Šinseiki Evangelion

No když si postavím na pomyslné váhy vedle sebe zápory a plusy, které mi Neon Genesis Evangelion nadělilo, tak je výsledek celkem jednoznačný. Zápory: strášný audiovizuál s téměř statickou animací a dvoumi/třemi hudebními motivy, dále jakýkoliv osobní život hlavních hrdinů, také haluz zakončení, které absolutně nekoresponduje se zbytkem seriálu. Jo a taky je to povětšinou nuda. Plusy: jakýsi postapokalyptický svět a občas pěkný design (andělé). A já mám jasno. Neon Genesis Evangelion je uspávačka, která získala kultovní status jenom díky filozofickému "hraní si na boha". 40 % (01.08.2011)

Totální pecka, kterou pořád nemohu s klidným svědomím rozdýchat. NGE je esencí všech předností, jež jsem měl (zatím) možnost v anime žánru poznat. Psychologická jízda, která nezná své meze, nepárá se s divákem a naprosto geniálně mu dávkuje potřebné informace ve vší své proměnlivosti. A i když zamrzí, že všechen děj jde ke konci stranou, přesto se je jeho nedořečenost stává tím nejvýraznějším plusem a zároveň přímo "obohacujícím" zážitkem. Jednoduše geniální. 10/10 P.S. Už vím, kde scénáristé Ztracených brali svou inspiraci :) (03.06.2010)

Po dlouhou dobu bylo tohle pro mě nejlepší animé, které bylo kdy vytvořeno a které zatím nebylo nikým překonáno. U mě mělo jednoznačnou pozici, no. 1 v žebříčku nejlepších animé všech dob.-). Ale jak to tak bývá, vše jednou končí. Ale přesto vše, je to stále top 10 záležitostí, na kterou budu dále velmi dobře vzpomínat. (29.12.2010)

Kultovní mecha anime série o soubojích obřích robotů ovládaných vyvolenými dětmi proti jednotlivě se zjevujícím Andělům prapodivných tvarů i schopností, útočících v Tokiu 3 na podzemní komplex ukrývající něco, co může zničit veškeré lidstvo. Takhle to zní značně klišovitě, ale ve skutečnosti jde o originální, skoro dospělou záležitost s množstvím pomalu odkrývaných tajemství. Většina věcí zaslouží přívlastek 'skvělá': akce, postavy, humor, dialogy, zápletka, animace, kresba. Tedy asi tak do 20.-22. dílu, kdy dochází k totálnímu rozleptání psychiky hrdinů, jež jejich současné i minulé činy proměnily v uzlíčky sebeobviňujících se, ztracených, úzkostlivých nervů. Zákulisní pikle plné nábožensko-filosofické symboliky také dostoupily svého vrcholu, pročež se příběh stal poněkud nesrozumitelným. No a ty dvě neslavné závěrečné epizody, ve kterých se tvůrci psychoanalyticky rýpou v pocitech osamění, frustrace, nenávisti, neschopnosti etc. nad téměř statickými abstraktními obrázky, ty nevysvětlily vůbec nic a zanechaly jeden velký WTF otazník. (21.08.2014)

Film mi před lety přišel hodně zkratkovitý, necítil jsem se při něm úplně ve své kůži. Tenhle dojem seriál samozřejmě napravuje, i když rozmlsaný současnými anime mi přijde filozofický potenciál zbytečně tlumený a postavám chybí ještě jeden krůček od archetypu k živosti. Jestli ale druhá polovina série tyhle prvky rozvede, což je dost dobře možné, tak rád navýším. (První dojem.) (19.03.2018)