Duchové Marsu

Mírně řečeno velmi podprůměrné béčko od klasika hororu Johna Carpentera, který zřejmě svůj tvůrčí potenciál vyčerpal v 1.pol 90 let. Otevřený konec napovídá, že tvůrci evidentně počítali s pokračováním, v čemuž moc nevěřím a doufám , že se tak nestane. Je mi líto, že se v této obskurní záležitosti objevil charismatický chlapík Ice Cube, který by si zasloužil hrát v lepších filmech. (01.09.2002)

Béčko, ktoré sa tvári vážne a myslí si že je strašne cool, zatiaľ čo divák neveriacky krúti hlavou. Umelé, bez kúzla, toporne sa snažiace o odvážnu žánrovú anarchiu (“akčný metalový sci-fi horor s Ice Cubom na Marse”!!!). Duchovia Marsu sú ten typ filmu, ktorý by každý zo zúčastnených najradšej vymazal zo svojej filmografie. A že je tu vychádzajúcich i kultových hviezd požehnane. (08.09.2011)

Carpenter sice už není v nejlepší formě, ale do odpadů by se tenhle jeho kousek posílat neměl. Zas tak špatný to rozhodně není. Prostě průměrné béčko, které by nemělo nikoho urazit (pokud ten někdo nebude očekávat druhou Věc). Děj pěkně rychle odsýpá, herecké výkony jsou dostačující, masky v pohodě... ale trvalý zážitek ve vás Ghosts of Mars nezanechají. To se radši koukněte znovu na tu Věc. (15.08.2007)

DUCHY MARSU jsem takřa dvě dekády odkládal, protože jsem o nich neslyšel mnoho dobrého a nechtěl jsem si pokazit vzpomínky na svého milovaného Johna Carpentera. Chyba lávky! Jasně, je to hrdý škvár a na hollywoodské poměry hodně laciný sci-fi horor, který v řadě aspektů působí poněkud nedodělaně. Nepřekvapilo, že Carpenter později přiznal, že během něj vyhořel, načež si dal dlouhou pauzu. Jenže je to hrdý škvár, který má v každém svém detailu nezaměnitelný carpenterovský styl. Má členitou, chytře vystavěnou detektivní strukturu do sebe zapuštěných flashbacků, vypravěčů a několika paralelně uplatňovaných žánrových schémat. Najdeme tu vývojové vzorce spojované s "lupiči těl", "zombie apokalypsou", "obranou pevnosti před přesilou", "protivníky, co se stanou parťáky" a především s "rekonstrukcí tragédie od známého konce". Ano, určitě by skoro kdokoli byl lepší drsňák než Ice Cube, ale Henstridgeová se Stathamem film suverénně táhnou - a epizodická struktura, která odvádí pozornost od příliš živočisných padouchů, je v kooperaci s konstrukční volbou rámcující detektivky funkční. Carpenterovská nálada na rozdíl od některých jeho devadesátkových filmů nejede na setrvačník v další variaci na všudypřítomné chlapáctví. E-e, je totiž pozoruhodně posunuta důrazem na drsňačky, které ovšem zůstávají ženami a carpenterovské chlapáctví vlastně zábavně shazují. Řadím si tak DUCHY MARSU mezi filmy, které sice nelze při nejlepší vůli považovat za velká inovativní díla a jejich neambiciózní hříčkovost je zjevná z každého okamžiku, ale které dokážu mít upřímně rád... a rád se k nim někdy i vrátím. Co mě ovšem zarazilo nejvíce: Jednoznačně nejslabší je na filmu monotónní burácivá hudba, a přitom právě v hudební sféře se Carpenter v poslední dekádě našel nejvíce... a jestli DUCHOVÉ MARSU mají do mistrovského díla při vší rozpustilosti daleko, jeho trojici hudebních alb LOST THEMES za mistrovská díla považuji bez zaváhání. S podobně skvělými hudebními nápady by DUCHOVÉ MARSU postoupili o příčku výše. Tak či onak, na WARD (2010) se odteď upřímně těším. (21.02.2021)

Kdyby nechali dělat akci Jasona Stathama , tak by vymlátil celej Mars a ještě by přitom zdechla půlka Jupitera. Jelikož role tvrďáka byla svěřena i přes přítomnost drsoně Jasona Stathama známemu tlouštíkovi Ice Cubovi, byl jsem znechucen celým filmem . Ice Cube vypadá, jako kdyby si na tuhle roli odskočil z odtučňovacího střediska v rámci předepsané receptury na hubnutí. (07.01.2007)