poster

Hezké vesnice hezky hoří

  • Fed. rep. Jugoslávie

    Lepa sela lepo gore

  • Fed. rep. Jugoslávie

    Лепа села лепо горе

  • anglický

    Pretty Village, Pretty Flame

  • Slovensko

    Pekné dediny pekne horia

Komedie / Drama / Válečný

Fed. rep. Jugoslávie, 1996, 115 min

  • d-fens
    ***

    dobrý film, zaujímavo strihačsky "zmontovaný", krvavý, krutý, ironický, chvíľami romantizujúci, ale až príliš hladkajúci srbskú dušu a vyzdvihujúci, síce kŕčovito humornou formou, srbskú odvahu, vlastenectvo, obetavosť. Neupieram snahu o objektivitu, no zo samotného námetu filmu (Srbi zahnaný a brániaci sa v tuneli) akoby vyvstával základný srbský pohľad na konflikt, a síce že Srbi boli "zahnaný do kúta" a tak ako konali, konali len kvôli prežitiu. A s tým ja nesúhlasím. To by totiž mohol povedať každý účastník konfliktu. Ono celkovo srbské filmy o Juhoslovanskej vojne mi prídu, ako keby Maďari natáčali film o Trianone, Slováci o Viedenskej arbitráži alebo Česi o odsune nemeckého obyvateľstva po WWII..... takmer určite nebudú natáčané z úplného nadhľadu, ale vždy v nich bude cítiť zainteresovanosť(3.5.2012)

  • gogo76
    *****

    Výborný film z bývalej Juhoslávie, ktorý naozaj reálne, i keď s prvkami humoru, podáva obraz o občianskej vojne už od jej prvých dní. Kamaráti z detstva Srb a moslim už ako dospelý popíjajú rakiju a v novinách sa objavujú prvé zmienky o začínajúcej vojne. Vojna ich osudy rozdelí, každého na inú stranu a stretnú sa až v samom závere. Takmer celý film sa odohráva v tunely, do ktorého sú Srbi zahnaní skupinou moslimských vojakov. Humor mi vážne sadol, zvlášť v srbštine, to znie skvele a príležitostí na srandu tu je teda dosť. Humor ich neopúšťa ani po niekoľkých dňoch bez jedla a vody a dokážu si uťahovať aj na tému pitia vlastného moču. Film má rozhodne svoje kvality a najviac asi treba vyzdvihnúť skvelý pomer dávkovania drámy a humoru, čo by sa v rukách menej skúseného režiséra mohlo rýchlo skončiť trápnym divadlom. Srbská kinematografia ma už po niekoľký krát presvedčila, že čas strávený pri ich filmoch, nikdy nepokladám za stratený.... Od dnes si pri starej dobrej piesni "No milk today" vždy spomeniem na tento film. 90%.(16.11.2011)

  • Ony
    *****

    Více než film. Bible. Někdy mám až pocit, že vše, co se natočilo po roce 1996 (tedy alespoň na téma balkánských konfliktů), je už nutně jen odvar z tohoto díla. Pokud byste od Dragojeviće čekali, že na Srby (tedy i na sebe) vezme veškerou vinu a agresi, nedočkáte se. Viník tu zůstává v podstatě abstraktním a vzdáleným, neznámou obludou z tunelu. A násilí, podobně jako u Kusturuci a některých dalších balkánských režisérů, je předkládáno se samozřejmostí a humorem. To ovšem zdaleka neznamená, že jde o film prosrbský nebo nedejbože proválečný. Ústřední sedmička Srbů vězněných spolu s americkou novinářkou v tunelu je defilé povrchního a nuceného hrdinství i lidské ubohosti: zblblí vesničtí balíci, feťák, zloděj, vyjukaný intelektuál, partyzán na věky zahleděný do maršála Tita. Válečné události jsou zachyceny ještě horké, dříve, než budou zpřehledněny historií, a působí tak naprosto absurdně a bezvýchodně. Většině záběrů dominuje oheň a krev. Propracované střídání několika časových rovin, včetně prosluněných flashbacků z předválečné doby, pak jednak tvoří silné kontrasty a také posilují napětí a děs, které film vyvolává. Fyzický i psychický teror ve scénách z tunelu jde do takových extrémů, že i při opakovaném zhlédnutí mám pořád nervy k prasknutí. Neustále také objevuji další rafinované drobnosti ("Vozi Miško!"). Neopomenutelnou součástí tohoto snímku je hudba. Jsou použity různé písně od jugoslávské hymny po slavné popové a rockové hity (Djordje Balašević, Električni orgazam, Indexi/Crvena jabuka). Některé melodie se objeví jen v drobných náznacích (broukající si zdravotní sestry). Všechny ale mají jedno společné: Upomínají na dobu jednotné Jugoslávie a vzbuzují otázku, jak je možné, že lidé, kteří byli schopni stejným jazykem zpívat stejné písně, se najednou navzájem vraždí. (Nebo naopak: Proč ti, kteří se teď vraždí, se kdysi za každou cenu bratřili.) Precizní záznam proměny člověka a jeho chování v extrémních podmínkách je podpořen stoprocentním herectvím. To je podloženo (snad jako vždy u Dragojeviće) luxusním obsazením. Živojinovićovi mám vždycky po filmu chuť jít poděkovat. Vážím si samozřejmě i režiséra, který při shánění finančních prostředků na natáčení šel takřka přes mrtvoly. Dotáhl to a já s tím mám do konce života co dělat.(23.5.2007)

  • zette
    ****

    Takovym zpusobem popsat valku umi jen byvale staty Jugoslavie. Az perverzne se prolinaji pasaze drsne s temi humornymi, ktere mnohdy prechazeji az do abstraktni podoby. Ma to svuj osobity styl, ktery me bavi. Hlavne ale cerpa z pritomnosti a film je onou valkou doslova nasaty. Jediny duvod, proc nedam plne hodnoceni je snad necitlivy strih a fakt, ze tvurci chteli dat do filmu vice emoci a informaci, nez se do nej nakonec veslo.(8.8.2015)

  • Chrysopras
    *****

    Vtipný, drsný, poučný. Vynikající sonda do balkánského propletence. Hodně černého humoru, různé časové roviny, sympatické herecké obsazení = sqělá režisérova práce. A ze všeho nejvíc musim vyzdvihnout to intro! Takhle dobrej začátek filmu už jsem hooodně dlouho neviděl. Jedna z nej věcí 44. KVIFF, kterou snad ještě někdy uvidim...(16.7.2009)

  • - Na filmovém festivalu v řecké Soluni snímek v roce 1996 získal Cenu diváků, nominován byl také na cenu Zlatého Alexandra. (Terva)

  • - Film je natočen na motivy skutečné události. Inspirací se stal novinový článek o Bosenské válce, který napsal Vanja Bulić. (Terva)

  • - Film získal v roce 1996 na Mezinárodním filmovém festivalu ve Stockholmu cenu Bronzového koně. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace