Stopař

Zajímavý psychothriller s šíleným Rutgerem Hauerem, jehož postava vraždícího stopaře od začátku cíleně směřuje k vlastní smrti. Zajímavé je pustit si film s komentářem režiséra Roberta Harmona, který snímku vštípil hutnou, až téměř odlištěnou atmosféru opuštěných pouštních silnic a motorestů. Ta se dokáže dobře rozležet a zahlodat. Děštivý úvod filmu pak patří k jeho vrcholům. (14.01.2008)

Spíš 3 a 1/2, ale že je to Rutger Hauer, tak zaokrouhlím nahoru. Atmosféra je teda výborná, scénář skutečně nápady a zvraty jen srší a vlastně pořád se tam něco děje. A Hauer sice má trochu míň prostoru na úkor vystrašeného Howella, ale i z toho mála dokáže na diváka neskutečně silně zapůsobit. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že něco mi tam nějak nesedělo a některé zvraty byly až moc přehnané a nedotažené. Ale možná je to dáno zčásti tím, že mě to pěkně zaskočilo a bylo to natočeno úplně jinak, než jsem původně očekával. (12.11.2011)

V minulosti tenhle film pro mě žádný kult nebyl. Není ani dnes, ale přeci jenom jsem na repete zaokrouhlil hodnocení směrem nahoru a hvězdu přidal. Ano Howell nikdy nebude můj favorit a po tom atmosférickém úvodu už se to zvrtne v přehlídku absurdit a scénaristických šíleností, ale jako typické osmdesátkové řemeslo to funguje. Mrazivý minimalismus profesionální akční scény a Rutger Hauer jako ztělesnění absolutního nepochopitelnýho zla. Co naplat takových poctivých kousků ze staré školy je třeba si dneska vážit.75% (07.06.2021)

,,Neber stopaře, neber stopaře, nebo z toho umřeš." Jenže, co dělat, když jede napříč celou Amerikou a balancujete na hranici vědomí a spánku, tak doufáte, že vás záhadný cizinec alespoň rozesměje. Jenže co když se vás snaží rozesmát od ucha k uchu, ale nožem? Stopař je technicky poctivý thriller, který má slušnou kameru, povedenou akci (samozřejmě nechybí největší klasika té doby: útok na policejní stanici) a hezkou výpravu, ale chybí mu pořádný scénář. Scénárista zřejmě chtěl z lidí dělat blbce a tak spíchl horkou jehlou příběh, který vám vůbec neřekne proč se tak děje a někdy ani jak. Dialogy jsou docela hloupé, jednání některých postav mi bylo také někdy záhadou a hlavně film několikrát naznačí, že se na závěr dozvíme motiv, jenže pak před vámi běží závěrečné titulky a kde nic tu nic. Navíc se Rutger Hauer, který je na roli správně charismatický, ale svým výkonem mě nějak zvlášť neohromil, zjevuje všude jako Deus Ex Machina, což v podání příběhu vyznívá trochu jako supermanská práce. Za pochvalu rozhodně stojí C. T. Howell, který se svém role zhostil opravdu dobře. Takže ve finále za 3*. (13.01.2008)

-„Chlápek, co řídil tamto auto. Stopnul jsem ho před tebou.“ -„On byl v tom autě?“ -„Jistě. Moc daleko by nedošel.“ -„Jak to?“ -„Protože jsem mu uříznul nohy. A taky ruce. A taky hlavu. A to samý udělám s tebou.“ Po tomhle dialogu, který se odehraje jen pár minut po začátku, jsem věděl, že Stopař bude jedním z mých oblíbených filmů. Harmonův nestydatě přímočarý road-movie slasher je především skvělou ukázkou hitchcockovské práce s diváckým napětím (od Hitchcocka si tvůrci vypůjčili také oblíbený motiv přenosu viny na nevinného). Jde de facto jen o sérii napínavých předeher se zpravidla velmi náhlým a brutálním rozuzlením (s ponecháním velkého prostoru pro naši představivost), založeným na nezničitelnosti a všudypřítomnosti Johna Rydera, který se jako hororové monstrum objevuje a mizí zničeho nic. Jestliže Čelisti změnily ve zlověstné místo otevřené moře a Noční můra v Elm Street americké teenagery obeznámila s tím, že v bezpečí nejsou ani doma v posteli, Stopař podobným způsobem bere všechen půvab z bezstarostného projíždění se americkou krajinou po vzoru Jacka Kerouaca. V tom, jak zlověstně rámuje americké silnice a jak varuje, že pomoc druhému někdy může mít velmi krvavé následky, jde o výsostně anti-americký film, velmi podvratný vůči hodnotám propagovaným během Reaganovy éry. Nebezpečí číhá na benzinových pumpách, v motelu (což ovšem poznala již Marion Crane) i v americkém jídle (uříznutý prst mezi hranolky) a ze všeho nejméně se lze spolehnout na buranské policajty. Interpretačně smělejší diváci mohou pod béčkovou slupkou spatřovat dokonce existenciální drama o člověku odsouzenému k věčnému unikání před smrtí (resp. smrtelností), ale pro mne je Stopař podmanivý právě tím, že bezvadně funguje na té nejzákladnější úrovni - je napínavý od začátku do konce. 85% Zajímavé komentáře: Lavran, curunir, eye candy, TheRoller, Amputace, JohnFarst (17.04.2007)