Tarzan

Novému Tarzanovi sa predsa len niečo podarilo, prebudiť záujem o toho pôvodného s Christopherom. A že som si ho užil, najmä prvú polovicu z pralesa, áno skutočného lesa, kde had hral hada, puma pumu, opice ľudia v slušných opičích maskách. Tarzan ešte s ľudskými schopnosťami sa držal pri zemi a keď už využíval transport liano - expresom bolo to od stromu k stromu, nie ako z TGV. Dostala ma drsnosť, zasiahli tragické okamihy, držalo napätie a atmosféra. Po tom čo sme sa presunuli do Britského sídla, Tarzan začal hľadieť do tváre snobskej spoločnosti, aby pochopil, že úprimnosť tu nesídli a domov na papieri nie je pre ňho skutočným domovom. Celá škála emócii je cítiť a to často bez slov. Samotný vrchol čaká pri otváraní múzea so všetkými mŕtvymi exemplármi a následnou popravou aká ho presvedčila, že ani románik s atraktívnou Jane nezabezpečí šťastný život. Záverečné au revoir kultivovanej spoločnosti je už len logickým vyústením, na ktoré by si dnešný veľkofilm sotva trúfol. Pekne sa tak potvrdilo, že starý Tarzan schová toho nového, drahšieho, veľkolepejšieho do kapsy a iba dokazuje o aké zbytočné pokračovanie (remake ?) šlo. (10.07.2016)

Lord Clayton se svojí mladou ženou se vydává na plavbu daleko do Afriky. Po cestě je potká bouře, loď ztroskotá a jen on a jeho žena se zachrání. Na neobydleném pobřeží si postaví přístřešek, kde také jeho žena porodí malého chlapce. Brzy poté ale oba zemřou, a chlapce nečeká nic lepšího. Jenže osiřelé dítě objeví opičí smečka, a jedna ze samic se malého chlapce ujme. Po letech se on - člověk stává vedoucím smečky. Jednoho dne se v okolí objeví britská expedice, a chlapce si všimne kapitán D'Arnot, který jej v průběhu dalších měsíců naučí lidskému chování, a přesvědčí k návratu do civilizace ... Od Edgara Rice Burroughse jsem četl téměř všechny jeho knihy (některé i ve slovenštině), takže by se dalo říct, že mi Tarzanův svět nemá co nabídnout. I na tomto v kině jsem byl před mnoha lety v kině (dodnes si pamatuji, jak celé kino rozesmála scéna, kdy si mladý Tarzan uleví na hlavu jedné z opic). Když se na tento film podívám nyní jako mnohem starší (a snad i rozumnější), nenacházím jiných slov než zklamání - jasně, film má takřka 30 let, ale stejně. První polovina ještě jakžtakž jde (až na docela hrozný český (opičí) dabing), ale v druhé polovině jsem se ukrutně nudil, a doufal že i Johna Claytona napadne, že by se měl brzy vrátit do divočiny. Jenže to už přišly i závěrečný titulky a konec. Každopádně role Tarzana je jednou z nejefektnějších (a určitě i nejnáročnějších) Christophera Lamberta - škoda že mu více nepomohl režisér a ostatní herci, a byl na všechno sám... (21.01.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $45,858,563║Tržby Celosvetovo $60,500,000║ Môj prvý kino zážitok.... a s tým sú aj späté moc pekné spomienky a samozrejme aj vtedy bujne sny(zo strachu z opíc) vďaka tomu bývali, veď som mal vtedy okolo 4-5rokov ale stálo to za to. /videl v kine: 75%/ (30.06.2005)

Jo nebyl to špatný nápad podívat se na Tarzana právě na Nový rok, když mi za krkem seděla pěkná opička o rozměrech King Konga a zuřivě mě bušila do hlavy. První polovina snímku, kdy nám jsou předkládány epizody ze života vlčího... teda opičího dítěte, které musím přežívat ústrky jednoho ošklivého opičáka z kmene a ignorování od svého adoptivního otce, je velice zdařilá. V této části filmu se režisér ukájí v tom, že umí kreslit krásné obrázky, kdy velice efektně pouští sluneční paprsky skrz koruny stromů. Jenže jak už tomu logika velí, pak přichází druhá polovina, kdy se čas vleče hůř než na nedělní návštěvě u babičky. A to měl režisér k dispozici dobře hrajícího Lamberta, Holma a mladičkou MacDowell. Jenže scénáři, který se snaží prokreslovat psychologii postav, chybí pořádný tah a tak je zajímavý příběh rozmělněn ve zbytečně natažené spotáži. Tak Tarzan zjistil, že není člověk a já zjistil, že nejsem milovník dlouhých filmů, kde se toho tolik neděje. (02.01.2008)

Asi každej má snímek, jenž představuje jeho první setkání s „dospěláckým“ filmem. Pro mne byl touto srdeční záležitostí právě Hudsonův Tarzan. Dneska má v mých očích k dokonalosti přeci jen trochu dál, než kdysi, ale on tu dokonalost ani nepotřebuje, ta přijemná melancholie me dojímá stále. Jo a Christopher Lambert je jedinej možnej Tarzan. Tak tomu bylo, bude a jest. (17.12.2005)