Chobits

Ze začátku mi to přišlo hroooozně úchylný, ale postupem času se člověk do příběhu dostává stále hlouběji, aby nakonec pochopil, o čem že to vlastně je. Hloubka tohoto seriálu je hlavně v té nádherné filosofii, že láska překoná všechny překážky a že se od sebe lidi (a v tomto případě persocony) zas tolik neliší, jak si o sobě často myslí a hlavně bych řekl, že o předsudcích. Zkrátka spousta věcí na zamyšlení (a docela dost se jich dá aplikovat na dnešní společnost). A navíc je to celkem sranda :) Za mě příjemných 80% a vřele doporučuji. (25.02.2012)

Nahlas se nesměji téměř nikdy. To se Chobits povedlo prolomit velice brzy a to hned několikrát. Navíc mi po několika dílech na tváři vyrostl úsměv, kterého se do teď nemohu zbavit. V tomto případě mi ani opakování vtipů vůbec nevadilo a kdyby počáteční naladění vydrželo až do konce, tak budu nadšený. Asi jsem hold na lehce zvrhlý roztomilý humor. Závěrečné zvážnění mi již tolik nesedlo, ale v rámci možností bylo asi nejlepší možné... takové, aby do seriálu zapadlo. Jediné, čemu moc nerozumím, je, jak mohl Asaka natočit v jednom roce Chobits a Gunslinger girl. Tedy tak rozdílně laděné seriály. (29.02.2008)

Chobits jsou jedna velká vata! Nebýt poslední třetiny, ve které má člověk konečně pocit, že o něco jde, tak budu hodně litovat času ztraceného nad tímto seriálem. Většina počátečních dílů je bohužel jen opakující se sada výjevů z ranku "Chi je neschopná a něco se učí a Motosuwa je nadržený ze všech koček kolem." Naštěstí jsou ty postavy natolik sympatické, že jim to člověk odpustí. A vydrží to s nimi. Bohužel ale zábavnost těchto dílů se stále se opakujícím schématem klesá geometrickou řadou. Naštěstí se postupně ke konci začínají objevovat náznaky (i když zpočátku jen velmi nenápadné), že tohle nebude jen lehkonohá ecchi komedie. V druhé polovině se totiž naštěstí začne rozplétat minulost ostatních postav a jejich zkušenosti se vztahy nejen mezi lidmi, ale právě mezi lidmi a persocony. Škoda, že se to děje většinou naprosto nezajímavým způsobem, ve kterém jedna z postav Motosuwovi prostě vykecá celý svůj životní příběh - ovšem ty příběhy jsou samy o sobě velmi zajímavé a tvoří myšlenkové jádro celého seriálu. Finále je solidní, ale ne ohromující. A ještě k postavám - Chi je opravdu roztomilá, Motosuwa je dobrosrdečný trouba, ale kdo si mě opravdu získal byl Shinbo (a jeho přehnaně energetický persocon Sumomo) - jeho odhodlání jít za svým, zdravý rozum a smysl pro humor jsou klady, které bych ráda viděla i u skutečných lidí, nejen těch animovaných:-) (15.12.2009)

Zpočátku jsem tuto velice humornou sérii považoval, za pouhou fascinaci Japonců vším co je roztomilé a neživé. Jak se však seriál rozvijí, klade před diváky zakladní otázky vztahu člověka a techniky až vyústí ve velkolepé finále. Co mě však překvapilo nejvíce je srozumitelnost celého příběhu, což se u anime nestává často. Tedy už jen proto hodnotím za plný počet. (24.01.2006)

Ze začátku je ten seriál neuvěřitelně naivní, i přes různé povedené vtípky někdy docela otravný svým nepodstatným dějem. Jenže, jak se nám začnou rozvíjet příběhy vedlejších charakterů, celá série se ubírá vážnějším směrem a nastoluje otázky o vztahu člověka a techniky, jak funguje lidské cítění vlastně atd. Chii je roztomilá, a je radost na ni pohledět. Z vedlejších charakterů vede Shimbo a Takako, ale ani Yumi-chan nebo šéf cukrárny nejsou zbytečné postavy a mají co říct. dobře jsem se bavil i zamyslel. Na práci studia Clamp je vždy radost pohledět. (30.01.2009)