poster

Zloděj z Bagdádu (TV film)

  • anglický

    Thief of Baghdad, The

  • francouzský

    Le voleur de Bagdad

  • slovenský

    Zlodej z Bagdadu

Fantasy / Dobrodružný

Velká Británie / Francie, 1978, 120 min

Komentáře uživatelů k TV filmu (16)

  • Lima
    ***

    Ačkoliv TV film, běžel u nás před mnoha lety v kinech. Nutno říci, že na svoji dobu se docela povedl. Jeden z lepších filmů Kabira Bediho, potácejícího se jinak v béčkových projektech.(1.6.2002)

  • Jezinka.Jezinka
    ***

    Sandokan tentokráte v roli prince Tádže, který za pomoci přítele Hasana, rozumějte místního zlodějíčka a šejdíře, bojuje proti zrádnému hypnotizérovi vezírovi Džaurovi o princeznu Jasmínu a vlastní totožnost. Být mi pět až deset let, asi jsem velmi okouzlena. Takhle jsem si říkala, že Jasmína opravdu není úplně nejkrásnější princezna, kterou jsem kdy viděla (zato první žena harému měla opravdu šmrnc), navíc se mi při výslovnosti princova jména pořád vkrádala do hlavy věta Stařenky Oggové: "A nesníme si ten táč raději doma?"(3.4.2017)

  • LiVentura
    ***

    Známá předloha, leč film průměr.(19.7.2009)

  • Stegr
    ****

    70%(26.5.2007)

  • AGAMENON
    ***

    Příběhy Tisíce a jedné noci, největší zdroj pro mnoho generací exotikou dýchajících příběhů, zde se vytvořil předobraz jak má vypadat příběh z dálného východu, plný chrabrých princů, zlých vezírů, lstivých kalifů, kouzelníků a krásných princezen. Příběhy milované velkými i malými, které okouzlili čtenáře na celém světě, vždyť největší trikový mág Ray Harryhausen je miloval natolik, že kvůli nim se z něj nestal jen pouhý tvůrce vizuálních efektů v cizích službách, ale člověk jenž tvoří filmy pro své potěšení, podle svého, tak je miloval a to je i důvod, proč se na plátna kin v 70. letech s velkou pompou vrátil námořník Sindibád. Klasický příběh vyprávějící o chrabrém následníku trůnu, který vyrazí ucházet se o ruku princezny Jasmíny, cestou je však přepaden zrádnými nájemnými vrahy, které na něj poštval zlý vezír, jenž se mezi tím chopil moci a sám má zálusk na princezninu ruku, avšak netušil, že princ útok přežil a jako nuzný pocestný vstupuje do Bagdádu, kde rychle přijde do konfiktu se zákonem, naštěstí pro něj, jej zachrání místní podvodník, z něhož se vyklube nejlepší druh do nepohody a i přes varování doprovází prince do paláce (šaty samozřejmě si opatřili za pět prstů), zde princ spatří krásnou princeznu, o kterou se ucházejí ještě dva další králové a proradný vezír, ten byť je zaskočen jeho přítomností, dokáže situaci otočit ve svůj prospěch, bůh má rozhodnou, zda je princ tím za koho se vydává, v šermířském duelu však princ prohraje, neboť vezír je nesmrtelný, pouze zničení jeho duše jej může zahubit, ta je ovšem nenalézá v jeho těle. Kalif by nejradši dal svou dceru vezírovi, neboť spojení dvou mocných měst, by bylo jen dobře, avšak Jasmína jej přemluví, ať dá nápadníkům splnit jeden úkol a to, nechť přinesou to "nejcenejší na světě". Všem divákům je naprosto jasné jak příběh dopadne, princ získá ruku své vyvolené, zlý vezír je pozásluze potrestán, zbylí dva nápadníci se vrátí domů s nepořízenou, láska zvítězí nad zlem, tak jak to má být. Příběh pojednávající o zloději z Bagdádu je mezi filmaři velice populární, jinak by totiž nevzniklo tolik verzí, ty dvě nejslavnější natočili američané v letech 1924 a 1940, obě patří mezi největší klasiky, osobně jsem je neviděl, pouze verzi z roku 1960 se Stevem Reevesem, která mu byla ušitá rovnou na tělo, tato verze byla natočena anglickými filmaři pro televizní obrazovky, ale ve spoustě států šla do biografů, našeho státu nevýjimaje, na druhou stranu, to za komunismu nebylo nic zas tak ojedinělého. Bohužel televizní podhoubí je na filmu znatelně znát, film má naproto skvostné obsazení, hlavní role ztvárňují herci ve svých nejlepších letech, Kabir Bedi jako hlavní hrdina, Roddy McDowall jako zloděj Hasan, atd atd. Režie se ujal ostřílený televizní harcovník Clive Donner, který má na kontě i slušného Alfréda Velikého, avšak televize disponuje pouze omezenými zdroji, takže asi největší část rozpočtu padla na gáže herců a zbývající prostředky už moc ohromující nejspíše nebyli. Nejhorší práci odvedl architekt, stavby prozrazují až příliš svůj papundeklový, navíc jsou nevýrazné, nezajímavé a trůní sál je příkladem, jak by neměl vypadat, působí jak z výpravněší české televizní pohádky, což není moc velká sláva o tricích nemluvě, město je prezentováno nedobrou zadní dokreslovačkou, proti nimž nic nemám, právě naopak, ale cokoliv se dělá, musí se dělat pořádně, stačí vzpomenout na Ben Hura, ale tady katastrofa, navíc pokud dvě špatně provedené věci zkombinujete, jejich nedokonalost ještě více vystoupí na povrch, to se právě stalo u ono zmiňovaného sálu, z něhož má být majestátní pohled na kopule města, provedení opravdu hodné české pohádky. Lepší práci odvedl kostymér, jeho návrhy jsou pěkné, zdobné, nepůsobí příliš kýčovitě, jen uniformy palácových stráží se mi moc nelíbily. Hudba Johna Camerona nedosahuje kvalit Miklose Rozsy (veze z roku 1940), spíše ji vnímám jako verzi z roku 1960, kterou ohudebnil Carlo Rustichelli, na Rustichelliho hudbě mi vadili jeho komediální pasáže, jenž se nepříjemně tloukli s nádhernou hrdinskou hudbou, o jeho úchylce strkat do každé kompozice syntezátory, ani nemluvě a ty mi vadily u Camerona, byli špatné a rušivé. Ostatní triky nejsou příliš nápadité, koně i koberec lítají pomocí zadní projekce, džin je hraný hercem ve zvláštní dekoraci, tady bych ocenil tvůrce, protože džin není ten klasickej usměvavej, rozpustilej dědula, ale naopak zlá bytost, která splní obligátní tři přání, až poté, co ji princ Tádž dokáže pomocí lstí oklamat a přinutit vrátit se do lahve. Na závěr musím pochválit vynikající český dabing.(7.8.2008)

  • dopitak
    **

    Nějak jsem nepochopil, jak druhá část začínající v Chrámu pravdy souvisí s první půlkou filmu, která až na létající koberec není nutně pohádková, jen infantilní. Totiž ta první část je taková barevná sandálovka šmrncnutá pohádkou o princezně, jejíž nápadníci končili bez hlavy. Druhá je zase jakop Alíbaba, jenom bez loupeženíků organizovaných, za to s hnusným zeleným džinem, co nikdy nelhal. Ani dobrý dabing z Barrandova tuhle bídu nespasí.(29.8.2013)

  • curunir
    ***

    Musím sa priznať, že aj keď je ,,Zlodej z Bagdadu" príbehom známym po celom svete, toto spracovanie je prvým s týmto názvom, ktoré som videl. Každá z verzií sa v niečom od tej druhej odlišuje, no hlavné znakové črty majú rovnaké. Síce zatiaľ neviem, čo tá-ktorá presne ponúka, minimálne práve počin Cliva Donnera bol silnou inšpiráciou pre o rok mladšie ,,Arabské dobrodružstvá" s Ch. Lee v réžii Kevina Connora. Oba filmy vykazujú celý rad spoločných aspektov, dej je dokonca v niektorých momentoch úplne rovnakým. Spomeniem napr. Ďžadúrovu nesmrteľnosť a jeho dušu ukrytú na tajnom mieste, rozsekanie lietajúceho koberca pri zápase v oblakoch alebo putovanie za ,,najvzácnejším z pokladov". Podobnosť som si dokonca všimol aj v niektorých kostýmoch. Lepším z tejto dvojice je pre mňa práve ,,Zlodej" , aj keď nie je bez chýb a teda žiadnym mimoriadnym filmárskym počinom. Skvelé herecké obsadenie na čele s Kabirom, ktorý si tu sem-tam príjemne ,,posandokanuje" drží všetko pomyselne nad vodou, aby snímka príliš tvrdo nedoplatila na svoje silno viditeľné televízne korene, kvôli ktorým nemá často ďaleko od podania si ruky s inscenačnou tvorbou našej verejnoprávnej. Okrem toho sa tu slabý dôraz na výpravu a triky ako kľúčové prvky pre obdobné žánrové diela často tlčie s niektorými logickými nedostatkami a zo začiatku slabšie rozbiehajúcim príbehom, ktorý začne viacej odsýpať až vo svojej druhej polovici. Ako už bolo spomenuté, český dabing je vynikajúci. (81. hodnotenie, 6. komentár k filmu)(18.12.2012)

  • corpsy
    ***

    Američania vedeli, prečo tento snímok nasadiť iba do TV. Pre kiná, to nemá ten správny ( vizuálny ) lesk. Ale pre naše československé, vtedy čo sa týka filmového konzumentu, prostinké dušičky, to musel byť zážitok. Na vtedajšie pecky ako napr. Harryhausenových Sindibádov, alebo podobne SÚBOJ TITANOV sa to nechytá ani za mák, ale pobaví, ak nemáte veľké očakávania a hlavne čo robiť.(13.7.2018)

  • majo25
    ***

    Nenáročný fantasy-dobrodružný príbeh z Rozprávok tisíc a jednej noci, ktorý na to, že sa jedná o televízny film, sa celkom snaží a môhol by smelo konkurovat aj tým netelevíznym fantasy. Film zaujme svojou atmosférou; efekty a humor neurazia. Naviac Kabir Bedi je sympaťák, ktorý sa do akčných i romantických rolí hodí. Škoda, že autori nevytrieskali viac zo zápornej role Džádura, ktorého hral inak skvelý Terence Stamp. Povedal by som, že dobrá réžia plátala po slabšom a naivnejšom scenári. Na sobotné popoludnie nenáročné fantasy ako stvorené. Hodnotenie: 60%(15.3.2014)

  • Pecival
    ***

    Příjemná oddychovka, ale místy se trochu vleče. Herci jsou bezvadní (hlavně Roddy McDowall), zato výprava dostala nařezáno a to i na svou dobu. Skvostný českÿ dabing. Ach jo, kde ty časy jsou.(19.1.2014)

  • Ironfood
    **

    aneb spousta orientální nudy se Sandokanem. Zaujme hlavně obsazení Petera Ustinova do role bagdádského kalifa (a jeho fešné dcery Pavly do role jeho fešné dcery Jasmíny) . Taktéž hlavní záporák Terence Stamp má nějaké to karisma.(26.5.2018)

  • arcticsky
    ***

    Orientální krásky a Kabir "Standokan" Bedi - kdo by odolal?(27.3.2018)

  • Narciska
    ****

    Vidět to dřív, v dětství, zská si mě to, ale takhle... prostě jen další orientální pohádka, kde on byl velmi uhrančivý, jak jinak, je to Sandokan, ona docela krásná, ale trochu prázdná váza... Trošku přehnané a trochu zdlouhavé, a přece film, k němuž se lze bez rozpaků vracet.(16.2.2017)

  • Arsenal83
    **

    Moslimská Soľ nad zlato s lietajúcim kobercom. Ďakujem, neprosím.(4.4.2018)

  • martins
    ****

    Jeden z filmů mého dětství, podobně jako Sindibád nebo Sandokan odehrávající se v Arábii. Tento film navíc vyšperkován evropskými hvězdami v čele s Kabirem Bedim.(1.4.2014)

  • kolacky
    ****

    Úžasná role Roddyho McDowalla! Kam se hrabal princ, to zloděj byl hlavní hrdina!!! Vtipný, živelný a sympaťák.(27.8.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace