Mugen no Ryvius

Výborné anime, které z nějakého důvodu uniká pozornosti většiny CSFD otaku. Snad proto, že pokud jde o anime seriály, je už rok 1999 skoro dávná minulost, nevím. Každopádně byste to měli napravit. Chcete-li více informací, tak si rozhodně přečtěte komentář Jhershawa. Já jen dodám, že je to zase jednou anime, které v psychologii postav IMHO překonává tolik velebený NGE. I zde se často postavy nacházejí ve vypjatých situacích a já jim to prostě víc věřím (většinou). (28.02.2007)

Infinite Ryvius. Liebe Delta je výcviková orbitální stanice pro studenty (učí se tam nejen piloti, ale i obslužný personál). Jednou dojde k "selhání" a stanice začně padat do nebezpečného Geduldu, načež se zjistí, že uvnitř stanice je schovaná mocná vesmírná loď Ryvius. Problém je, že na její palubě jsou pouze studenti, žádní zkušení dospělí. Tady je paralela k Pánu much na místě, ovšem zatímco v Pánu much to byly děti mladší, navíc bez možností něco podniknout, a proto docházelo především k návratu k primitivismu a agresi, v Infinite Ryvius tomu tak není - studenti nejsou úplně neschopní, učí se loď ovládat, mají plány, i vůli po nějakém řídicím systému - i když samozřejmě takhle uvažuje pouze menšina a větší část studentů sklouzne právě k chaosu a brutalitě. Je velmi zajímavé sledovat, jak se v průběhu seriálu (tj. jak se postupně zhoršuje situace na Ryviusu) mění postavy, jejich charaktery, motivace, cíle... a přitom to stále působí "přirozeně", v každém jednání či následku se dá spatřit "tak nějak by to asi bylo"... ____ Kromě velmi zdařilé technické stránky stojí za zmínku hudba, která je dílem Hattori Katsuhisa a hip-hoppera M.I.D. - díky této spolupráci vznikl opravdu zajímavý mix klasické filmové hudby a růných hip-hopových kousků a d'n'b smyček, které se k dokreslení atmosféry na lodi vyloženě hodí. _____ Po PlanetEs (ovšem chronologicky před ní) se jedná o další vynikající seriál od Gora Taniguchiho, který opravdu doporučuji. (04.11.2004)

Velmi povedené dílko od Sunrise. Skupina studentů se musí potýkat s nepřítelem a hlavně se sebou. Místo kladení důrazu na akci nastupuje psychologie postav, která funguje někdy více, někdy méně, ale působí většinou věrohodně. Je to téma, peklo jsou ti druzí, a pokud mají strach ze smrti, můžete si být jisti, že každý má uvnitř sebe psychopata, který chce ven. Ze školní hierarchie vykrystalizuje něco obludného, co všechny deformuje a mnozí to už ani nevnímají jako zlo. K rozjitřené atmosféře strachu a negativních emocí přispívá i hudba, která nervózně vibruje v pozadí. Nečekal jsem od toho kdo ví jakou originalitu, ale byl jsem mile překvapen. Návyková záležitost, která mi nedala spát. (28.12.2008)

Skvělé vylíčení situace na vesmírné lodi plné "dětí" (ty uvozovky jsou tu na místě, některé postavy se na svůj věk chovají velice dospěle), postupné stupňování situace na Ryviusu má docela grády, nerozhodnost a zmatenost některých postav je dost pochopitelná, občas jsem si sama říkala, že nevím, co bych v dané situaci dělala. Bohužel pro mě má Infinite Ryvius několik vad na kráse (které ho ovšem nedokázaly obrat od pěti hvězd) - prvním a největším je růžová *píp* (domyslete si libovolné velmi vulgární slovo) - jakýsi duch lodi (její význam a původ je vysvětlen později v seriálu). Vadila mi hned z několik důvodů: Zaprvé je naprosto nesnesitelná jako postava, neustále se někde zmateně motá, kulí oči a trousí svým nebohým hláskem hlášky typu "kdo je to?", "co je to?", "to bolí". Zadruhé byla největším ztělesněním toho, že se tvůrci neudrželi v rovině možné reality, ale museli tam hodit nějakou "záhadu", což je imho dost škoda. Dále tady máme vůdce lodí, kteří napadají Ryvius. I tady je později jejich chování částečně vysvětleno, přesto si myslím, že by nikdo nenechal takové psychopaty, či hysterické staré rašple řídit vesmírnou loď, kdyby viděl, v jakém jsou psychickém stavu. No a poslední věc je ryse osobního rázu - málomluvný vůdcovský grázlík Airs Blue mi v druhé části seriálu vážně chyběl, zamilovala jsem si ho od prvního pohledu a je mi trochu líto, že ho lépe nevyužili, měl na víc;-) (11.02.2009)

No, nahypované komentáře bohužel zvětšily má očekávání, která nakonec nebyla splněna. Hlavní motiv mě sice dokázal zaujmout, a v podstatě i jeho zpracování, ovšem to co sráží mé hodnocení jsou některé drobnosti, kterých si v mém případě nešlo nevšimnout. Tak především neustálé myšlenkové pochody některých postav, zvláště hlavního hrdiny. Chápu, že seriál právě na psychice hlavních postav staví, ovšem v podobě a množství, v jakém to bylo podáno mě to začalo poměrně rychle nudit. Druhá věc byla celková nudnost, občasné vesmírné bitvy mě příliš nezaujaly, sám jsem před začátkem seriálu doufal, že se Ryvius bude osamoceně toulat vesmírem a vše se soutředí na spory na samotné palubě. No abych to zkrátil, slabé 4*. (17.02.2008)

Nějak moc jsem se seriál to netěšil. Nakonec musím přiznat, že zcela neprávem. Bál jsem se hlavně, že námět nemůže moc nabídnout. Cca 480 dětí ve vesmírné lodi, která z nějakých důvodů nemůže nikde přistát a vrátit se domů na 26 dílů. V podstatě i dvouhodinovej film by mohl být nudnej. Jenže ona to není jen psychologie, ale i dobrá akce a děje je tam až překvapivě hodně. Řekl bych, že si to užijou i ti, kdo rádi oddech i ti, kdo se rádi zamyslí. Není to takovej seriál, kterej by nutil lidi, aby přemýšleli na 100%, ale je udělanej tak, že kdo chce, hezky si může přirovnávat různé druhy nadvlády nad lodí k reálné politice. Demokracie sice může být pěkná, ale osobně mi nejvíc v praxi vyhovovala vláda pevné ruky od Blue. Jediný problém jsem měl s psychologií postav. Není špatná, ale na všechny je vyvíjený takový tlak, že se začínají chovat tak, že se mi to až nelíbí. Proto jsem měl kromě Blue rád už jen Juli. Chtěl jsem dát 4*, ale ten trošku netradiční dovětkový díl byl na to příliš dobrej. Takové by mohly být ve všech vypjatých seriálech. (07.06.2010)

Ještě předtím než začnu, ti co to neviděli, nečtěte SPOILERY, tohle anime skrývá neskutečná překvapení a já bych moc nerad, abych neco omylem prozradil (kdyby se tak stalo omlouvám se). Naprosto senzační sci-fi. Asi prvních sedm dílů jsem si neustále říkal, hezké to je, ale žádné moc velké psycho tady nevidím, a co teprve změna charakterů, pche. Jak velké bylo mé ohromení, když jsem viděl, jak se všechny ty náznaky v prvních sedmi dílech logicky seskupili a skutečně děsivě a hlavně PRAVDIVĚ změnili postavy. Mugen no ryvius vyuívá krásy a štěství z prvních dílů, aby je děsivě proměnil. Z toho všeho mi naskakovala husí kůže. Víc a víc se to zhoršovalo. Lidé se chovali jako lide, ne jako banda superchytrých Budhů, kteří si vymyslí všichni dohromady systém a pravidla, která se budou dodržovat, a když je někdo poruší, ihned si to uvědomí, s pláčem se přizná a všichni mu rádi odpustí. Tady ne, tady nastupuje tvrdá realita lidí pod tlakem. Nechybí snad ani jedna ze základních emocí: žárlivost, nenávist, láska, STRACH (SPOILER nikde jsem neviděl, že by se hlavní hrdina rozbrečel strachy a to nemyslím jen pofňukávání, ale ryzou hrůzu o vlastní život. Mimochodem skvěle napsaný hlavní hrdina, ostatně jako všichni ostatní :) KONEC SPOILERU) a další. Nejvíce jsem měl rád asi Airsu Blua- SPOILER jediný se snad po celou dobu choval racionálně SPOILER KONEC. Dalo by se toho říct daleko víc. Jo a ještě zakončení bylo naprosto famózní. Tohle se mi přímo brutálně líbilo. CO NEJVŘELEJI DOPORUČUJI! (09.05.2013)

26ti dílná sci-fi anime verze Pána much. Několik stovek děti se octne bez pomoci na vesmírne lodi jménem Ryvius, kde se musí bránit nejen před záhadnými útočníky z vesmíru, ale i sami před sebou, protože strach ze smrti dokáže člověka změnit k nepoznání. (05.03.2004)

Těch několik bitev vesmírných lodí, respektive v zastoupení jejich obřích bojových robotů - Vital Guarderů, nebylo ani z poloviny tak zajímavých, jako vývoj uzavřeného mikrosvěta na pronásledovaném experimentálním plavidle Ryvius, které zůstalo po zničeném výcvikovém středisku kosmonautů a jeho posádku tvoří více než 4 stovky přeživších kadetů a studentů (průměrný věk 16), nikdo dospělý. A stejně jako v 'Pánovi much' se toto společenství "dětí" náladově tvaruje podle momentální situace či nouze a udržet v něm pořádek stojí enormní síly a zacházení do extrémů. Zapletené a přelévající se vztahy, náklonnosti, lásky, formující se osobnosti i vedlejší záměry mnoha jedinečných postav nakonec nabírají takové intenzity, že se od nich nedalo odtrhnout, což potvrdilo téměř dojemné shledání v epilogu po 6 měsících. Byť by dramatické i charakterové linky občas unesly ještě důkladnější prozkoumání (třeba tajemná mimozemská dívčina, Sphix samotné lodi), jedná se o psychologicky velice propracované, vyspělé dílko. (13.07.2018)