Hlas moře

Sice se bůhvíjaká bouře emocí nekonala, jak jsem postupně při sledování očekával, přesto osvěžující. Standartně řemeslně výborný Alejandro, s ještě lepším Javierem při rozboru věčně rozporuplného tématu o právu na život - 80 % (29.08.2014)

Ochrnutý muž , ktorý príde takmer o život skokom do mora, starostlivosť o neho dvomi ženami 3* (22.04.2024)

Trošku jsem se vzhledem k tématu bál, že mi Hlas moře bude připomínat snímek Čí je to vlastně život s Richardem Dreyfussem. Brzy jsem ale na podobnost zapomněl a nechal se cele pohltit tím, jak o oné klíčové otázce uvažuje tento film. Líbilo se mi, že se neomezil jen na boj "za správnou věc" proti cynickým odpovědným úřadům, ale snažil se citlivě ukázat Ramónův vztah ke světu i vztahy k dalším lidem, které jsou jeho handicapem nutně poznamenány. Aby si divák sám mohl vybrat odpověď. Ale právě zde mi místy přišlo, že tvůrci trošku tlačí na pilu, že toho sentimentu (a symbolických dialogů) je až příliš. Neúnosná míra naštěstí nebyla za celou stopáž vůbec v dohledu, takže to byly pro mne velmi smysluplně strávené dvě hodiny, které mě opět přinutily věnovat myšlenky tomuto nepříjemnému tématu, nad kterým se sice vzhledem k jeho metafyzické povaze rád zamyslím, ale ještě raději jej (se smíšenými pocity viny, že jej nemusím řešit "doopravdy", a strachu, abych někdy nemusel) znovu opustím. (22.07.2008)

Všichni máme stejné sny. Toužíme po splnění svých přání, po lásce, něze, po přátelství. Ramón není jiný - a právě proto bojuje za své právo zemřít. Film je přesvědčivou sondou do psychiky člověka, který volí smrt, protože miluje život. Život, který nemůže žít. I divák, který není zastáncem eutanázie, dokáže pochopit Ramónovo rozhodnutí a drží mu palce. Je zvláštní, že tragické vyústění příběhu je vlastně happy endem… Film mě donutil zamyslet se na tím, do jaké míry dokáže člověk, který vlastně nic nemůže, ovlivnit osudy lidí ve svém okolí. Ramónova švagrová nachází smysl života v péči o postiženého příbuzného a má ho ráda jako svého syna. Bratr kvůli němu opustí moře, které miluje, a usadí se na zemědělské farmě. Přestože Ramónovi v jedné z hádek vyčte, že se stal jeho otrokem a že kvůli němu má zničený život, je to právě on, kdo nejvíce nesouhlasí s jeho dobrovolnou smrtí. Rosa se do Ramóna zamiluje a nakonec je pro něj ochotna udělat i to, s čímž z hloubi svého srdce nesouhlasí. Se smrtelně nemocnou právničkou navazuje Ramón nesmírně křehký vztah a na prchavou dobu se cítí šťastný. A tak i když on sám důvod proč žít nevidí, divák jej nachází právě v jeho vztazích s blízkými lidmi. Za zmínku stojí určitě i výborná hudba a skvělá kamera filmu. Na mě asi nejvíce zapůsobila scéna, kdy Ramón po dlouhých měsících strávených ve svém pokoji odjíždí do města na soudní přelíčení. Očima nadšeného dítěte sleduje svět za okny automobilu a já si uvědomuji, že hrající si děti nebo větrníky na kopci mě okouzlují stejně jako jeho… (23.07.2008)

Javier Bardem tu ztvárnil jednu ze stěžejních rolí své filmografie.Přesto, že to na něm celé stojí, nepadá to s ním.Zpracování této otázky žít či nežít je jen další hozenou rukavicí, neboť se zdá, že společnost bude ještě dlouho otázku eutanázie řešit.Tento film je skvělým příkladem argumentu pro.Ramón jako hl. hrdina je vystihnut přesně tak jak má člověk toužící po odchodu ze světa vypadat.Cynický, sarkastický, ale vtipný a skvělý člověk, který přímo vyzývá k tomu, že si tohle utrpení nezaslouží.I já bych mu uvěřila, i já bych věnovala svou ruku na podání sklenice, abych mu pomohla, i když ve skutečnosti mám k oběma stranám velké výhrady. (19.07.2009)

Obrovské téma zpracované bohužel trochu fádně, jednotlivé postavy působí dost nepřesvědčivě, ovšem kromě té hlavní. Výborná kamera a Javier to všechno nezachrání. (01.10.2009)

Velmi silný film s naprosto fantastickým Javierem Bardemem.Amenábar se nebojí dotýkat kontroverzních témat,Hlas moře je přesně tím typem filmu,kolem kterého se rozpoutá bouřlivá debata a o etičnosti a správnosti jeho myšlenek se dá rozmlouvat a přít donekonečna.Hlavní ale je,že je to kus poctivé filmařiny,který nenudí a zároveň předkládá člověku zásadní otázky.Kdyby měl trochu lepší tempo,neváhala bych jej označit za srdcovku. (16.08.2011)

Úžasně zvolené téma. Otázka, jestli je život stále jen právo nebo v dnešní společnosti povinnost a nemáme právo si ho vzít, často hlodá v mnoha lidech Javier Bardem v hlavní roli byl také úžasný, ale maličký kousek tomu ještě chyběl. Nedokážu to přesně popsat, ale snímek mě nevzal tolik za srdce, jak jsem doufal, spíš mi posloužil jako podmět k přemýšlení, a ani to není marné. (17.04.2013)

Úsmev, smiech a slzy perfektne namiešané! (15.05.2013)

Měli jsme to jako povinný film ve škole... Přesvědčil jsem se, že většina lidi jsou idioti, kteří nedocení kvalitní drama, kde se herecké výkony nedají ani zlatem vyvážit. Raději dál sledujte Scary Movie nebo péčko... u toho se moc nemusí myslet. (30.12.2015)

Dráma so silnou tématikou a kvalitnými hereckými výkonmi, avšak 125 minút sa jej pútavo naplniť nepodarilo. Práve dĺžka filmu ubližuje. Každopádne Bardem je jedným z TOP svetových hercov o tom nieto pochýb. (18.09.2016)

Pane jo, tohle bylo hodně silné . A už to, že jsem vnímal postavy a ne herce, signalizuje velmi kvalitní herecké počiny. Je to hezky smutné a velmi často tam zaznívají pravdy, které pokud dokážeme poslouchat, nám dají najevo, že život je něco daleko složitějšího, než jen to co vidíme cítíme a slyšíme. Asi top překvapení posledních měsíců (13.10.2016)

V jednom jednoduchém přímořském domě španělský režisér Alejandro Amenábar rozehrává briografické drama nejen o jednom odhodlaném, moudrém a duševně krásném člověku. Vzhledem k „jednotě místa“ bylo důležité, aby nás zaujaly . Postav je dost a jsou jako živé. Vzornou a obětavou pečovatelkou je Ramónovi Manuela, manželka jeho bratra. Její syn Javier, Ramónův synovec v pubertálním věku často pomáhá s různými technickými vylepšeními a úpravami např. počítače nebo kolečkového křesla. Samotný Ramónův bratr (starší) José, hlava rodiny, možná nemá ve filmu příliš prostoru, co se týče času (což je možná škoda), ale jeho role má dost zásadní význam, o čemž se zmíním ještě později. Neméně důležitá je sympatická sociální pracovnice Gené a hlavně právnička Julia, která je sama postižena degenerativním onemocněním a o Ramónův případ se začne zajímat z vlastní iniciativy. Právě prostřednictvím postav a silných dialogů režisér pracuje s různými názory a koncepcemi týkající se eutanázie. Většina postav nemá v tom snažení a pečování čas o problému přemýšlet a s Ramónem tiše souhlasí, protože pro něj chtějí jen to nejlepší. Tady nastupují právě charaktery s jiným názorem, hlavně Ramónův bratr. „Víš o čem se tam baví? Víš, co to znamená, když vyhrajou?“ zní jeho hubování synovi, který poslouchal , když se řešil postup při jednání se soudy. José je možná jednoduchý a trochu hrubý, ale tím upřímnější je vyznění, oproštěné od náboženství nebo politiky. Tak nebo tak všechny postavy jsou nejen dobře napsané, ale i obsazené. Javier Bardem jako Ramón pak vede v čele hereckého obsazení plného citlivých hereckých výkonů. Ačkoliv dějem tedy hýbou hlavně lidé a dialogy, rozhodně se nejedná o strohou divadelní hru. Ve filmu figurují krásné přímořské exteriéry ještě zdůrazňující spoutání Ramóna, který byl před zraněním námořníkem. Zhmotněním jeho touhy (a zároveň diváckým zážitkem) je dechberoucí scéna, kdy Ramón ve svých představách vstane z lůžka a skokem z okna se vznese nad lesy, řítí se nad vlnami za svobodou a dokonce za ženou, do které se zamiloval. Tečkou za formálním zpracováním pak může být ještě působivá, etnicky znějící hudba, kterou složil sám režisér. (15.07.2005)

Výborný film o muži, který toužil jen potom, aby zemřel. Scénář je zde vyšperkován do písmenka, Javied Bardem, mimochodem zahrál geniálním zůsobem toho nehybného starce, k tomu z úst loudí samá moudra, nad kterýma se zstavuje rozum v dobrém slova smyslu a musel jsem se zamýšlet. Další herecké obsazení bylo velmi sympatické, až jsem koukal jací jsou španělé dobří herci a k tomu i dobří režiséři. Moc jsem z tohohle filmu byl překvapen a Javier Bardem se u mě rozhodně zařadí mezi TOP nejlepších herců, protože ikdyž ve filmu jen leží tak hraje jako ďábel. (23.07.2008)

Citlivé, nevydírající drama o životě a smrti (25.07.2008)

Velmi citlivé téma ještě citlivěji zpracované.Bardem,kterého jsem málem nepoznal zahrál svoji roli výborně.Originální letecké pohledy které vtahovaly diváka do jeho pocitů.Pokud mě opravdu miluješ,zabiješ mě!!Až bude první výtisk přijedu a spolu se zabijem...Pane,přišel Vám balíček..je to vaše kniha... (18.08.2008)

Film k opravdu hlubokému zamyšlení. Nějak nemám slov! (27.01.2009)

nádherný film o právu jestli žít nebo zemřít.Ale Kdo má vlastně právo o tom rozhodovat soud, nebo člověk, když je někdo takto postižený a odkazaný na jiný lidi? Každýho je právo se svobodně rozhodnout jestli zemře, a když to tak chce někdo udělat at to udělá, nikdo nemá právo o tomto rozhodovat jen sám člověk, takže tento příběh plně chápu a souhlasím s jeho rozhodnutím, taky bych se tak rozhodla, a proč vlastně ne? Proč jen živořit, za pomoci druhých lidí? I smrt může být krásná ne jen život, který je někdy tak zbytečný. Pro mě to byl hodně smutný film, a jak jsem už napsala náderný film. (31.07.2009)

Tak tohle ne. Celou dobu jsem si říkal: bude to útok na city, bude to útok na city... A byl to útok na city. A možná právě proto mne ten příběh moc nedostal a Ramónova postava a jeho postoje mi nebyly moc blízké, ačkoliv jsem zpočátku čekal opak. Víc mne dojal osud advokátky Julie. Bardem ovšem hraje výtečně... co Bardem, všichni! (03.08.2011)

Vzhledem k tématu dávkováno tak akorát. Kdosi tady kdesi stěžoval si na patos. Já se jej před začátkem filmu bál, nakonec jsem jej – bohudík – ve filmu nenašel. Nekřečovité, bez zbytečných filmově vyšroubovávaných emocí. Bardem stylový. Ostatně jako vždy. (11.11.2012)