Reklama

Reklama

Herečka tisíciletí

  • Japonsko Sennen džojú (více)
Trailer 2

Sny a tužby jednoho lidského života ve víru vzpomínek a rolí během kariéry u filmu. Chiyoko Fujiwara je stárnoucí filmová hvězda, kterou navštíví dvoučlenný štáb, jenž chce o jejím životě natočit dokument. Umělkyně jim vypráví svůj příběh, ve kterém dominuje především jedna linka – pátrání po muži, se kterým se setkala jen jednou a na nějž nemůže zapomenout. Krátce po fatálním setkání nalezne Chiyoko tajemný klíč a rozhodne se, že jej musí mladíkovi vrátit. Právě touha nalézt tajemného muže ji žene celá léta vpřed... Anime film Herečka tisíciletí je poctou japonské kinematografii a lze zde nalézt celou řadu odkazů na klasické tituly. Režisér Satoši Kon, který zemřel předčasně ve věku šestačtyřiceti let, ve snímku pracuje s řadou svých oblíbených motivů – pamětí a rozvzpomínáním se, mechanismy slávy či s prolínáním několika časových rovin. Právě prolínání představuje ve snímku výrazný formální postup. Například dokumentaristický štáb, který o hrdince natáčí, je „obzasazen“ do několika hereččiných vzpomínek, v nichž filmaři působí buď jako němí svědci, anebo na sebe přebírají role osob, s nimiž se Chiyoko setkala. Téma převleků, kontextů a obecně rámování tak zásadně prostupuje celým filmem. Samotné osudové setkání Chiyoko a tajemného muže je tak zásadní především proto, že ona sama mu tuto důležitost propůjčuje... Režisér Satoši Kon byl vlivným filmařem, jehož předčasný odchod v roce 2010 zarmoutil celou řadu anime fanoušků a fanynek. „Nejde o to, že anime bez Satošiho Kona už nikdy nebude stejné. Teď je spíš pravděpodobné, že už bude vždycky stejné,“ vyjádřil se například krátce po jeho úmrtí jeden twitterový vzkaz. (Česká televize)

(více)

Recenze (80)

novoten 

všechny recenze uživatele

Můžu jen litovat, že pro mě Kon byl takovou dobu jen tvůrce dnes již legendární Papriky. Jeho starší snímky mi přišly podle premis jako malé, až artové pokusy, ke kterým by stálo za to se dostat jen při dlouhé chvíli. Jenže jak jsem se prokousal skrz čas až k Chiyoko, dochází mi definitivně, jaký velikán její tvůrce byl a jak obrovská ztráta je, že po něm zůstaly jen čtyři celovečerní filmy. Jedinečný byl v tom, že na rozdíl od jiných slavných kolegů není na první pohled rozpoznatelný. Snad jen podle krásné, nesměle vypadající okaté holky v hlavní roli a podle hudební stránky jódlujících chorálů Susumu Hirasawy. Proč ale zůstávám ze Sennen joyū u vytržení, je její láskyplnost k divákům a stejně tak k filmovému médiu. Milostných dopisů věnovaných kinematografii už bylo natočeno dost, ale tenhle je z těch, které svému publiku rozumí. Když dokumentarista se slzami a vášní nahazuje svému idolu nejslavnější repliky, mluví tak z duše všem, kteří se kdy dojatě dívali na filmový plakát. V kombinaci s univerzálním a násobně použitým okřídleným poselství, kdy i cesta může být cíl, není emocionální obrany. ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Ticíce nocí proběhly, tisíce tváří měsíce mohla vidět, ale ona stále žila jen v té jedné noci pod tím jedním měsícem. Nechápu, proč se z toho stále nemůžu vzpamatovat. První film, po kterém se mi klepou ruce. Opravdu nechápu, jak mohlo něco takového vzniknout. Opravdu nechápu, jak k tomu někdo mohl přidělat tak perfektně sedící hudbu. Vím, že to nechápu opravdu mnoho, ale jedno - takový film se pro mě rodí snad jen jednou. Dostanu někdy silnější filmový zážitek? 14. 11. 2010 viděno znovu a stále doufám - možná ještě více než po prvním zhlédnutí - v "icuka kitto". ^^ ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Lahůdkové ohlédnutí za japonskou kinematografií 20. století v pěkně lidsky podaném příběhu o tom nejdůležitějším, co lidi žene dál. Skvělá kamera, jestli se to tak dá nazvat u animovaného filmu... Výborný vizuál reflektující látku a vyvíjející se v průběhu vyprávění. Funkční a děj posouvající hudba. Tohle byl opravdu můj šálek kávy. Intenzivní. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Dějově by to mohl být klasický sentimentální snímek, stará herečka vypráví v natáčeném interwiev svůj životní příběh a příběh své osudové lásky. Ale to zpracování je vše jiné, jen ne klasické. Režisér s kameramanem vstupují přímo do vzpomínek, které jakoby filmují, ty se stejně tak plynule a tematicky prolínají s hereččinými filmy, některá místa obsahují i dvojitou retrospektivu a vše se asi nejvíce podobá jakési koláži. Přestože jsem se úplně neztotožnil s tímto režisérovým pojetím a myslím si, že určité zjednodušení by citový zážitek spíše umocnilo, pokud věříte v osudovou lásku, určitě si nenechte tenhle film ujít. Její hledání je tam zachyceno nádherně. ()

kitano 

všechny recenze uživatele

Z trojice filmov, ktore som od Satoshiho Kona videl, jednoznacne ten najlepsi. Pribeh lasky dievcata k zahadnemu muzovi odohravajuci sa na pozadi vojny a historie japonskej kinematografie v sebe ukriva mnoho odkazov na japonske klasiky (godzilla, Krvavy tron), ale aj mnoho pravdy o tom, ako to s japonskym filmom po druhej svetovej vojne bolo. Animacia a hudba je prenadherna a striedanie casovych rovin/skutocnosti/snov je kuzelne a vdaka vedlajsim postavam dvoch filmarov, ktori hlavnu postavu sprevadzaju s kamerou celou cestou jej snoveho dobrodruzstva, je film aj prijemne vtipny. Nadhera. (10/10) ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Erich Fromm v knyhe Umenie milovať nepritakáva veľmi tomu, o čom je film - totiž dlhodobému (či nebodaj celoživotnému) zmietaniu sa v nenaplnenej láske. Nuž ale treba ukázať aj príklad toho, že to ide. Napríklad ak všetky tie ohnivé túžby sa pretransformujú podarene do nejakého umenia. Napríklad do herectva vo filme, ako ukazuje  Herečka milénia.  V druhom pláne ide totiž o animovanú prehliadku nosných momentov japonskej kinematografie a histórie. Skvelá, emóciami nenaplnenia aj naplnenia pulzujúca kreslená sága života jednej starej herečky. Na sklonku života jej oddaný fanúšik pripomenie  kľúč od života, zakopaný medzi ukľudňujúcim životom na samote pri pestovaní byliniek a prechádzkami v tôni záhrady. Nejde o žiadnu smutnú melanchóliu, pretože základný námet vtipne glosuje a dotvára najmä kameraman a jeho parťák, dokumentarista. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Skoro som odpadol od nadsenia. Som uchvateny, urevany a nabity inspiraciou. Pre toto mam tak rad filmy 10/10 ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Nejraděj bych pro popis tohohle filmu použil slova jako "sentimentální" nebo "melodrama," jenže oboje zní jako něco, co vlastně není příliš lichotivé, tak to ale není, výsledek je totiž minimálně hodně dobrý - technicky i příběhem. [_Na tomto místě je výčet několika nedobrých věcí ve filmu_], ale na druhou stranu [_Na tomto místě je výčet několika dobrých věcí ve filmu_] a blablablabla, prostě je to fajn film, který má na konci skvostnou koláž přítomných filmů (jedná se z velké části o film složený z filmů, které titulní herečka natočila. Je to zábavnější, než to zní). ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

Moje vůbec první setkání s prací Satoshi Kona a i když jsem veskrze dopředu věděl, co od Millenium actress čekat, přesto mě dokázala okouzlit. Netradičním zpracování tradičního příběhu působí neskuteně přirozeně a originálně a doslova vás společně s filmaři vtáhne do děje, který je jakýmsi prolínáním mezi hereččiným osobním a filmovým životem. Společně s ní prožíváte znovu její zážitkově bohatý, ale veskrze smutný příběh a jeho konec vám pomalu nažene slzy do očí. Stějně jako ostatním mi ale bohužel příliš nesedla Konova osobitá animace postav (zvlášť hereččin nos a piha mě budou ještě dlouho strašit ve snech, i když na druhou stranu bez nich bychom ji ve filmu asi těžko rozeznávali), která je bohužel zvlášť díky použití nevhodných barev zbytečně studená a odměřená. ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Doopravdy "tak trochu jiná anime". Pokud jste již viděli "Perfect Blue", neměli byste být během filmu některými proměnami zaskočeni (vyprávění o minulosti téměř plynule přejde do scény z hereččina filmu, ovšem pořád se vypráví její minulost). "Žánr" bych shrnul jako hořkosladký, pátrání po nešťastné lásce je odlehčováno postavami reportéra a kameramana. Ovšem konec jsem rovněž obrečel. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Předčasně zesnulý Satoši Kon se před svou smrtí v roce 2010 ve věku 46 let zapsal do historie anime i přesto, že stihl realizovat pouze čtyři celovečerní filmy + dva seriály. Mezi jeho nejvíce chválená díla patří kromě jeho posledního filmu Paprika především Herečka tisíciletí. I zde Kon projevil osobitý rukopis a vysloužil si pověst jednoho z nejvýraznějších japonských tvůrců, kdy jen zamrzí, že Kon v následujících letech svůj talent již nevyužije.   Herečka tisíciletí je milostným dopisem japonské kinematografii (pochopitelně dojde na původní Godzillu), především ovšem servíruje skutečně silný emocionální příběh. Kon naprosto vytěžil potenciál animovaného filmu a dokázal, že v Japonsku tvůrci animovaných filmů dokáží předvést ještě zajímavější věci než v případě většiny animovaných filmů. Herečka tisíciletí je z mnoha důvodů jednoduše oslnivou záležitostí, kdy Kon s filmovou řečí předvádí naprosto ohromující věci.   Celé je to navíc skutečně dojemné. Včetně naprosto silného emocionálního finále, které dává ústřední romantické zápletce naprosto výtečnou tečku. Nejde ovšem o závěr z klasické romance, i v tomhle ohledu Kon dokáže skutečně překvapit. Jeho scénář, který sepsal společně se Sadajukim Muraiem těží z povolání hlavní hrdinky, jejího dokumentárního štábu a v podstatě surreálně vypraví příběh v příběhu. Výtečná záležitost.   Při vší té chvále se nesmí opomenout ani vynikající soundtrack Susumua Hirasawy, vtahující obrazové hrátky, precizní střihová práce a po hodině velmi průhledná a příjemná Konova poetika. Bez přehánění jeden z vrcholů japonského anime, Kon již na něj bohužel ovšem nikdy nezaváže. I přes tento fakt se ovšem stal Kon v oblasti japonského anime stejnou legendou jako takový Hajao Mijazaki. A to mu těch filmů stačilo o poznání méně..... ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Úžasná narativní hra jednoho z nejlepších japonských režisérů, tak inherentně filmová, že ji snad ani nejde popsat pouhám textem. Využívá možností média tak do hloubky, že by se tu mohl inspirovat jak Christopher Nolan, tak David Lynch. Srdceryvné vyprávění o neutuchající lásce a o důležitosti cesty za svými sny, se tu spojuje se surealisticky dokumentárním zachycováním života herečky a japonských dějin a filmů probíhajících kolem ní, a k tomu i subtilním vyznáním lásky ke kinematografii jako takové, ne nepodobné italské klasice Cinema Paradiso. Volný proud impresí z osobního vyprávění postav protéká do obrazů z historie, a scény z dlouhého života stárnoucí paní se prolínají bezešvými střihy s událostmi o mnoho let později stejně přirozeně, jako se přechází z filmů které točila do reality kterou žila, až se to vše stává jedním, volně překračujíce hranice času i prostoru podobně jako při každém zastřeném vzpomínání a snění. Millennium Actress je jako výprava do cizí hlavy, na jejímž konci katarzně a bez dechu vyjdeme z hlavy naší vlastní. 9/10 ()

Vavča 

všechny recenze uživatele

Film, kde jsem na konci vážně plakal, nejsem dojímavý typ, ale tohle bylo výborné dramas neobvyklým postupem vyprávění a přeskakováním do různých časových rovin. Velmi originální film, Satoshi Kon možná nemá velkou filmografii, ale každý jeho film se vám vpálí do srdce a vzpomínek ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vynikajúci nápad a scenár. Vady na kráse sú čisto subjektívneho charakteru. Za prvé by som si film oveľa radšej pozrel v hranej podobe, najmä aranžovanie scén z filmov rôznych žánrov by bola tá pravá pastva pre oči. No a za druhé tá melodramatičnosť nefungovala na konci a niekedy aj v priebehu deja tak, ako sme z našich "západných filmov" zvyknutí a tým pádom sa na konci nerozplačeme. A to by sme sa sakra mali. Ale to je myslím viac spôsobené tým, že sa nejedná o hraný film. Častokrát nechápeme, v akej rovine sa nachádzame, ale táto neistota je podľa mňa niečím, čo filmu veľmi pomáha. Na pozadí príbehu dievčaťa sledujeme aj takú malú kroniku japonských (krvavých) dejín minulého storočia, čo film aj diváka obohacuje ešte viac. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Nejsem nijak velkým obdivovatelem anime a na Millenium actress jsem se koukl vlastně jen z nudy. ALE! jelikož jsem už viděl pár japonských filmů z nejrůznějších období, při prvním objevení stařeny s kolvratem jsem se začal přímo nehorázně řehtat: Krvavý trůn hadra. A pak mě to dostalo. Mňam. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Příběh sice nebyl tak struhující, jak jsem čekal, ale originální pojetí a zpracování to vše bohatě vynahradilo. Dojemné, inspirativní, neotřelé, s několika silnými myšlenkami a několika nezapomenutelnými momenty... ()

ainny 

všechny recenze uživatele

Já nějak nevím co napsat, možná je to blížící se hodinou duchů a možná tím, co jsem teď viděla. Satoshi věděl jak pohladit a uměl to víc než dobře. I když anime (vlastně animovaný film jako takový) není zrovna moje miso polívka, tak u Satoshiho zapomínám, že nekoukám na živé herce. Moje romantické já se tetelilo blahem a doufá, že se mu bude něco stejně krásnýho zdát. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Hrozně rád bych dal víc. Mně je ten film sympatický, resp. to, co chce říct. Ale přišel mi takový neukočírovaný. Na jednu stranu toho chce říct moc (včetně obdivu k japonské kinematografii a rychlo přehledu japonských dějin), na druhou říká strašně málo. Víc bych třeba rozvedl vztahy ve štábu, něco kolem té filmařiny, přijde mi to hodně zabité. A ostatně bych i víc ocenil nějaké podrobnější informace o tajuplném neznámém a vlastně, co má pro nás podle režiséra symbolizovat? Honbu za přeludy, až nám život proteče mezi prsty? Dobrodružnou cestu k věčnosti? Ke znovuzrození, jichž jsou lotosy symbolem? Na to mi tam ale chybí víc mystiky nebo propracovanější pozadí příběhu. kouká se na to hezky, dojme to, zanechá to nějaký pocit, ale neujasněný - na rozdíl třeba od Tlumočníka, který mne těžce dostal - a celkově si říkám, že to vzal tvůrce nějak hopem a mohl některé své myšlenkové pochody lépe ujasnit a ukotvit. ()

Xeelee 

všechny recenze uživatele

Film o klíči k tomu nejdůležitějšímu. Romantický průřez japonskou kinematografií, historií a minulostí slavné herečky, pojatý jako lehce surrealistická koláž prolínajících se filmů, flashbacků a v současnosti probíhajícího natáčeného rozhovoru s jejím obdivovatelem, jehož aktéři prochází všemi rovinami. Genya Tachibana tam hraje a kameraman vše natáčí. Je to dojemný, je to smutný a i nějaká ta slzička mi ukápla. ()

Reklama

Reklama