poster

Boj o světovládu

  • italský

    Cabiria

  • italský

    Cabiria, Visione Storica del Terzo Secolo A.C.

Dobrodružný / Drama / Válečný

Itálie, 1914, 148 min

Předloha:

Gabriele D'Annunzio (kniha)
  • Véča
    *****

    Nejznámější a nejdražší film italské historické školy,Cabiria,vypráví o životě jedné dívky během 2.punské války.Filmu vévodí velkolepé ,monumentální stavby,davové scény s mnoha stovkami komparzisty.Film obsahuje některé scény,ve kterých jsou ukazovány výjevy,jež se podle legend během 2.punské války odehrály.Na svou dobu má film neuvěřitelně pohyblivou kameru,poprvé ve filmu tady režisér použil kameru připevněnou na vozík,se kterou pak popojížděl.Ve filmu se objevila jedna z prvních filmových hvězd vůbec,Francesca Bertini,mě osobně byl ale sympatičtější Bartolomeo Pagano,jako otrok Maciste.Titulky k filmu,napsané Gabrielem d'Annunziem,byly sice podle mého názoru příliš okázalé,třeba jméno hlavní hrdinky Cabiria znamená "Zrozená z ohně".I tak tento film měl z velké části průkopnickou úlohu a posunul možnosti filmu zase o něco dál,a proto nemůžu jinak než *****.(17.6.2006)

  • liborek_
    ****

    Velkolepé, monumentální, impozantní... Boj o světovládu je jeden z úplně prvních velkofilmů, se všemi vlastnostmi náležejícími onomu označení. Trochu patetické, nabubřelé, přesto epicky rozmáchlé a fascinující svou výpravností. Pastroneho dílo přináší nové dosud nevyužité postupy a své době připravil jistě neobvyklý zážitek, jehož rozměry si dnes v době Pánů prstenů a jiných veleděl můžeme jen domýšlet. Více než devadesátiletá propast mezi námi a premiérou tohoto snímku je totiž, ať se snažíme sebevíc, nepřekonatelná a doba digitalizace, doba jedniček a nul se už dívá jinou optikou než současníci Pastroneho či Griffithe. Přes veškerou bohatost však tento film nepovažuju za nějaký vrchol němé éry - snad proto, že mě nezasáhl tak jako Intolerance (pokud jde o výpravné kolosy) nebo Utrpení Panny Orleánské či Häxan (pokud jde o komornější díla). To je důvod, proč nedávám plné hodnocení. Přesto si ho cením jako jeden z dílčích kroků v dějinách kinematografie, jenž nelze v žádném případě přehlédnout nebo podcenit.(15.1.2007)

  • Sarkastic
    ***

    (Verze: 123 minut) Opíjet se vínem místo zachraňování, to by jim šlo…Ne, tak silák Maciste byl sympaťák a chápu jeho oblibu z tohoto filmu (která se pak přenesla do těch dalších). To jeho pán mi seděl méně, nejdřív zbaběle utekl, trochu si teda loknul mořské vody, no ale nakonec stejně slíznul všechnu smetanu i za „parťáka“. Ostatní postavy byly zcela nevýrazné s výjimkou čím dál víc patetické královny, která mě pořádně štvala. Jenže o postavách či kupodivu ne až tak triviálním příběhu film není, ten byl výrazný především výpravou, kulisami a kostýmy. Jenže kromě nich už toho s výjimkou pár zajímavějších momentů (řádění sopky, Archimédes a jeho zbraň, žebřík z vojáků) víc nenabídl a já se jinak docela nudil. Čekal jsem alespoň nějaké bitvy, když prý film inspiroval Griffitha k natočení Intolerance (a tam bylo bojování zpracováno kvalitně), jenže na první pořádnou válečnou vřavu (nepočítám-li trochu ohně na lodích a pak v táboře) si člověk musel počkat cca hodinu a půl (!), a stejně to ještě k tomu nebyla nějaká velká sláva, a třeba profláklý Hannibal se sice ve snímku objevil, ale ani se nezúčastnil přímého konfliktu. A konec mi přišel useknutý (tedy domnívám se, možná naivně, že v delších verzích není jiný), když už jsem ty „peripetie“ s prakticky unesenou holčičkou prožíval 2 hodiny, čekal bych především to „hlavní“ setkání (za předpokladu, že si doma Etna nevybuchla znovu a tvůrci mě na to v mezititulcích zapomněli upozornit). Celkově to tak vidím pouze na lepší průměr.(1.6.2015)

  • Pokryvac
    ***

    Rozhodne veľkolepé, avšak mal som vážne problémy sa v tom vyznať. Priebežne som čítal popis deja na wikipedii a sledoval film, no napriek tomu som sa na to všetko akosi nedokázal sústrediť. Niektoré scény sú však skutočne podmanivé - napríklad scéna obetovania detí všemocnému Molochovi alebo slávna pyramídová scéna s rímskymi vojakmi. Hlavným problémom sa mi však javí - ako laickému divákovi, ktorý toho veľa o druhých púnskych vojnách nevie - značná neprehľadnosť. Griffith, ktorý sa filmom zjavne inšpiroval pri tvorbe Zrodenia národa, dodal svojmu výslednému filmu potrebnú dynamiku, ktorá podľa môjho názoru v Cabirii chýba, respektíve nie je správne dávkovaná. Vplyv na svetovú kinematografiu je v prípade Cabirie nepochybne veľký (a svoju pozornosť si táto snímka rozhodne zaslúži), ale to je pre mňa ako individualistického diváka 21. storočia trocha málo.(13.6.2018)

  • Kass
    *****

    Jestli mě na němých filmech něco dokáže iritovat, tak jsou to sáhodlouhé mezititulky popisující "co se zrovna děje na plátně". Tady jim ovšem nelze upřít jisté poetično a od zhruba druhé třetiny filmu nabudou i na střídmosti a výsledně přidají filmu na svižnosti. "Cabiria" mě nadchla. Nejen svou epičností, ale i komplexností dvouhodinového díla, kdy je u filmů z téhle doby každá přidaná minuta otázkou přínosu a únosnosti. Film se zcela vymyká standartní produkci první poloviny desátých let minulého století. Inovativní pohyblivá kamera mě tady dostávala permanentně do kolen. Když srovnám "Cabirii" s o tři roky starším monotónně lineárně statickým "L'inferno", nemůže mi uniknout podobné srovnání s "Desatero přikázání" (1956) a "Ben Hurem" (1959). Taky je dělí pouhé tři roky, ale jsou oba z úplně jiného filmového světa.(27.9.2014)

  • - Bartolomeo Pagano pobíral plat 20 lir za každý den natáčení. (Véča)

  • - Natáčení probíhalo po dobu šesti měsíců. (Pavlínka9)

  • - Mezititulky k tomuto filmu psal spisovatel Gabriel d'Annunzio, pozdější stoupenec Mussoliniho režimu. (Véča)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace