Oni žijí!

Tenhle tesaruv pojem jsem videl poprve nekdy pred 20ti lety jeste v mladi a neskutecne na me zapusobila posledni sex scena a jeji "zvrat". Je to jedine co jsem si z toho pamatoval a nemel jsem poneti o jaky film se jednalo. Ted jsem v ramci doplneni mezer v tesarove filmografii shlednul "They Live" a voala, on to byl presne tenhle kousek. Ma to vyborne poselstvi o nenapadne destrukci populace skrze media propagujici konzumni zkazu spolecnosti a upadek lidskosti ve prospech jakychsi robotickych alienu. Je to ale cele podano tak hystericky a self-parodicky, ze to vyzniva ponekud neefektivne. Mozna ale o to vice zapamatovanihodne a stravitelne pro ty, kterym by podobne "kazani" prospelo nejvice, tedy mozkum vygumovanym konzumem. Nektere sceny jsou skutecne vytribene, krome jiz zmineneho lahudkoveho finale se jedna vesmes skoro o vsechny "brylove" sekvence, ktere prinasi nejvtipnejsi situace. Absurdnim zpusobem genialni byl pestni souboj dvou hlavnich hrdinu, takhle nekonecne natahovana a naprosto zbytecna bitka se vazne jen tak nevidi. Co me ale dostalo naprosto ultimatnim zpusobem bylo, kdyz borec nasel brokovnici, nasadil si slunecni bryle, prisel do banky a pronesl: "I have come here to chew bubblegum and kick ass... and I'm all out of bubblegum." 7/10 (15.03.2009)

They live, I sleep. Prvních třicet minut jsem se ukrutně nudil, pak už to bylo jenom horší.. Carpenter, který si tentokrát ani nepomohl hudbou, jakože prďácky brojí proti komercializaci kultury, konzumnímu životu a ekonomice Ronalda Reagana a přitom v čele s osvaleným Marošem Kramárem dosáhl jedině toho, že stvořil první film, kterému jsem měl sto chutí rozšlapat brýle. Hlavní myšlenka dobrá, realizace ovšem na úrovni Paula Michaela Glasera. No nic, alespoň jsem byl obohacen krajně existenciální hláškou: „Brácho, život je čubka. A zase hárá…“, o jejíž původním autorství se vedou letité spory. Někteří říkají podnapilý Jean-Paul Sartre, jiní zase, že za ní stojí od Tokia doposud vzdálený Goro.. (08.09.2017)

„Prišiel som si sem požuť žuvačku a zabiť pár hajzlov a práve sa mi minula žuvačka.“ Nikdy ma to nebavilo. Zbytočný, dosť naivný a podozrivo skratkovitý sci-fi kúsok nezadržateľne starnúceho hororového guru, Johna Carpentera. Ale stále sa rozhodne nejedná o taký brak, ako boli jeho neskorší UPÍRI a hlavne DUCHOVIA MARSU. Snímka si udržuje zábavné tempo, plné hlášok a originálnych nápadov (slnečné okuliare), ale inak je scenár nudný, nech je v ňom koľkokoľvek satiry (ktorá ma vôbec nebavila, vlastne ma otravovala). Ako sci-fi je to pôvabne detinské, horor to nikdy nebol (ani nebude a ani tak nebol zamýšľaný) a ako akčný film určite neobstojí (s výnimkou 10-minútovej pouličnej wrestlerovej bitky, ktorá je úplne zbytočná). Napriek tomu na SÚ MEDZI NAMI alias ONI ŽIJÚ! nechcem hádzať hnoj, pretože ako zábavné a pre mnohých nostalgické béčko s (pa)chuťou 80. rokov ujde. (24.01.2006)

Nosit sluneční brýle je ve filmech je v kurzu ( trochu jsem se namáhal jak napsat česky být in) a to nemusíte být z Matrixu, ani být terminátorem a ani být ve stálém stavu agentury MiB (muži v černém). Když si některé brýle nasadíte nemusíte vidět svět hned růžově. Vzhledem ke tlaku reklamy a masmédii je film nadčasový. (24.01.2011)

Consume. This is your God. Tento film má toľko negatív, až to neni pekné; Prehrávajúceho wrestlera v hlavnej úlohe, nesympatickú predstaviteľku Holly, zle zrežírovaný komparz, sem tam až parodické vyznenie niektorých scén, neustálu potrebu hláškovania, násilné pokusy o humor, nedotiahnutosť vedľajších dejových línií, prílišné vysvetľovanie a scenár vlastne celkovo. Ale aj tak som si tými štyrmi hviezdičkami pomerne istý. Možno je to mojou slabosťou pre žáner. Alebo mojou slabosťou pre filmy o invázií. Alebo mojou slabosťou pre béčka. Alebo mojou rokmi posilnenou slabosťou pre tento film. Neviem. Bezvýhradne vydarený kúsok to teda rozhodne nie je, no aj tak si ho rád kedykoľvek pozriem znovu. On si totiž Carpenter pravdepodobne bol vedomý všetkých tých negatív a v závere ich takmer všetky premenil na pozitíva. Smial som sa. Od radosti. (17.11.2012)