, protože sem se právě takové věci hodí. Scény jako první "samooprava" nebo ta v plamenech jsou nezapomenutelné.(28.4.2019)

  • Anderton
    ****

    Film o posadnutosti všeobecne, o mladíckej menejcennosti v kolektíve a túžbe po vzbure, odcudzeniu a v neposlednom rade o materiálnom svete, v ktorom nám viac záleží na hmotných statkoch ako na medziľudských vzťahoch. No a ako vyšilujeme, keď sa nám dnes niekto omylom obtrie o auto, že...Horor je tento film iba technicky, keďže vraždí nadprirodzená sila, takže ide aj o očakávania, aké si s filmom vopred budete spájať. Americký bratček Upíra z Feratu nie je tak uletený, ale je asi zábavnejší a sugestívnejšie nakrútený. 70%(8.5.2018)

  • tron
    ***

    Pustite na mňa bernardína, CHRISTINE sa mi ako knižka nikdy príliš nepáčila. No a podľa nudnej knihy vznikol nudný film. Obohatený snáď len zaujímavou hudbou. John Carpenter (HALLOWEEN, VEC) v tom čase už začínal nezadržateľne starnúť a mená ako Elexandra Paul a Harry Dean Stanton mu veru áčkarský imidž príliš nevylepšili :-)) Ale, to hlavne, snímka neoplýva silnou hororovou atmosférou, ani ktovieako zaujímavým scenárom. Ale King napísal aj oveľa slabšie knižky. A boli podľa neho nakrútené ešte stokrát horšie filmy. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/775/(30.5.2007)

  • Jordan
    *****

    láska je cit čisto iracionálny, nekontrolovateľná a popri snoch a duši objektívne nepreskúmateľná emócia; prečo sa niekto zaľúbi práve do toho človeka a nie do iného, prečo sú títo dvaja zamilovaní a necítia to isté k niekomu inému . . . istý veľmi špecifický poddruh "lásky" je fetišizmus - zbožňovanie vecí; ten má mnoho podôb - v tej najznámejšej ho poznáme ako privoniavanie si k dámskym gaťkám, topánkam alebo pančuškám, lenže potom je tu jeden veľmi rozšírený mužský fetišizmus, ktorý skôr než obsedantno-úchylne sa pokladá za prejav typickej mužskosti a "machovosti" - láska k autám, posadnutosť ich "tuningom", opravami, leštením, starostlivosťou, zvukom motora, spočítajte množstvo časopisov o auto - moto (je to niečo podobné ako napr. futbal - kdežto tu máte k zbožňovaniu aj konkrétnu reálnu vec, totem, fetiš, na rozdiel od nehmotnej futbalovej hry); navyše - zvláštna ľudská vlastnosť pomenovávať neživé predmety, ktoré vlastníme, je stará ako ľudstvo samo a bežná doteraz (moja prvá gitara sa volala Milka, druhá sa volá Jarka . . .) a to, že auto má meno nie je vôbec výnimočné; lenže akonáhle má niečo meno, vytvárame si k tomu vzťah; king & carpenter v (podľa mňa najlepšej kingovskej adaptácii - a nech sa na mňa darabontovi fanúšikovia nehnevajú) sa pozreli na fetišizmus a posadnutosť z trochu iného pohľadu: čo ak nie my si vyberáme predmet zbožňovania, ale ten predmet si vyberie nás? a čo ak on nás zbožňuje ešte viac ako my jeho - doslova na život a na smrť! každopádne 13 rokov pred Cronenbergovým Crashom (a 15 pred matrixom a vyše 20 pred Transformermi) tu bola Christine, červený cadillac, ktorý je metaforou zla, ktoré je večné, pohlcujúce a neporaziteľné; s dokonalým soundtrackom ("God, I hate rock´n´roll!"), výbornou štýlovou réžiou je ďalším dôkazom nesporných a vysokých kvalít tohto filmu množstvo citácií, odkazou a parafrázovaní tohto filmu v iných dielach, ktoré prišli po ňom, okrem spomínaných napríklad Tarantinov Death Proof alebi videoklip Radiohead ku piesni Karma Police, ktorý je celý citáciou jednej z famóznych scén tohto filmu, ale mám pocit, že ani Lyncha tento snímok nenechal ľahostajným;(14.1.2009)

  • destroy83
    ***

    Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Lehoučce nadprůměrná filmová adaptace Kingovy knihy v podání jednoho z velikánů hororového žánru Johna Carpentera. Ve vlastním příběhu sledujeme dvojici středoškoláků – zakomplexovaného Arniho a správňáckého Dennise. Tato na první pohled nesourodá dvojka řeší ve škole typické teen problémy jako jsou šikana ze strany partičky ostrých hochů, bábovky a auta. Dennis už si zadek vozí a Arnie si i přes nepochopení rodičů pořizuje ošuntělou plechovku Christinu, kterou následně opravuje v nedaleké dílně, jejíž majitel je sympatický jak osina v zadku. Arnimu se povede ze starého vraku udělat nablýskaný poklad. Charismatické auto dodává Arnimu sebevědomí a dříve zakomplexovaný klučina se mění v sebevědomého playboye, pro kterého není problém sbalit největší kost na škole. Tou je dívka Leigh, která dotváří mimo Christiny ústřední trojici příběhu. Každý úspěch však bývá něčím vykoupen. Christina si svého nového majitele usurpuje jen pro sebe a odcizuje jej nejen od nejlepšího přítele Dennise a rodičů, ale následně i od přítelkyně Leigh. Následně ukazuje plechové monstrum svou pravou tvář a začíná se roztáčet kolotoč vražd. Klasický béčkový příběh trpí především neúměrnou stopáží, která obsahuje řadu vláčných pasáží, které s přehledem trhají celkem dobře nastolenou atmosféru. Herecké výkony jsou naopak velmi příjemné, jak u hlavních, tak spousty vedlejších postav. S vraždami se Carpenter moc nevytáhl stejně jako s navozením pocitu strachu, který se u diváka během celé stopáže prakticky nedostavuje, ačkoliv jej námět přímo nabízí. Výsledný dojem je ucházející 80-kové béčko za poctivé tři hvězdy.(9.7.2011)

  • - Will Darnell (Robert Prosky) má ve filmu zbraň Stevens 12 Gauge Double Barreled Hammerless. (dc125)

  • - Ono „samoopravování“ Christine bylo výsledkem jednoduchého triku. Dovnitř karoserie byly umístěny hydraulické válce, které pomocí dálkového ovládání deformovaly karoserii dovnitř. Ve střižně pak byly při výrobě filmu záběry puštěny pozpátku. (DaveM)

  • - Scénárista Bill Phillips a rocker George Thorogood si zahráli pracovníky na skládce. (Chatterer)